(10.20 hodin)
(pokračuje Kováčik)
Takže v tomto konkrétním případě jej vlastně dostanou dvakrát. Vždyť až do úplného dořešení souvisejících soudních sporů nemůže být nikomu znám skutečný a konkrétní nárok na vydání majetku, a přesto byla stejným zákonem již stanovena částka vyplácená jako paušální finanční náhrada za majetek vydávaný.
A že jde jen u této obce o skutečně významnou část majetku a o její reálnou likvidaci, svědčí přehled vydávaného majetku:
Na základě vyzvání Královské kanonie premonstrátů musela obec ke dni 30. dubna 2014 předat budovu zámečku se sídlem obecního úřadu a budovu se sídlem pošty a pěti obecními byty. Obecní úřad se přestěhoval do objektu Svazu chovatelů a pronajal si objekt u hřiště, kam byla přestěhována knihovna a následně i správce mateřské školy.
Následně musí obec ještě vydat pozemky pod tělocvičnou s přilehlými tenisovými kurty, stavební pozemky pod hasičskou zbrojnicí, která by se měla do šesti let zbourat, stavební pozemky pod mateřskou školou, pozemky zahrad včetně rybníku o rozloze cca 3 ha včetně obezdění, pozemky, kde dříve stála budova ovčína - současné parkoviště a plánované budoucí přirozené centrum obce, budovu špejcharu včetně pozemku a část zahrady základní školy.
Žaloba, a tedy i rozsudek, totiž obsahuje celkem 90 položek, a znovu připomínám, že na vydání pozemků, tedy pod školkou, tělocvičnou a bývalým ovčínem, které byly obcí zastavěny nebo jsou nutné k jejich užívání, případně se užívají v obecném zájmu, žádná církev neměla podle § 8 odst. 1 zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi nárok.
Obec byla ale postižena i jinak. V roce 2010 byl zpracován projekt na ozelenění obce a následně obec získala dotaci ve výši 6,5 mil. Kč. Ta však musela být pro tento účel dva roky blokována, protože se čekalo na rozhodnutí Ústavního soudu a na cizích pozemcích investovat prostě nemohla. Nakonec musela nevyužitou dotaci v roce 2013, a to v měsíci říjnu, vrátit, aniž by obci někdo nahradil prostředky vynaložené na projekt, nemluvě o nákladech na právní zastoupení.
Předmětem druhého sporu se žalobcem, Královskou kanonií premonstrátů, je výše nájemného za užívání zámečku a pošty a dále užívání všech výše zmíněných pozemků za tři roky zpětně, a to ve výši 2,5 mil. Kč. Po odvolání obce a přezkoumání výše nájemného soudními znalci se cena soudem přiznaného nájemného snížila na 1,5 mil. Kč, Královská kanonie premonstrátů však trvá stále na svém, a spor tedy zatím pokračuje. Jakékoli pokusy o uzavření dohody mezi účastníky vždy skončily nezdarem, neboť zástupci kanonie přicházeli pokaždé s jinými námitkami a nabídkami, které popíraly ty předchozí. Zde je zajímavé například to, že Královská kanonie premonstrátů účelově nabízela jménem Mgr. Petrose Alexandridise prostřednictvím médií nájem pozemku pod školkou za tisíc korun ročně a uváděla jiné nepravdy. Přitom Mgr. Petros Alexandridis je ředitelem ústřední kanceláře kanonie, měl by tedy říkat jen pravdu.
Poslední soudní spor se týká vydání pozemků, které obec dostala od Pozemkového fondu ČR pro svůj další rozvoj. Jde o pozemek o rozloze 5,2 ha a spor dosud není ukončen.
V současné době nevlastní obec ve svém centru kromě školy a školního pozemku, budovy mateřské školy, která je stavbou na cizím pozemku, budovy tělocvičny, což je také stavba na cizím pozemku, a budovy zdravotního střediska vůbec nic. Rozvoj obce je v tomto směru úplně zastaven.
Ale ještě se obecně vrátím k finančním náhradám. Tím, že není vůbec zřejmé, za jaký majetek se finanční náhrada vydává, je nutno předpokládat, že bude tímto způsobem nahrazen i majetek, který bude i fyzicky předán, tedy bude ve skutečnosti restituován dvakrát, případně že bude nahrazován majetek, na jehož vydání vůbec nárok nevznikl. Nebo dokonce mohou být vyplaceny značné finanční částky zcela bez jakéhokoli původního hmotného nároku. A to ještě připomínám požadavek Královské kanonie premonstrátů na zaplacení ušlého nájemného - a ten zřejmě nebude ojedinělý. Nesmíme zapomenout ani na to, že církev byla dosud plně financována státem, tedy jí nic podle tohoto neušlo.
Vzhledem k tomu, že předmětem úpravy zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi je podle jeho § 1 zmírnění majetkových křivd, nesmíme připustit, aby podle stejného zákona vznikaly křivdy nové, nyní ale již křivdy nenapravitelné, kolegyně a kolegové!
Zákon navíc zakotvuje nerovnoprávné postavení mezi církvemi a náboženskými společnostmi na straně jedné a oprávněnými osobami podle ostatních restitučních zákonů na straně druhé. Ve srovnání s ostatními oprávněnými osobami dle restitučních zákonů jsou církve a náboženské společnosti preferovány způsobem, který se poměrně velmi hodně vymyká pojetí rovnosti subjektů práva v demokratické společnosti. Výsostné postavení církví a náboženských společností mezi ostatními oprávněnými osobami nemá oporu v ústavním pořádku České republiky.
Chci na závěr připomenout ještě vyjádření vlády vydané na obranu zákona při řešení ústavních stížností proti zmíněnému zákonu. Vláda v něm cituje nález Ústavního soudu č.j. Pl. ÚS 9/07 a z něj zejména to, že při vypořádání "zákonodárce musí respektovat principy, které plynou z článku 11 Listiny a článku 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě, podle nichž nesmí být výše stanovené náhrady v poměru k hodnotě kompenzovaného majetku projevem libovůle zákonodárce, nýbrž musí odrážet zásadu přiměřenosti (resp. fair balance)".
I tato zásada požadovaná samotným Ústavním soudem je porušena právě v případě obce Hradišťko, jistě je ale porušována i v případě poskytování tak vysoké paušální náhrady za objem nevydávaného majetku. A to se nezmiňuji o určení výše ceny nemovitosti vycházející z aktuálních hodnot. Přitom vykonatelná rozhodnutí Ústavního soudu jsou dle článku 89 odst. 2 Ústavy ČR závazná pro všechny orgány i pro všechny osoby.
Je objektivní skutečností, že při tolika rozporuplných rozhodnutí Ústavního soudu, pochybení Parlamentu České republiky, který 20 let neřešil tento problém i pochybení vlády i Parlamentu České republiky při řešení podpisu smlouvy o majetkovém vyrovnání mezi státem a církvemi došlo k fatálnímu poškození nejen této obce, ale i několika desítek dalších obcí v naší zemi. Lze konstatovat, že stát opět jasně pochybil a opět na jeho chyby jasně doplácejí občané, kteří nejen nic nezavinili, ale ze svých daní tento stát živí. Je to škoda. Myslím si, že to nepřispívá k důvěryhodnosti tohoto státu i této ctihodné Sněmovny, a je třeba, aby i z tohoto důvodu byla neustálá kontrola tak, jak požadujeme v návrhu usnesení, tak, jak jsme o něm hovořili i v zájmu těch občanů, kteří mají pochybnosti a chtějí svoji kontrolu uplatňovat.
Nyní si dovolím, a teď už jenom velmi krátce, požádat o schválení programu i proto, že navrhujeme v něm bod Návrh na změny orgánů Poslanecké sněmovny, a to z jednoho prostého důvodu. Tedy ten základní prostý důvod je, že poslanec má právo být ve výboru, a ten b) pod tímto důvodem je ten... Pan místopředseda Babiš tady říkal, že to má čas do září. Podle našeho soudu řada věcí, které se tady na 12. schůzi projednávají, měla bohatě čas až do září nebo do října, a přesto se musely projednat teď. ***