(18.20 hodin)
(pokračuje Mládek)
Čili dobrá zpráva je, že Česká republika je na tom dobře. Jsme schopni ty problémy vyřešit. Ale chtěl bych upozornit, že by nás docela mělo zajímat, že tato situace je daleko horší v ostatních zemích regionu střední a jihovýchodní Evropy. V nejhorší situaci je zřejmě samotná Ukrajina, která od 17. června neimportuje žádný plyn z Ruska, protože neplatila za dodávky, předplatby není ochotna platit. V tomto okamžiku má v lepším případě zásobníky naplněny jen z poloviny a dodávky z Polska a i ze Slovenska spolu s vlastní těžbou pokrývají méně než polovinu zimní spotřeby. Je otázkou samozřejmě, jak budou fungovat reverzy, protože německá firma RWE začala již v těchto dobách dodávat plyn na Ukrajinu z Polska a ze Slovenska, a zatímco ze Slovenska se to zdá být lege artis, v případě Polska byly porušeny mezinárodní smlouvy s Gazpromem a Gazprom v tomto objemu dnes omezil dodávky, protože reverzní dodávky plynu na Ukrajinu samozřejmě byl opět jenom ruský plyn.
Situace na Ukrajině může být kritická i proto, že zásobování uhlím nefunguje. Většinou bylo těženo na Donbasu, spotřebováno ve zbytku země. Katastrofální situaci dovršuje absolutní nedostatek peněz, pokles výběru plateb od obyvatel i podniků, rozsáhlá platební neschopnost. Pro zimní období tedy hrozí problémy nejen v dodávce plynu, ale i elektřiny a pevných paliv.
Ukrajina je součástí ruského energetického systému, fyzicky odděleného od našeho, takže tyto problémy se naštěstí nemohou přelévat do zemí střední Evropy přímo.
Slovensko má vlastní, již téměř naplněné zásobníky plynu a je možno jej prostřednictvím českého přepravního systému zásobovat i reverzními toky ze západu. V případě přerušení dodávek přes Ukrajinu by se již nemusel na Slovensku opakovat scénář roku 2009, kdy byli omezeni velkoodběratelé. Podobně je na tom Polsko.
Složitější je zásobování Maďarska a Bulharska. Obě země jsou plně závislé na dodávkách plynu přes Ukrajinu. Jejich zásobníky jsou v případě Bulharska naplněny na 75 % a v případě Maďarska podle dostupných dat jenom 60 %. Úplné zastavení dodávek přes Ukrajinu i přes určitou pomoc prostřednictvím reverzních toků ze západu by znamenalo nepochybně významné omezování spotřeby.
Proč to říkám? Nejenom proto, abych ujistil tento ctěný sbor, ale i veřejnost, že České republice nehrozí žádné problémy z hlediska zásobování energiemi, ale také proto, že hrozí jinde a může to na nás poměrně nepřímo a rychle dopadnout. Potřebujeme nutně dohodu. Potřebujeme dohodu o mnoha věcech, nejenom o těch vojenských, politických, geopolitických. Je nutná dohoda optimálně Ukrajina, Rusko, EU a Spojené státy.
V ekonomické oblasti nepochybně především je nutné řešit asociační dohodu a její dopady. Je pěkné, že jsme udělali "A" a udělali asociační dohodu s Ukrajinou, ale neudělali jsme to "B". Nikdo jasně neřekl, co bude s ukrajinským obchodem, s ukrajinským exportem do Ruska. Tato země je jednou třetinou svého exportu závislá na ruském trhu. Zavedení zóny volného obchodu pomocí asociační smlouvy vyvolalo ze strany Ruska obavy o tom, jak dopadne na jeho ekonomické zájmy. Jde o technické standardy, celní řízení, procedury prosazování shody či sanitární či fytosanitární opatření.
Je třeba také říci, že pokud tedy, jak si někteří představují, že na rusko-ukrajinské hranici bude zeď a nebude tam probíhat žádný obchod, tak co tedy Evropa udělá s těmi ukrajinskými podniky, které exportovaly do Ruska. Kdo dá těm lidem práci. Aby se také sdělilo, jestli Evropa je připravená platit za to. Jestli je připravená skutečně otevřít si trhy pro ukrajinské zboží, jestli vůbec ukrajinské firmy jsou schopné exportovat na evropské trhy. Všechno svědčí o tom, že nejsou. A já se obávám, že tohle to byla největší forma nezodpovědnosti vyvolávání nerealistických očekávání u obrovského národa, který čítá více jak 40 milionů lidí, o tom, že spolupráce s Evropou znamená okamžitě ekonomický blahobyt, aniž by bylo vyřešeno, kde ti lidé budou mít práci, když exportovat do Ruska nebudou. Aby bylo sděleno také těm lidem, že byla udělána očekávání, že dostanou evropské vízum, což není blízko ani vzdáleně. Aby ti, kteří mají jasno ve všem a mají to jednoduché, řekli, co tedy ti Ukrajinci mají dělat, jestli mají zůstat na Ukrajině bez práce, nebo se mají dát někam na pochod.
Myslím si, že to jsou všechno věci, které je třeba řešit. Postoj české vlády v této věci je konzistentní a vybalancovaný. A já si myslím, že v této politice bychom měli pokračovat a v tomto smyslu i odsouhlasit usnesení z dnešního zasedání.
Děkuji za pozornost. (Potlesk části přítomných sociálně demokratických poslanců.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru Janu Mládkovi. Nyní mám dvě omluvy. Nejdříve omluvu pana kolegy Humla, který se omlouvá - důvodem zahraniční cesta. A z osobních důvodů od 18.30 paní poslankyně Nina Nováková.
Nyní dvě faktické poznámky. Nejdříve pan předseda Kalousek, poté pan kolega Pavel Blažek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, vystupuje velmi mnoho řečníků a nejde o nic méně než o bezpečnost a suverenitu České republiky. Takže situace mě nutí k otázce, kterou jsem si nikdy nemyslel, že položím, ale teď ji položit musím poté, co vystoupil pan ministr Mládek.
Prosím, aby pan ministr Mládek Poslanecké sněmovně sdělil, proč nebyl schopen získat bezpečnostní prověrku českých institucí. Na základě jakých informací mu instituce odmítly udělit tuto bezpečnostní prověrku a jaké informace podle informací českých bezpečnostních institucí na pana ministra Mládka vedou ruské zpravodajské služby.
V interním soukromém rozhovoru byl pan ministr Mládek s těmito fakty seznámen, když mu bylo sděleno, že mu nebude udělena bezpečnostní prověrka, zrovna tak jako s těmito fakty byl seznámen pan předseda vlády. Já stále chci věřit, že pan předseda vlády i pan ministr vlády jsou vlastenci, kteří především sledují zájmy České republiky. Ale abychom si to mohli myslet dál, prosím, aby nám jeden nebo druhý řekli důvody, proč pan ministr Mládek nemohl získat bezpečnostní prověrku, jaké informace na něj vedou ruské zpravodajské služby, proč přesto pan předseda vlády Sobotka ho navrhl ke jmenování ministrem vlády České republiky. A možná že to budou důvody tak relevantní, že je přijmeme. Pokud tyto informace neuvedou, na příští schůzi Poslanecké sněmovny to udělám já.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. Nyní faktická poznámka - pan kolega Blažek nechce. Nyní pan ministr Mládek také s přednostním právem tedy. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, chtěl bych prostřednictvím pana předsedajícího ujistit pana předsedu poslaneckého klubu TOP 09, pana Kalouska, že jsem český vlastenec, možná významně větší než on sám, ale to je na posouzení jiných. To je první prohlášení a za ním si stojím.
Druhé prohlášení. On položil naprosto demagogický dotaz, protože ví, že na řadu těch věcí se nedá odpovědět v tom systému, jak to funguje. Tak aby to bylo zřejmé, já jsem nedokončil prověrku, protože jsem odešel z veřejné správy a ta prověrka byla přerušena. To je jedna věc. Druhá věc je, že tyto služby zásadně nikdy nesdělují, jaké důvody vedou k tomu přerušení nebo odmítnutí. A ani mně nebyly sděleny. To je všechno.
O těch ruských službách, to je úplně absurdní. ***