(15.10 hodin)
(pokračuje Babiš)
Takže my navrhujeme - protože nechápu, proč předcházející vláda k tomu nepřistoupila, proč jsme v minulosti spíš podporovali zájmy Velké Británie a ne většiny států Evropské unie -, abychom přistoupili k tomu paktu bez toho, abychom se samozřejmě zavázali k paragrafům 3 a 4, které se nás týkají v případě, že bychom vstoupili do eurozóny.
Osobně si myslím, že téma euro není téma pro Českou republiku. Česká republika nemá na to rozpočtové předpoklady, de facto není schopna plnit kritéria a euro se dneska spíš stává geopolitickou záležitostí než záležitostí pragmatickou, protože pokud bychom měli vstoupit do eurozóny, tak mi to trošku připomíná situaci před vstupem do Evropské unie, kdy členské státy od nás chtěly různé technologické vymoženosti jako bezdotykové baterie a různé investice do technologií, o kterých jsme po vstupu zjistili, že je samy nemají. Podobně je tomu pravděpodobně se vstupem do eurozóny, o kterém si já osobně myslím, že se netýká naší vlády. Pokud bychom měli vstoupit, tak to okamžitě znamená pro náš rozpočet 50 mld. výdajů a 310 mld. garancí.
My máme štěstí v tom, že české banky jsou na tom velice dobře, jsou plné peněz, plné cash flow. My jsme dneska zase emitovali dluhopisy České republiky, zase za lepších podmínek, takže náš kredit je výborný, investoři nám důvěřují. Z hlediska toho je to spíše nějaké gesto, nějaká možnost zúčastňovat se jednání států, které také podepsaly fiskální pakt a nejsou v eurozóně. Myslím si, že je to záležitost, která nás přibližuje k tomu, abychom byli součástí Evropy. Můžeme se samozřejmě bavit o tom, jak je to se strukturálním deficitem a proč dneska máme dluh takový jaký máme. A díky tomu, že máme dobré banky, tak se dobře financujeme a obsluha dluhu je relativně nízká ve srovnání s jinými krajinami.
Tolik za mě a předpokládám, že v rámci diskuse mohu ještě reagovat, pokud bude potřeba. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi financí. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, kterým je pan poslanec Karel Rais. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Karel Rais: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, kolegové a kolegyně, v podstatě si myslím, že všichni jsme slyšeli téměř vyčerpávající zdůvodnění tohoto vládního návrhu, který přichází do Sněmovny. S tím, co jsem měl nachystané, bych se v podstatě opakoval, takže nemá smysl, abyste to znovu slyšeli. Doporučuji pouze, abychom přijali tento návrh a projednali ho ve výborech. Tím myslím zahraniční a rozpočtový.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Prosím, aby usedl u stolku zpravodajů. Otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové Miroslav Kalousek. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, dříve než přednesu pozici poslaneckého klubu TOP 09, malý faktický dotaz na pana zpravodaje. Řekl výbor rozpočtový a zahraniční. Neměl jste, pane profesore, na mysli výbor pro Evropskou unii? Ne, pardon. V takovém případě si pak dovolím ještě doporučit výbor pro Evropskou unii, protože se to týká podle mého názoru zejména unijní problematiky. Tolik malé entrée, které nepatřilo k mému vystoupení.
Nyní tedy dovolte pozici poslaneckého klubu TOP 09.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, TOP 09 si od okamžiku, kdy došlo k negociaci a schválení fiskálního kompaktu, přála, aby Česká republika k fiskálnímu kompaktu přistoupila. Přiznám se, že byť jsme byli součástí vlády, která se rozhodla nepřistoupit, tak snad to nebudou brát kolegové jako projev neloajality, koneckonců zaznívalo to mnohokrát veřejně, nebyli jsme šťastni z toho, že vláda nepřistoupila, neboť jsme si to přistoupení přáli, a to z důvodů...
Až mě nechá pan předseda Zavadil s panem kolegou Jandákem je přeřvat, tak -
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já si vás dovoluji přerušit, pane předsedo. Poprosím ve sněmovně, vzhledem k závažnosti projednávaného tématu, o klid. Děkuji všem. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Miroslav Kalousek: ... a to ze dvou důvodů, z nichž oba chápeme stejně principiálně. Tím jedním důvodem opravdu je obraz, kterým jsme vnímáni v rámci partnerů z Evropské unie, kdy jsme neměli podle mého názoru příliš mnoho racionálních argumentů, abychom spolu s Velkou Británií, která je samozřejmě v úplně jiné pozici než Česká republika, k tomuto fiskálnímu kompaktu nepřistoupili, a TOP 09 si vždy přála, přeje a přáti bude být v hlavním evropském proudu. To je tedy důvod, který je pro nás velmi vážný a akcentujeme ho při každé příležitosti, i při této.
Ten druhý důvod pro nás není o nic méně vážný. To je důvod, který bychom mohli označit pojmem rozpočtová odpovědnost, neboť fiskální kompakt v podstatě není ničím jiným než dohodou o rozpočtové odpovědnosti, ke které přistoupily země Evropské unie v okamžiku, kdy vyšlo najevo více, než bylo zdrávo, že maastrichtská kritéria možná nebyla až tak špatně stanovena, ale byla velmi špatně interpretována, protože v laické i odborné veřejnosti vám na jedno z těch dvou základních fiskálních maastrichtských kritérií každý řekne, že to kritérium je mít deficit veřejných rozpočtů pod 3 %. A to je velmi špatná a nepravdivá interpretace. Správná interpretace je mít schodek dlouhodobě udržitelný pod 3 %, a tedy dlouhodobě a trvale udržitelný znamená, že se přes ta 3 % nedostanu ani v případě nepříznivého ekonomického cyklu. To znamená, ten strukturální schodek, očištěný od ekonomických vlivů, o kterém tady velmi správně mluvil pan ministr zahraničí, by měl být tím hlavním ukazatelem. Strukturální schodek jako skutečně férový ukazatel rozpočtové odpovědnosti vlády, neboť je očištěn od ekonomických cyklů a mimořádných vlivů, a ukazuje tedy opravdovou ochotu vlády držet co nejmenší rozdíl v bilanci mezi příjmy a výdaji svým vlastním politickým rozhodnutím. Je tedy očištěn od všeho, na co se ta vláda může v uvozovkách vymlouvat, ať už v onom pozitivním, nebo negativním slova smyslu, podle toho, že jsme byli třeba v monetární bublině, anebo jsme se naopak ocitli v recesi v rámci celosvětové krize, popřípadě se jednorázově zaúčtovaly církevní restituce. Od toho všeho se ten schodek očistí a zůstává ukazatel skutečné pravé rozpočtové odpovědnosti vlády.
To se týká hlavy III fiskální smlouvy, kde ne náhodou, právě proto, že to maastrichtské kritérium 3 % bylo dlouhodobě špatně interpretováno i samotnou Evropskou komisí, signatáři smlouvy přistoupili k ukazateli nikoliv celkového deficitu, ale strukturálního deficitu jako mnohem přesnějšího a poctivějšího ukazatele rozpočtové odpovědnosti vlád. ***