(18.10 hodin)
Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, kolegové, když sleduji tu diskusi kolem Ukrajiny a pozice České republiky a porovnávám to přetahování mezi současnou, dnešní vládou a bývalou vládou a bývalým panem ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem, tak si vzpomínám na to, že skutečně česká diplomacie dělala občas ostudu, možná i dělá občas ostudu České republice, a Karel Schwarzenberg by si mohl na to - prostřednictvím pana předsedajícího - vzpomenout, protože právě za něj tehdy také jednou Česká republika hlasovala například třeba v neprospěch Palestiny, a to tehdy, když se po vzoru Spojených států amerických přidala - a zůstala pak osamocena - s několika, respektive šesti ostrovními státy. Možná že by to bylo takové hluboké poučení pro ten dnešek a pro to moralizování TOP 09 a právě bývalého ministra zahraničních věcí, když se tady tváří tak mírumilovně, a na druhou stranu vlastně se snaží Českou republiku vehnat přímo do té ukrajinské krize na jednu stranu pozice a vytvořit to zdání, že Česká republika vlastně musí být tím, kdo bude plnit špičku razicího štítu pro velké kapitálové a mocenské skupiny a zájmy právě jiných, podstatně větších cizích států, které si brousí zuby ať už na Ukrajinu, nebo na ten podbřišek Ruska kolem Černého moře.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan kolega Kalousek k faktické poznámce. A pak už pan ministr Mládek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Promiňte, prosím, ale já bych se chtěl ohradit proti vyjádření pana ministra zahraničních věcí, že tady byl napaden prezident republiky. Já jsem prezidenta republiky nenapadl. Já jsem konstatoval, že nám pan prezident ve Walesu udělal ostudu. Což si myslím, že je zpráva, kterou jsme vstřebali nejenom my, ale celý svět. Faktem je, že český prezident udělal České republice ve Walesu svými vystoupeními ostudu. Protože on sám z Ústavy není odpovědný, je za něj odpovědná česká vláda, volal jsem k odpovědnosti zástupce české vlády, tedy ministra zahraniční, jestli by to nemohli nějak zařídit, aby ten prezident nedělal ostudu, vzhledem k tomu, že jejich politická strana a pan ministr Zaorálek osobně tohoto prezidenta doporučovali české veřejnosti ke zvolení. Toť vše. My jsme přesvědčeni společně s 90 procenty Evropské unie, že pan prezident Zeman ve Walesu dělal České republice ostudu, a prohlédnete-li si světová média, tak nám dávají za pravdu úplně všechna. Předpokládám, že si pan ministr Zaorálek nemyslí, že jsme zvládli zaplatit všechna světová média. Prostě pan prezident Zeman nám dělal ostudu a odpovědná je za to vláda České republiky, a já bych si přál, aby se vláda České republiky snažila nedopustit to. To za prvé.
Za druhé - prostě svět žije ve zkratce a my chceme jasně slyšet od vlády České republiky, zda patří k našim stoupencům, k zemím Evropské unie, či patří spíše k panu prezidentu Putinovi, či žije v blouznění, že by mohla být mostem mezi těmito dvěma póly. Pak se obávám, že Zaorálek, Sobotka a Babiš si tuto zakázku koupili od firmy Bögl a Krýsl. (Potlesk z řad TOP 09.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení času. Nyní pan ministr Mládek - ještě s přednostním právem, ale už v rozpravě. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já začnu tím, že bych rád sdělil, že závidím všem, kteří to mají tak jasné, kteří to vidí 0:1, kteří vidí, kde jsou ti dobří, kde jsou ti špatní. Závidím samozřejmě - prostřednictvím pana předsedajícího - panu předsedovi poslaneckého klubu Kalouskovi, který to má také jasné a který si myslí, že to všechno vyřeší tím, že označí někoho za lumpa a jiného za toho správného kovboje. Já tam bohužel vidím možná ani ne 50 odstínů šedi, možná dokonce 500. A dokonce chci doufat, že ti, co to mají tak jasné, tak že to není podle hesla "čím méně o věci vím, tím lépe se mi o ní přijímají zásadní posudky a rozhodnutí".
Nicméně nechci tady mluvit o anexi Krymu, která je pro Českou republiku jako malou zemi samozřejmě nepřijatelná. Nechci tady explicitně mluvit o sankcích jako takových. Tady mohu jedině poděkovat panu premiérovi za to, že udělal všechno pro to, aby nedopadly na český průmysl. Chtěl bych ale také vyjádřit naději, že Evropa a všechny její instituce, které se zabývají občanskými právy a jejich ochranou, rozšiřováním demokracie a svobody, pošlou signál na Ukrajinu, že je třeba také se zabývat démony minulosti, kteří tam vystupují ve formě nacionalismu, antisemitismu a fašismu, a ne že všechny budou legitimizovány pouze tím, že přece nepřítel našeho nepřítele je náš přítel. EU má tady obrovskou zodpovědnost.
Nicméně cítím povinnost se vyjádřit ke dvěma věcem, a to je k energetice, o které už tady padla mnohá slova, a o obecně ekonomické situaci na Ukrajině, která na nás bude mít nepochybně přímé dopady.
Současné dění na Ukrajině ukazuje, že v otázkách energetické bezpečnosti máme obrovskou závislost a propojenost. Zcela dominantním dodavatelem energetických zdrojů do České republiky je Ruská federace. Podílí se téměř 100 procenty na fyzických dodávkách zemního plynu. Nedejme se zmást tím, že obchodně jde o podíl pod 70 % - dvěma třetinami dodávky ropy. Česká vláda je si dlouhodobě vědoma této situace. Od počátku 90. let se řeší energetická bezpečnost s tím, že byly vystavěny alternativní zdroje zásobování, takže je možné odebírat prakticky všechny energetické komodity z jiných teritorií. Skutečností ovšem zůstává, že za normálních podmínek je pro nás ekonomicky nejvýhodnější odebírat komodity přímo z Ruska.
V oblasti ropy dovážíme 98 % naší spotřeby, 2 % je vlastní těžba, zhruba dvě třetiny importu jdou z Ruska a třetina ze Střední Asie. Z hlediska dopravních cest to máme zajištěno dvěma ropovody. Jeden se jmenuje Družba, druhý se jmenuje IKL TAL, který vede z Terstu přes Ingolstadt do České republiky. V případě výpadku dodávek ropovodem Družba jsme schopni během zhruba dvou měsíců zajistit alternativní dodávky ropovodem IKL TAL a vysoká úroveň strategických zásob ropy a ropných produktů zajišťuje pokrytí na víc jak 90 dnů dovozu, čili by to bylo bez větších problémů. Dlouhodobě je možné odebírat všechnu ropu přes ropovod IKL TAL, byť krátkodobě by tam byly problémy.
V oblasti dodávek zemního plynu je Česká republika závislá na dovozu z 98 %, roční spotřeba zemního plynu je 8,5 miliardy kubických metrů, špičková spotřeba 70 milionů metrů krychlových denně. V roce 2013 byl zemní plyn dovážen z Ruské federace - 63 %, z Norského království 3 % a z Evropské unie 34 %. Fyzicky je ovšem dopravován tranzitním plynovodem z Ruska v podstatě veškerý plyn, norský plyn je skupován na západoevropském trhu. Kapacita vstupního bodu na hranici se Slovenskem je 147 milionů kubických metrů za den. Díky tomu, že Německo udělalo strategické rozhodnutí a postavilo plynovod Nord Stream přímo z Ruska přes Baltické moře, na který navazuje plynovod OPAL a Gazela, máme alternativní zdroje plynu, kterými nejsme závislí na dodávkách přes Ukrajinu, dodávky by mohly být nahrazeny plynovodem Nord Stream a také Jamal. Česká republika má jedny z největších podzemních zásobníků plynu v regionu s kapacitou téměř 3 miliard kubických metrů plynu, tedy okolo 40 % celoroční spotřeby. Tyto zásobníky jsou od včerejšího dne plněny na 100 % a jsou připraveny zajistit nejen pokrytí zimní špičky, ale i případné výpadky.
Spolu s Evropskou unií byly udělány zátěžové testy, které simulovaly různé scénáře přerušení dodávek, a je třeba říci, že scénář, že nepůjde žádný plyn přes Ukrajinu měsíc nebo půl roku, nebude mít žádný vliv na spotřebu plynu v České republice. Dokonce jsme schopni ustát i úplné zastavení dodávek jakéhokoli plynu z Ruska na jeden měsíc, nikoliv však dodávky na půl roku. V tom případě by bylo nutné přejít do nouzového režimu a plyn by dostávaly pouze domácnosti, nemocnice a podobní spotřebitelé. Ekonomika by byla omezena. ***