(20.40 hodin)
(pokračuje Kalousek)

Zejména od druhé světové války však patří k mezinárodně uznaným lidským právům i hospodářská, sociální a kulturní práva, již jako práva přirozená obsažená též ve Všeobecné deklaraci lidských práv a v Paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech. Požadují pozitivní činnost ze strany státu. Taková práva jsou označena za nezcizitelná i v dalších smlouvách, k nimž Československo přistoupilo a která jsou podle článku 10 Ústavy bezprostředně závazná pro Českou republiku, a mají dokonce - prosím pěkně, tady zpozorněte - přednost před zákonem. Tak tomu je např. v Úmluvě o odstranění všech forem diskriminace žen uzavřené 18. prosince 1979 v New Yorku, která označuje v článku 11 za nezcizitelné právo všech lidských bytostí právo na práci. Dále k nim přistupují taková práva, jako jsou práva na zdravé životní prostředí, na přírodní zdroje a jiná kolektivní práva.

Opět, pane předsedo, promiňte, obávám se, že Poslanecká sněmovna takto závažný text nechce sledovat. (Poloprázdné lavice.) Proto si dovoluji dát procedurální návrh o přerušení rozpravy do zítřejšího dne do 9 hodin.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pardon, omlouvám se. Do zítřejšího dne do...?

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Devíti hodin.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Já se obávám, že nemůžeme dvakrát hlasovat o tom samém.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Do devíti deseti. Omlouvám se. (Smích v plénu.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Aha. To samozřejmě je hlasovatelné. Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. (Poslanci vbíhají do sálu. Poznámka o odhlášení.) Já jsem hlasování zahájil. Dobrá. Já jsem tedy tolerance sama. Prohlásím to za zmatečné, jakkoli žádost o odhlášení padla až v průběhu hlasování, takže teoreticky bych to nemusel přijmout, ale dobrá.

Odhlásím vás tedy všechny, poprosím vás o novou registraci. (Děje se.) Stále mám na tabuli pouze 54 přihlášených. (Nesouhlas v plénu, 54 je kvorum.) Já se omlouvám. Omlouvám se moc. Koukal jsem na většinu, přihlášených je 107, tedy můžeme hlasovat. Omlouvám se. Děkuji za upozornění.

 

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro to, abychom přerušili jednání do zítřka do 9 hodin 10 minut, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování má číslo 111, přihlášeno 100, 13 pro, proti 62. (Potlesk poslanců hnutí ANO a Úsvit.) Nebyl tento návrh přijat. Můžete pokračovat.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji vám, kolegyně a kolegové. Pokaždé, když si přes vnější znaky ověřím, že vás to přece jenom zajímá, tak mě to děsně nabije. (Smích v plénu, potlesk.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Možná bychom se mohli dohodnout, že to Poslaneckou sněmovnu skutečně zajímá, a nemuseli bychom ji trápit již dalším hlasováním. Protože evidentně již dvakrát sněmovna řekla svůj názor, že má velký zájem o vaši audioknihu. (Smích v plénu.) Takže prosím pokračujte. Jakkoli nechci omezovat vaše právo navrhovat cokoli.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Já slibuji, pane předsedo, že už si to v žádném případě já nebudu ověřovat. Prostě tady budu číst věci, které pokládám v souvislosti s Kjótským protokolem za zcela zásadní.

Lidská práva jsou v českém právním řádu založená na přirozeném právním principu, ale požadavky na ně kladené jsou vlastní i právnímu pozitivismu. Spočívají na postavení člověka ve společnosti. Práva občanská vyjadřují postavení občana vůči státu i ve státě. K obsahu pojmu práv přirozených a jejich vztahu k právu pozitivnímu probíhají i v současné době spory. Například z judikatury bychom mohli citovat z nálezu Ústavního soudu ze dne 19. ledna 1994. Nechci vás tím textem obtěžovat. Prosím nalezněte si ho v otevřených zdrojích nebo z prohlášení bývalé České a Slovenské Federativní Republiky při ratifikaci úmluvy o ochraně lidských práv. Opět mohl bych ten text tady citovat, ale chci šetřit vaším časem, a proto bych rád mluvil pouze o tom zásadním.

V ustanovení prvního odstavce Listiny jsou vyjádřeny i předpoklady uplatnění lidských práv ve státě, tedy demokratické hodnoty, které musíme chápat jako základ státu. Listina stanoví limity státu ve vztahu k ideologiím a k náboženským institucím, které jsou jejich nositeli. - Tady si opět musíme uvědomit, že přistupujeme-li ke Kjótskému protokolu, jakkoli jsme společností sekulární, vycházíme z různých kulturních, tedy i náboženských tradic různých zemí, které k tomuto protokolu přistupovaly.

V uplatnění prvního odstavce jsou vyjádřeny i předpoklady uplatnění lidských práv ve státě, demokratické hodnoty jako základ státu. Listina stanoví limity státu ve vztahu k ideologiím náboženským, k institucím. Vyjadřuje se tím demokratická idea laického státu i státu neideologického v tom smyslu, že se neváže a nepodřizuje žádné výlučné ideologii, ale předpokládá jejich reálnou pluralitu.

Demokratické hodnoty jsou v dalších článcích Listiny specifikovány a podrobně zakotveny i v textu Ústavy. Na demokratické hodnoty se odvolává již článek 1 Ústavy, který Českou republiku označuje za demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana. Článek 22 Listiny k těmto principům počítá svobodnou soutěž politických sil v demokratické společnosti. Demokratické hodnoty jsou vyjádřeny a zabezpečeny v demokratických institucích a v jejich řádném fungování. Jejich dodržování podmiňuje legitimitu státní moci. Popření těchto hodnot by zakládalo právo občanů se postavit na odpor podle článku 23 Listiny v případě, že by činnost ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků byly znemožněny.

Výraz demokratické hodnoty již s ohledem na svou povahu musí být vykládán dostatečně široce. V daném kontextu v sobě obsahuje i požadavky vyjádřené v druhé části věty. Zakazuje se, aby se stát vázal na jakoukoli výlučnou ideologii. V minulosti to byla ideologie marxisticko-leninská. Může to být kterákoli ideologie, která by si osobovala své výlučné panství vůči každému jednotlivci, právo na svůj monopol, jemuž by podřizovala celou společnost, a jiné ideologie nepřipouštěla a znemožňovala jejich svobodnou soutěž.

Dámy a pánové, domnívám se, že tato část Ústavy České republiky byla nezbytná k tomu, aby zazněla při ratifikaci Kjótského protokolu. Domnívám se, že ten text by si zasloužil rozvést a zasloužil by si pokračování, ale bylo by to nefér vůči panu ministru životního prostředí, neboť další část tohoto textu váže se spíš k článkům 30 a 31. A já si vás tedy dovolím s tím textem seznámit při dalších bodech jednání Poslanecké sněmovny. Prozatím vám děkuji za pozornost. (Potlesk zprava.) ***




Přihlásit/registrovat se do ISP