(20.20 hodin)
(pokračuje Opálka)
Ten problém se řeší už nemálo let. Musím říci, že kraje dneska a v nedávné minulosti vlastně rozdělují ty granty. Devadesát devět procent toho, jak to rozdělí ony, tak to ministerstvo v podstatě jenom potvrdí. Takže kraje chtějí, aby se konečně litera zákona, který byl už také odkládán, naplnila. Jenže proti stojí poskytovatelé sociálních služeb, Národní rada zdravotně postižených a jiní. Myslím si, že na výboru tentokrát budeme mít velký oříšek, jak to vyřešit.
Dovolím si ale učinit už teď jeden návrh, aby kromě sociálního výboru to bylo přikázáno i rozpočtovému výboru. Protože to opravdu bude velký problém. My nemůžeme zafixovat nějakou stálou částku, která se nebude inflačně zhodnocovat, a navíc tam máme vnitřní dluh, neboť v sociálních službách již několik let nerostly mzdy, a my jim dáváme čím dál méně, ale ten boom sociálních služeb, protože se to stává pro některé i kšeftem, a já se to nebojím tady tak říct, přináší větší a větší náklady. Takže -
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se, pane poslanče, váš čas.
Poslanec Miroslav Opálka: Ano. To je všechno, jenom ten rozpočtový výbor zaznamenat.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Hovorka.
Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážení páni ministři, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych chtěl říct, že tento zákon není dobře připraven, a většina předřečníků tady popsala ty problémy a rizika. Já se shoduji s tím, co řekl pan poslanec Stanjura. Vystihl přesně ta rizika pro poskytovatele sociálních služeb. Já se domnívám, že už od té doby, kdy došlo k převedení peněz na uživatele za péči, toho příplatku za péči na jednotlivé uživatele sociálních služeb, tak od té doby se vlastně poskytovatelé sociálních služeb setkávají s mnoha problémy, které do dnešní doby nebyly vyřešeny, a neustále vlastně chybějí peníze na dofinancování sociálních služeb.
Chtěl bych říct, že uživatelé sociálních služeb potřebují kvalitní služby, ale zase poskytovatelé potřebují stabilitu. A ta stabilita v tomto sektoru bohužel doposud není a ani tímto zákonem nebude. V řadě případů mají kraje vlastní poskytovatele sociálních služeb a dochází tady k určité konkurenci mezi krajskými příspěvkovými organizacemi a těmi dalšími poskytovateli sociálních služeb. Je tady obava, že dojde k zvýhodňování krajských organizací na úkor těch ostatních.
Podle mého názoru není možné zafixovat nějakou tabulkou v příloze zákona výši procentního podílu na celkovém ročním objemu. To je naprosto špatně podle mě, když tak by to mělo být někde ve vyhlášce. Nemůže to být fixně nastaveno. A také poskytovatelé upozorňují na to, že každý kraj je jiný. Každý kraj má jiný počet obyvatel, jiný počet uživatelů sociálních služeb apod. Toto administrativní stanovení je velmi špatné.
Rovněž pokládám za nešťastné, že bude kompetence rady kraje rozhodovat o tom, kolik kdo dostane těch dotací. Mělo by to být v kompetenci zastupitelstva. A chci také říct, že nejsou dosud stanovena jasná kritéria, parametry, nejsou žádné normativy. To všechno je třeba dopracovat. Protože pokud pustíme tento zákon tak, jak je, tak budeme tady mít 14 dotačních řízení a v některých krajích bohužel může dojít k tomu, že někteří poskytovatelé nedosáhnou na peníze.
Unie zaměstnavatelských svazů k tomu dala stanovisko už v dubnu letošního roku. Požadovali zavedení alespoň rámcových postupů na centrální úrovni, zavedení a používání exaktních postupů a kritérií v každém kraji, které by umožnily zpětné ověření a kalkulaci obdržené výše státní dotace. Proti současnému, dosavadnímu systému zavést opatření, která by zaručovala transparentnost dotačního řízení. Umožnit zástupcům sociálních partnerů účast na regionálním dotačním řízení. Poskytovatelé sociálních služeb vyzvali Ministerstvo práce a sociálních věcí k zavedení možných exaktních postupů, kalkulačních vzorců, vyrovnávacích plateb, personálních normativů apod., na kterých v posledních měsících pracovalo, a také zveřejnění souhrnných žádostí krajů za rok 2014.
Z toho všeho, co tady bylo řečeno i předřečníky, se rovněž přimlouvám za to, aby tyto věci byly dopracovány a aby byla účinnost tohoto zákona odsunuta minimálně o jeden rok. Domnívám se, že nemůžeme postupovat v případě zákona o sociálních službách cestou pokus a omyl a nemůžeme si dovolit pokračování v těch chybách, které se tady děly od roku 2002. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane poslanče. Táži se, zda je ještě někdo přihlášen do obecné rozpravy. Není tomu tak. (Protesty, hlásil se pan poslanec Zavadil.) Takže děkuji a končím - ještě s faktickou poznámkou pan poslanec Zavadil. Máte slovo.
Poslanec Jaroslav Zavadil: Já se všem omlouvám, ale víte co? Já vám něco povím. Tady se kupu let, a řada z vás tady seděla, nedokázaly sociální služby naplnit finančními prostředky. Každý rok jste se tady hádali, kolik set milionů je potřeba na to přidat. V letošním roce poprvé se stalo, že se na sociální služby dalo 7,2 miliardy, což samozřejmě nestačí na navýšení mezd, ale alespoň to stačilo na provozní náklady těchto sociálních služeb. To bych byl rád, kdybyste vzali v potaz. Že ten návrh zákona není dokonalý, o tom se nemusíme přesvědčovat. A já jsem přesvědčen, že řada věcí, které tady zazněly, a já je vnímám, se na tom výboru prostě projedná a že budeme dbát na to, aby se tam nedostaly peníze bez mašliček, aby se ty peníze daly nějak rozfrcat, a to si myslím, že je úkolem sociálního výboru.
Takže já bych doporučoval, abychom skončili tu debatu, byť ji teď já sám prodlužuji, ale cítil jsem potřebu tohle to říct. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nikoho do rozpravy dál přihlášeného nevidím, tudíž končím obecnou rozpravu. Táži se pana ministra, případně paní zpravodajky, zda si chcete vzít závěrečná slova. Není tomu tak. Budeme postupovat dál a budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro sociální politiku. Zaznamenal jsem zde návrh pana poslance Opálky přikázat to také rozpočtovému výboru, takže tento návrh trvá, a ptám se, zda má někdo ještě jiný návrh na přikázání. Není tomu tak, v tom případě přistoupíme k hlasování.
Nejdříve budeme hlasovat o tom, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku.
Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro takto navržené usnesení, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Končím hlasování číslo 41. Přítomných poslanců je 144, pro tento návrh je 133, proti žádný. Tento návrh byl přijat.
Dále budeme hlasovat o tom, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru.
Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro takto navržené usnesení, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Končím hlasování číslo 42. Přítomných poslanců 144, pro návrh 132, proti žádný. Návrh byl přijat.
Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku a dále rozpočtovému výboru. Tím končím projednávání bodu č. 15 a předávám řízení schůze. ***