(20.10 hodin)
(pokračuje Chalánková)
Je jasné, že se nám mění demografická struktura obyvatelstva, takže je potřeba většího objemu finančních prostředků na sociální služby, ale zároveň je nejvyšší čas se začít bavit o systémové změně financování sociálních služeb. A zde se můžeme bavit o rozdílných kategoriích. Týká se to osob se zdravotním postižením. Těch je méně a zaslouží si třeba v jednotlivých příspěvcích i vyšší částky vzhledem k těm postižením, ale zároveň zde máme rozsáhlou skupinu seniorů, kteří potřebují sociálně zdravotní péči, a tam je určitě dobré se začít bavit s resortem zdravotnictví, jak má vypadat dlouhodobá péče o tyto osoby.
Takže ten problém je velmi složitý a velmi široký, opravdu to nejde jednoduchou metodikou překlopit nenárokovou dotací ze státního rozpočtu. Takže když si rozdělíme procentuálně směrná čísla z nenárokové dotace, tak také se můžeme dočkat toho, že nenároková dotace může činit nulu - ale to jsem nadsadila. Proto žádáme a budeme uplatňovat pokus o odsun této změny financování na kraje nejméně o rok, lépe o dva až o tři. Aby mohla nastat debata o systémové změně financování sociálních služeb.
Na co bych ještě chtěla upozornit a co tady ještě nezaznělo, tu metodiku už radši rozebírat nebudu, ale týká se to otázky nebezpečí vůbec vyjednání veřejné podpory. Protože z důvodové zprávy máme napsáno, že financování sociálních služeb bude řešeno jako služby obecného hospodářského zájmu v návaznosti na upřesňování a dobudování datové základny MPSV atd., atd. Ale my nevíme, jestli vůbec je vyjednaná možnost využití, jestli je vůbec vyjednaný způsob veřejné podpory na poskytování těchto služeb příspěvkovým organizacím krajů. Já se domnívám, že není, že zde narazíme na problém nesprávné veřejné podpory. Takže upozorňuji i na tento problém.
Nebudu již dále svou řeč prodlužovat. Ve výborech - my tedy nenavrhujeme zamítnutí, budeme hlasovat pro propuštění do výborů a do druhého čtení, ale zde ve výboru se budu snažit posunout účinnost o další minimálně rok, lépe dva až tři.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Dalším přihlášeným do diskuse je pan poslanec Vilímec.
Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, již z předchozích vystoupení jasně vyplynulo, že tento zákon není dobře zpracován. Ten manévr převodu financování sociálních služeb na kraje jako takový nezpochybňuji. Ale v podobě, v jaké je připraven, je značně rizikový. I v případě klubu Občanské demokratické strany platí, že nebudeme navrhovat zamítnutí tohoto návrhu zákona hned v prvním čtení, ale jsem velmi skeptický, zda je možné tento návrh dostat do podoby, která by omezila rizika jak na straně poskytovatelů, tak na straně krajů.
Pan poslanec Novotný, také aktuálně hejtman Karlovarského kraje, zde mluvil o tom, že v předchozím volebním období kraje žádaly příslušné Ministerstvo práce a sociálních věcí a vládu o převod těchto finančních prostředků do dispozice krajů. Musím říci, já jsem zastupitelem Plzeňského kraje od samého počátku fungování krajů. Od roku 2000. Už v té době jsme žádali také o převod těchto prostředků. Tehdy byla levicová vláda v prvních dvou volebních, když jsem byl v radě kraje, a bylo nám sděleno, že je to příliš velké riziko, že se Ministerstvo práce a sociálních věcí obává, jak budou kraje postupovat, zda skutečně nevznikne 14 systémů financování sociálních služeb.
Tento návrh má ve dvou bodech značné problémy. Ten jeden bod, o tom mluvil nejen pan poslanec Stanjura, ale mnozí, je dán tím, že jde o nenárokovou částku ze státního rozpočtu. To znamená, každoročně paní ministryně nebo pan ministr musí žádat na vládě o jakousi částku na dofinancování sociálních služeb. Nikdo neví, jestli to bude osm miliard, sedm miliard, devět miliard, deset miliard. A teď nastává to největší nebezpečí. Tímto návrhem zákona se totiž zafixovává podíl jednotlivých krajů. Nevím, na základě čeho, protože když se podíváte do té přílohy, tak ty podíly ani nekopírují počty obyvatel krajů. To znamená, je to na základě pravděpodobně nějakého algoritmu, který byl stanoven úředníky Ministerstva práce a sociálních věcí, možná na základě celkového rozsahu aktuálních žádostí krajů. Ale přece není možné nastavit statický model a předpokládat, že žádná změna nebo žádní jiní poskytovatelé v dalších letech nebudou nebo se nebudou měnit. To je podle mne jedno z velkých rizik tohoto návrhu. Jsem z Plzeňského kraje a musím říci, že nejsem vůbec spokojen s tím procentem, protože procento pro Plzeňský kraj je jedno z nejmenších. Takže buď platí to, že v Plzeňském kraji je málo poskytovatelů sociálních služeb, málo klientů, anebo platí, že současné vedení kraje nedokázalo vyjednat lepší podmínky.
A druhá věc, která mi samozřejmě vadí a která zde také byla již vzpomenuta, je otázka vůbec systému rozhodování o těch dotacích. Byť nějaké dotační řízení můžeme vnímat v tzv. systému přenesené působnosti, tak nepochybně rozhodování o dotacích je v systému samostatné působnosti. Není možné, aby kompetence krajského zastupitelstva tímto zákonem byly předávány na krajské rady. Už tady jedna paní poslankyně vzpomínala školský zákon, ten je ale nastaven úplně jinak. Tam o rozdělování finančních prostředků rozhoduje krajský úřad v přenesené působnosti, nikoliv kraj v samostatné působnosti. To jsou věci, které neslouží, řekněme, pověsti Ministerstva práce a sociálních věcí nebo kvality toho zpracování. A byť platí to, že nebudeme navrhovat zamítnutí tohoto návrhu zákona v prvním čtení, tak naprosto souhlasím s paní poslankyní Chalánkovou, že by bylo nejlépe, aby se odstranila rizika, skutečně prodloužit účinnost nebo odložit účinnost toho manévru převodu financování na kraje do dispozic krajů minimálně o rok, ne-li o více, o dva roky, tak aby všechny ty věci v mezidobí mohly být nějak domluveny, mohly by být dotaženy do nějakého lepšího systému nebo do preciznějšího systému, než je tento návrh zákona.
Takže nechci dál mluvit o nějakých vyhláškách nebo metodických pokynech. Myslím paní poslankyně Aulická nebo paní zpravodajka mluvila o tom, že kdyby to zůstalo v rovině metodického pokynu, tak by Ministerstvo práce a sociálních věcí muselo přinutit krajské zastupitelstvo, aby s takovým metodickým pokynem souhlasilo, což já si skutečně nedokážu vůbec představit.
Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ODS.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Opálka. Prosím, ujměte se slova.
Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Musím říci, že máme ještě jeden tisk s číslem 205, který řeší tuto situaci, ale je to z dílny ODS, ale odkládá pouze o půl roku. Což je docela nešťastné, protože v polovině roku granty rozdělovat je problém.
Ale chtěl jsem reagovat na to rozdělení mezi kraje. Víte, já bych byl nejradši, kdybychom to řešili v rámci rozpočtového určení daní tak, aby kraje měly jasně stanoveno, kolik peněz kdo bude mít. Ale máme s tím velký problém v tom, že ne každý kraj je na tom stejně. Někde je zasažení bývalou těžkou průmyslovou výrobou jiné, a proto jsou taky tak velké rozdíly. ***