(10.10 hodin)
(pokračuje Kováčik)

Já vidím zneužití institutu mimořádných schůzí třeba trošku v jiné poloze. Není to tak dávno, co jsme tady měli mimořádnou schůzi, protože někdo opomněl načíst návrh na zkrácení lhůty k jednomu z daňových zákonů. Promptně se schůze svolala a všimli jste si určitě, že jsme ani nepípli, přišli na tu schůzi, hlasovali a neříkali jsme, že se to zneužívá, když se někdo špatně vyspí nebo přijde pozdě a zapomene něco načíst, že se hned musí svolávat mimořádná schůze. To si myslím, že to téma tehdejší a toto je poněkud nesrovnatelné, a ohrazuji se proti nařčení ze zneužívání.

Myslím si, že Ministerstvo kultury zejména s ohledem na všechny požadavky, které jsou, a na všechny ty problémy, které z toho vyplývají, by mělo - nebo mohlo, můžu pouze doporučovat, v rámci návrhu na usnesení vás potom seznámím blíže. Ale rozhodně je třeba, aby přijalo takové kroky, které umožní vyhodnocování plnění zákona, které umožní vládě vést taková jednání o revizi zákona, která by vedla k nějakému smysluplnému konci, které ale také umožní široké veřejnosti sledovat požadavky církví.

Doporučuje se proto, aby - a tady se působnost Ministerstva kultury nedá obejít - zřídilo toto ministerstvo centrální veřejnou evidenci o veškerých výzvách vůči všem povinným osobám, ať již v gesci Ministerstva kultury, či mimo tuto gesci. Například Lesy České republiky, Národní galerie a podobně. Za druhé zajistilo na webu přehlednou vizualizaci nemovitého majetku požadovaného církvemi. Za třetí zajistilo vyhodnocení rizik z vydávání požadovaného majetku. Za čtvrté zřídilo odbornou pracovní skupinu, která bude vyhodnocovat požadavky církví a řádů, a to i z hlediska názoru pléna Ústavního soudu, které zrušilo slovo "spravedlivé" u označení náhrad. A koneckonců za páté - a skoro bych řekl, že to mělo být za prvé, že to je nejdůležitější - umožní občanům upozorňovat na excesy zřízením dedikované webové stránky.

Ten pořádek, který by se do toho procesu měl navést, by měl vést zejména přes centralizaci evidence veškerých nároků církví a řádů vůči jakýmkoliv povinným osobám a ta evidence by byla vedena u Ministerstva kultury, k čemuž je třeba vydat rozhodnutím vlády příslušný pokyn, a měla by ta evidence být vedena vlastními silami Ministerstva kultury.

Zřídit webovou stránku, na které budou zobrazeny a popsány a graficky v mapách vyobrazeny vznesené požadavky církví a řádů, a na této stránce umožnit veřejnosti vyjadřovat se k vzneseným požadavkům s ohledem na důkazní nouzi státu, umožnit občanům a místním orgánům jednoduchým způsobem upozorňovat na případnou existenci či neexistenci dokumentů, které brání převodům majetku, a zadat zpracování této stránky soukromému subjektu podlimitní veřejnou zakázkou a využít tady spolupráci s Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním a Státním pozemkovým úřadem.

A koneckonců, já vím, že možná trošku příliš podrobně, ale ono to téma je tak vážné, že to vyžaduje, že by tím třetím nebo dalším krokem mělo být zřízení odborné pracovní skupiny historiků a legislativních odborníků, která bude, a to je důležité, pravidelně a průběžně vyhodnocovat požadavky církví a řádů. A dodávám k tomu: samozřejmě, že vzhledem k tomu, že téma je v ohnisku pozornosti občanů neustále, tak také ve velmi pravidelném rytmu přicházet do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky s informací vlády o postupu a o krocích, které byly v dosavadním období učiněny, a které se chystají a připravují.

Co se týká, že jsme byli vyzváni, abychom alespoň nějaký konkrétní příklad uvedli, já tady jeden z konkrétních příkladů mám a prosím o určitou trpělivost. Ale ještě než vám ten příklad řeknu, seznámím vás s tím, co bychom navrhovali v případě - pardon, co budeme navrhovat v případě, že se rozhodnete, kolegyně a kolegové, nám všem umožnit podrobnější diskusi schválením programu.

Tedy připravovaný návrh usnesení, který je velmi jednoduchý.

Poslanecká sněmovna by v případě, že projedná řádně, měla vzít na vědomí informaci vlády o dosavadním postupu orgánů státní moci při realizaci zákona číslo 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi.

Za druhé, Poslanecká sněmovna žádá vládu České republiky, aby

a) zveřejnila seznam povinných osob, které byly osloveny podle zákona, a zajistila, že i tyto ostatní povinné osoby podle § 4 budou postupovat jen s péčí řádného hospodáře;

b) upřesnila Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, kolik bylo uzavřeno dohod o vydání majetku;

b) zveřejnila, kolik bylo odmítnutých žádostí včetně údaje, o jaké procento plochy jde;

d) zveřejnila, kolik bylo zahájeno správních řízení;

b) zveřejnila, kolik duplicitních či vícečetných výzev oprávněné osoby uplatnily;

f) zveřejnila, kolik musel Státní pozemkový úřad zaplatit za chybějící geometrické plány;

g) upřesnila, jaký podíl práce na realizaci zákona odvádí Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových;

h) zajistila, že budou povinné osoby respektovat zákon o svobodném přístupu k informacím.

Proč to říkám? Protože navzdory tomu, co bylo v médiích, co bylo v reakcích i některých z vás i jiných představitelů, tady nejde o žádné politikum, které bychom chtěli z toho snad třískat. Tady nejde o žádný populismus. Tady jde o naprosto konkrétní požadavky a naprosto konkrétní věci, které chceme při uplatňování tohoto zákona, se kterým jsme sice nesouhlasili a nesouhlasíme dále, který jsme nepodporovali, ale který respektujeme, tak aby byl v uplatňování tohoto zákona pořádek.

A nyní k tomu konkrétnímu příkladu. Prosím ještě o chvíli trpělivosti. Jde o plnění podle zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Tady jsme slyšeli mnoho obecných připomínek, ať už právnických, ať už filozofických, ať už politických. Teď dopad na konkrétní obec a její občany. Jedná se o obec Hradišťko v okrese Praha-západ, která je krásnou a činorodou. Možná spíše byla, protože je teď docela přidušená. Nejdříve mi dovolte, abych citoval z článku starosty obce Hradišťko zveřejněného ve zpravodaji této obce. To, co vám nyní přečtu, je docela hrozné. Není prostě možné nechat tu věc jen tak být.

A teď dovolte citovat. "Hradišťko zažilo v celé své historii dvě období, kdy byla ohrožena jeho existence. První smutná doba byla v letech 1942 až 1945, kdy občané museli naši obec opustit. Druhé těžké období prožíváme nyní. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu a Ústavního soudu České republiky byla obec nucena předat významnou část svého majetku Královské kanonii premonstrátů na Strahově, což zásadně ohrožuje její další fungování a rozvoj. Za nacistické okupace kromě vystěhování obyvatelstva bylo na Hradišťku v rámci germanizace českého národa vytvořeno vojenské cvičiště zbraní SS a v roce 1943 zde byl dokonce vybudován koncentrační tábor. Bylo to velmi těžké a smutné období, ale obec přežila a po skončení druhé světové války se začala nejdříve pomalu a později rychle rozvíjet. A právě v období největšího rozvoje a rozmachu nás postihla těžká rána, která velmi krutě ohrožuje současnost i budoucnost Hradišťka."

Církevní řád Královské kanonie premonstrátů na Strahově již téměř 20 let vede s obcí soudní spory o určení vlastnictví k nemovitostem. Soudní spory byly celkem tři. První je u konce, když byl ve svém průběhu opakovaně doveden k Nejvyššímu soudu a k Ústavnímu soudu a výsledkem bylo, že byl majetek, o který byl veden spor, přepsán na Katastrálním úřadu pro Prahu-západ na Královskou kanonii premonstrátů. Pro obec to byl šok a další šok přišel, když obec zjistila, že vydání onoho zákona o církevních restitucích soudní spory o vydání majetku nijak neřeší ani nezohledňuje. Prostě se v zákoně na ně zapomnělo. A tak tyto žaloby běží klidně dál a dál se podle jejich rozhodnutí vydává majetek, na který církevní společnosti buď nemají podle zákona o církevních restitucích nárok, nebo za který právě podle tohoto zákona obdrží finanční náhradu. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP