(10.00 hodin)
(pokračuje Kováčik)
Jsou totiž zákony, které tady přijmeme, běží, realizují se, uplatňují se hladce, slouží občanům, krajům, městům, obcím, firmám, institucím zdárně, aniž si toho kdokoli všimne, protože byly připraveny tak dobře, že nikde nedrhnou, nikde nemají žádný háček, o který by se zachytávaly o to své, řekněme, okolí. Jsou ovšem zákony, které významně ovlivňují další chod, v uvozovkách, dějin naší společnosti a které zůstávají tu a tam viset za nejasnosti, za pochybnosti, za nedokonalosti, které ať už náhodou, nebo schválně se do těchto zákonů dostaly. A tento zákon o tzv. církevních restitucích patří mezi ty druhé, o kterých jsem hovořil.
Předesílám, aby bylo jasno všem, kdo tuto naši žádost komentovali v médiích jako ryze politickou věc, a dokonce se dopustili proroctví o budoucnosti KSČM, sami s břevnem v oku kritizovali třísku, že Komunistická strana Čech a Moravy respektuje právo občanů na náboženské vyznání nebo být bez vyznání. Respektuje i právo občanů náboženské vyznání uplatňovat, realizovat, provozovat v rámci církví a náboženských společností, a že tudíž naše postoje nejsou apriorně namířeny ani proti církvím jako takovým a už vůbec ne proti věřícím občanům České republiky, protože společnost je barvitá, každý má svá práva a my ta práva velmi i s ohledem na historické zkušenosti respektujeme. Ovšem je pravdou, že vedle těchto práv existují také práva jiná - práva občanů na informace, na to, jakým způsobem se jejich vláda chová zejména v takovýchto ostře vymezených tématech, a bezesporu církevní restituce jsou ostře vymezeným tématem pro většinu občanů České republiky.
Rád bych zmínil, a schválně jsem se přihlásil až později, že KSČM vítá vstřícnost vládních představitelů, kteří hovoří o tom, co všechno se v této chvíli připravuje pro to, aby informovanost občanů, médií a institucí byla přece jen lepší než dosud. Možná kdyby při přípravě odpovědi na naše písemné interpelace v této věci vláda postupovala podobně, nemuseli jsme iniciovat tuto mimořádnou schůzi, bylo by bývalo jasněji. A mám dojem, že to byla naše kolegyně Alena Nohavová, která v této věci interpelovala v nedávných týdnech, a ta odpověď nás rozhodně neuspokojila. Byl to jeden z důvodů, proč jsme schůzi svolali.
Vítáme, že vláda zřizuje, nebo zřídila, nebo chce zřídit jakousi monitorovací komisi nebo monitorovací výbor, a chceme věřit tomu, že to není podle toho starého přísloví - chceš-li zamést věc pod koberec, vytvoř na to komisi. Neradi bychom se dočkali podobného konce a myslím si, že je třeba, aby tato komise byla spíše než místem, kde všechno skončí a kde se nad tím zavře voda, takovým tím, co jsem řekl nedávno, hlídacím psem - abychom to nemuseli být jenom my, ale aby nám v tom vláda pomohla - správného uplatňování zákona o církevních restitucích. My jsme s tím nesouhlasili, my jsme pro něj nehlasovali, je to zákon, který respektujeme jako každý zákon, který byl přijat, ale my vyžadujeme, aby byl nejen správně uplatňován, aby byly přesně v souladu s tímto i ostatními zákony postupy prováděny, ale aby také přicházela informovanost obyvatelstva.
Já bych rád - a promiňte, budu poněkud podrobnější, než jste ode mě zvyklí - shrnul situaci, která tady byla. Je to všechno proto, abych vás pohnul, protože v závěru řeknu, jaký návrh usnesení máme připravený pro vás, pro rozhodnutí o hlasování o programu a následně případně diskuse o problému.
Když 7. listopadu Státní pozemkový úřad zveřejnil informaci o rozsáhlém počtu výzev k vydání zemědělských nemovitostí, které mu byly doručeny coby osobě povinné osobami oprávněnými podle § 9 odst. 1 zákona č. 428/2012 Sb., řekli jsme si, že to je sice informace, která je hezká, nicméně málo konkrétní. Protože rozsáhlý počet, dokonce ani počet výzev není to, co by informovalo občany o té podstatě věci - o co jde, které věci to jsou, jak jsou splněny podmínky dané tímto zákonem pro uplatnění té výzvy, resp. vůbec pro jednání o tom, že by mohlo být vydáno. A navíc ještě jako většina zákonů i tento zákon - a mj. proto jsme jej také nepodporovali - je díky své konstrukci velmi nejasný, je obtížně kontrolovatelný, hrozí také škody pro stát z jeho nedokonalého uplatnění. A mj. proto mluvím o tom hlídacím psu nejen tedy politické strany, ale především té vládní monitorovací komise.
Navíc se už projevily určité nejasnosti ze strany církví. Například vzpomeňme si na mediálně tak dobře prezentované požadavky na vydání pozemků na území Pražského hradu a některých řádů, které hrozí prolomením hranice roku 1948. Navíc převážná většina občanů - a tady se dopustím čísla - zákon odmítá a podle různých průzkumů propojených dohromady, zprůměrovaných, pouze zhruba deset procent obyvatelstva jej považuje za správný a spravedlivý. Osvěžím paměť - proti církevním restitucím se vyslovily parlamentní politické strany: Česká strana sociálně demokratická, ANO, KSČM, Úsvit přímé demokracie, které čítají dohromady více než ústavní většinu v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky. A všechny tyto strany - neříkám, že každá všechny, ale zase všechny názory shrnu, zobecním a zní napříč těmito stranami. A některé dokonce dávaly i konkrétní návrhy - vyhlásit moratorium na vydávání majetku s ohledem na excesy, které se projevily ve výzvách a jsou diskutovány veřejností odborníky, revidovat zákon, který byl od samého počátku provázen nestandardnostmi a nejasnostmi. A abych byl konkrétnější, třeba předseda sociální demokracie vyzval představitele církví - pravda, řekl bych skoro marně nebo neúčinně nebo málo účinně - k novým jednáním o revizi tohoto zákona.
Myslím si, že nejen řešení tohoto typu, ale i pravidelná informace do Poslanecké sněmovny je to, o co nám jde. A jsem rád, že alespoň zpracování toho tématu ta komise bude dělat, ale požadujeme, aby na každé schůzi Poslanecké sněmovny byla pravidelná informace poskytnuta.
Byla tady řeč také o tom, že se zneužívá institut mimořádných schůzí. KSČM, pokud moje dlouhá paměť sahá, nesáhla ke svolání mimořádné schůze ani v době, kdy na to sama měla dostatečný počet poslanců a poslankyň. Takže žádné zneužívání. Činíme tak v dohledné historii poprvé a chtěl bych na tomto místě poděkovat všem kolegyním a kolegům i z hnutí Úsvit, kteří pochopili, že je třeba, aby tato schůze byla svolána, že toto téma je natolik horké, a přičinili podpisy pod seznam našich požadavků. ***