(15.40 hodin)
(pokračuje Manhart)
Tento zákon zároveň upravuje vztahy soukromoprávního charakteru, které mohou vznikat samozřejmě mezi poskytovatelem služby a klientem, kdy v zásadě dává poměrně významná práva osobám, které tuto činnost provozují.
Dámy a pánové, tento návrh zákona byl projednán řádně Zastupitelstvem hlavního města Prahy a zákon byl podpořen drtivou většinou zastupitelů hlavního města Prahy napříč jednotlivými politickými stranami. Dovolím si vás poprosit o posunutí projednávání tohoto zákona do druhého čtení. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. (Hlásí se poslanec Jandák.) Technickou mohu pustit až v obecné rozpravě, pokud nemáte k proceduře. Nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení paní poslankyně Zuzka Bebarová-Rujbrová.
Poslankyně Zuzka Bebarová-Rujbrová: Dobrý den, dámy a pánové. Mou povinností zpravodaje je vás seznámit především se stanoviskem vlády k tisku 115 návrhu Zastupitelstva HMP na vydání zákona o regulaci prostituce.
Toto stanovisko je, jak jinak, u nevládního návrhu odmítavé. Vláda zde shrnuje celou řadu výhrad, zejména že případnému návrhu podobného zákona musí předcházet široká politická, společenská a odborná diskuse, že je právně sporný způsob stanovení nabytí účinnosti zákona, který je navrhován k datu, kdy Česká republika přestane být vázána Úmluvou o potlačování a zrušení obchodu s lidmi a využívání prostituce druhých osob z roku 1950. Vyjádření poukazuje na řadu věcných a legislativních nedostatků, na to, že úprava zdravotní způsobilosti je nesystematicky roztříštěna do několika ustanovení, a celou řadu dalších drobnějších výhrad.
Já bych vám chtěla říct, že názor na možnost regulace prostituce dělí společnost podobně jako názor na trest smrti a lze očekávat, že se ani zde, na půdě Poslanecké sněmovny, neshodneme, a to i uvnitř jednotlivých poslaneckých klubů. Většina z vás asi připustí, že veškeré historické snahy o eliminaci prostituce se ukázaly jako neúčinné, ale společnost balancovala mezi tolerancí, tvrdým postihem a zavíráním očí. I v současné době, jak nám zástupce předkladatele zde sdělil, různé státy v Evropě přistupují k regulaci prostituce různě. Od Nizozemska, které má nejen zákon, ale i účinný systém práce orgánů státu s poskytovateli těchto služeb, přes Švédsko, kde je prostituce zakázána a jsou postihováni i její klienti, po Německo a Rakousko, kde spolkový obecní zákon zmocňuje k podrobnější úpravě spolkové země a jejich úprava se může vzájemně lišit.
U nás se o regulaci prostituce uvažovalo zákonem v roce 2005. Hlavním protiargumentem tehdy, stejně jako bude zřejmě i dnes, byla vázanost České republiky Úmluvou o potlačování obchodu s lidmi a využívání prostituce. Návrh na vypovězení smlouvy byl zamítnut a návrh zákona posléze také.
Chtěla bych říct, že předkládaný návrh hlavního města Prahy, které má s prostitucí zřejmě největší problémy, není dokonalý, a dokonce ani nepředpokládám, že v konečném hlasování bude přijat. Na druhé straně jsem ovšem přesvědčena, že bychom se od stadia zavírání očí a přesouvání problémů souvisejících s prostitucí měli posunout k odpovědi na otázku, co vlastně chceme. Ostatně i vláda ve svém jinak negativním vyjádření volá po tom, že je zapotřebí široká politická, společenská a odborná diskuse.
Já mám za to, že právě diskuse na parlamentní půdě může něco podobného umožnit. Proto budu navrhovat propuštění do dalšího čtení. Jsem připravená na půdě petičního výboru iniciovat uspořádání velkého semináře na toto téma za účasti odborníků, a teprve poté se můžeme rozhodnout, jak s návrhem zákona naložíme. Ale v tuto chvíli se domnívám, že bychom měli postoupit tento návrh zákona do dalšího projednávání. Děkuji vám. (Potlesk z řad KSČM.)
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji paní poslankyni. A nyní otevírám obecnou rozpravu, do které mám přihlášeného pana poslance Svobodu, pana poslance Soukupa, paní poslankyni Černochovou, paní poslankyni Maxovou a paní poslankyni Semelovou - s tím, že tady mám faktickou poznámku pana poslance Stupčuka. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.
Poslanec Štěpán Stupčuk: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, vážení členové vlády, než se tady případně rozvine ona filozofická diskuse na téma, zda stát má regulovat prostituci, či neregulovat, já na rozdíl od kolegů se domnívám, že tady existuje zásadní právní překážka v projednávání tohoto návrhu zákona a to je již ona zmiňovaná mezinárodní smlouva, která podle naší platné a účinné ústavy má vyšší právní sílu. To znamená, připadá mi poněkud zvláštní a neuctivé, abychom zde projednávali úpravu de lege ferenda, která je v kontrapozici vůči platné a účinné ústavě. Domnívám se, že takovýto návrh zákona by měl být především z dílny vlády, Ministerstva vnitra.
Já osobně jsem se na návrhu takovéhoto zákona podílel už v roce 2003 a ze stejných důvodů, z důvodů existence této výše citované úmluvy, právě tento zákon pak nakonec nebyl přijat do dalšího schvalovacího procesu. Já tu snahu vnímám jako legitimní i proto, že ji předkládají v tuto chvíli především zástupci hlavního města Prahy, které je obecně tímto sociálněpatologickým jevem nejvýše postiženo. Nicméně podle mého soudu bychom nejdříve měli vést onu filozofickou diskusi, zda zahájíme tedy deratifikační proces této úmluvy platné, tuším, již od roku 1956, či nikoliv. To by mělo být primární. A teprve na základě zodpovězení zásadní otázky, zda chceme, aby stát reguloval prostituci jako nějakou činnost, či nikoliv, bychom se pak měli vážně bavit o následném kroku, tedy tvorbě příslušné podoby zákona, která případně bude, pokud se pro to rozhodneme, takovýto společenský jev regulovat. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji za dodržení časového limitu. A nyní poprosím k mikrofonu pana poslance Svobodu. A ještě se zeptám paní poslankyně Černochové, protože ji vidím dvakrát přihlášenou v rozpravě, jestli chce být dvakrát, drží si místo, nebo jestli je to omyl. (Odpověď mimo mikrofon.) Dobře. Tak prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji, paní předsedající. Pravda je, že zákon o regulaci prostituce - ten název není úplně správný, protože ona je to reglementace v této podobě - je zákon, který Prahu enormně zajímá. Praha samozřejmě má v prostituci největší problém ze všech českých měst a obcí. Je to takový problém, že to skutečně narušuje v některých částech Prahy jejich normální funkci, že se ty části Prahy vylidňují a mění se skutečně v oblast, která je z tohoto pohledu velmi výjimečná.
Na druhou stranu ale je potřeba konstatovat, že prostituce je činnost, která je, jak praví autoři, stará jako lidstvo samo. A je také nutno konstatovat, že se nenašel žádný systém, který by ji v nějaké podobě zreguloval, zreglementoval, upravil. V okamžiku, kdy se přistoupí k tvrdým opatřením a zákonům, nastane jev, který známe ze Spojených států z doby, kdy byl zákaz výroby a distribuce alkoholu. Ta situace bude úplně stejná.
Myslím si, že to, co zaznělo v té krátké poznámce přede mnou, je poznámka zásadní. My bychom měli mít jasno, jak budeme pracovat s tím ústavním zákonem a s rozhodnutím o tom, že jsme se připojili v roce 1956 k úmluvě, která vlastně jakoukoli právní akceptaci prostituce nedovoluje. Myslím si, že by to měl být první krok, chceme-li být s tím zákonem úspěšní. ***