(20.50 hodin)
Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, děkuji vám, pane poslanče. Zeptám se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Pan poslanec Laudát. Prosím.
Poslanec František Laudát: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, já bych ale skutečně rád, aby u podobných smluv, které mají i výrazné ekonomické dopady, jak tady o tom mluvil pan kolega Stanjura, vždycky ministr řekl skutečně i analýzu reálných dopadů. Já si myslím, že je doba, kdy se formálně tyto smlouvy protáčely. Nemám problém s nějakými smlouvami o věcech trestních, vydávání, nevydávání s jednotlivými zeměmi, o dvojím zdanění a podobně. Je mi líto, že jsem zřejmě přehlédl - tato smlouva myslím měla být předmětem zájmu výboru pro životní prostředí. Domnívám se, že pan ministr by tady alespoň měl říct rámcově dopady, které závazky z této smlouvy mají. A teď to skutečně nemyslím jaksi z nějakého důvodu šprajcu, ale skutečně to, co tady říkal i kolega Stanjura, že Evropa se hlásí k závazkům, ale hlavní znečišťovatelé na planetě nikoliv. Počasí je globální, nikdo si nevybírá.
Tudíž bych byl rád, kdyby na to pan ministr zareagoval, a pokud byste i vy měli zájem, dávám procedurální návrh, aby se to vrátilo zpátky k projednání výboru pro životní prostředí. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: To se obávám, že nemůžeme hlasovat teď, takže nechám doběhnout rozpravu. Pan poslanec Zemek s technickou.
Poslanec Václav Zemek: Děkuji, pane předsedající. S faktickou. Jenom bych tady chtěl poznamenat jednu věc. Když se tato norma hlasovala na zahraničním výboru, tak pánové kolegové, vaši kolegové z pravé strany spektra, hlasovali pro. Tak si udělejte pořádek u sebe ve svých klubech a nezdržujte nás tady zbytečnou debatou. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, děkuji. Pan předseda Stanjura.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Nevím, jak to můj předřečník myslel. Mám být jako poslanec vázán tím, jak hlasoval můj kolega v nějakém výboru, nebo se můžu rozhodnout sám? Já myslím, že Ústava nám to říká jasně. Školení o pořádku si nechte do koalice. Dneska jsme viděli, co jsme měli s programem. Poprosil bych, jestli by pan ministr mohl odpovědět na otázky, a pak bych se případně přihlásil s doplňujícími otázkami k dopadům a zejména k signatářům, protože to je skutečně vážná věc. Nechci to žádným způsobem zlehčovat nebo prodlužovat. Já vím, že patříte k zeleným poslancům a že vám je to možná osobně blízké a že to podporujete.
Předseda PSP Jan Hamáček: Prosil bych, abyste se obracel na pana poslance Zemka mým prostřednictvím. Děkuji.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Pane předsedo, já jsem nikoho nejmenoval. Nevím, jak jste poznal, s kým mluvím. (Veselost v sále.)
Předseda PSP Jan Hamáček: Já jsem to vydedukoval z toho, že jste reagoval na předřečníka.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Já bych poprosil, abyste nededukoval. V případě, že někoho oslovím konkrétně, máte naprostou pravdu. Pokud mluvím takhle symbolicky, nevím, kdo všechno se identifikuje s tím, že je zelený poslanec v různých stranách. To já samozřejmě nevím. Mluvím k těm, kteří si myslí, že jsou zelení a že účty, které platíme za obnovitelné zdroje, jsou v pořádku, a byli by rádi, kdybychom platili ještě víc, aby ještě víc snižovali konkurenceschopnost našich firem. Proč ne? Beru to jako legitimní názor. Já s tím prostě nesouhlasím. Mám jiný názor. Není to pro mě formální debata. Není to tak, že něco přijde. Možná že hlavní proud Evropské unie už to schválil, to já nevím. Ale pro mě to skutečně formální debata není a jsou to vážné věci. Už jsem to dneska říkal v prvním vystoupení. Pokud nás bude někdo kritizovat, že jsme to případně schválili, tak chci vědět, že jsem, než jsem hlasoval, dostal relevantní informace. Vy se tomu usmíváte, někteří z vás. Hlásíte se k zeleným poslancům. Já se k tomu nehlásím.
Velmi často slyším z vládní koalice, jak chtějí podporovat konkurenceschopnost našich firem. Já jsem plně pro, ale obávám se, že zrovna tohle jsou věci, které snižují konkurenceschopnost nejenom firem v České republice, ale Evropy jako celku. A jednou už taky musíme říct: Dost. Nepovedlo se. Vzpomeňme si například na Lisabonskou strategii, kterou nám všichni ti eurohujeři před lety říkali. Bylo to vlastně takové to, co známe z komunismu - dohnat a předehnat Spojené státy. Když jsem se ptal v Bruselu úředníků, co se stane, když se nám to nepovede, a to se nám tedy nepovedlo, protože termín předehnání Spojených států v oblastí inovací, vědy a výzkumu jsme už prošvihli, tak úředník, který mluví asi patnácti jazyky, se hluboce zamyslel a říká: "To je dobrá otázka. Tak my to vyhodnotíme, přepracujeme a přijmeme jinou strategii." Ale tahle strategie, Kjótský protokol se evidentně neosvědčil. Má to dopady na evropskou ekonomiku a já si myslím, že je správné, že o tom debatujeme.
Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, děkuji. Nyní zde mám faktickou poznámku pana poslance Petrů, potom s přednostním právem - je tu pan ministr a pan předseda Kalousek. Nejdříve dáme faktickou poznámku a vy se zcela jistě dohodnete. Pan poslanec Petrů s faktickou poznámkou má dvě minuty.
Poslanec Jiří Petrů: Ctihodné dámy, ctihodní pánové, víte proč nás hodnotí lidé v České republice hůře než uklízečky? Já se dovolím těm uklízečkám dneska omluvit. Protože to, co dneska předvádíme, je obrovská ostuda. Přemýšlejme nad sebou. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců ANO.)
Předseda PSP Jan Hamáček: Ještě jedna faktická poznámka - pan předseda klubu ODS Stanjura.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Teď prostřednictvím pana předsedy panu poslanci Zemkovi. Nikdo z poslanců ODS pro to nehlasoval. To myslím, že je relevantní informace. Když mluvíte takhle obecně, tak říkejte, z kterých politických stran to podpořili. Z našich poslanců pro to nehlasoval nikdo - v zahraničním výboru.
Předseda PSP Jan Hamáček: Nyní se tedy zeptám, jaká je dohoda. Nejdřív pan ministr, potom pan předseda Kalousek. Je to tak? Nechci vás vyvolávat, ale pochopil jsem, že takováto je dohoda. Prosím, pane ministře.
Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Vážený pane předsedo, dámy a pánové, já musím říct, že už dlouho jsem necítil při projednávání smlouvy takový pocit sucha, bezpečí a právní jistoty jako po tomto úvodu a dobře se mi v tom pracuje.
Chtěl bych jenom říct, že obě mezinárodní smlouvy jsou již dávno implementované do práva České republiky. Důvodem tohoto navrhovaného kroku je pouze formálněprávní sladění procesu sjednání smluv s platnými ústavněprávními požadavky. A je to ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších změn. Úmluva a protokol byly původně schváleny vládou jako smlouvy vládní, a to usnesením vlády č. 323 ze dne 16. 6. 1993 úmluva a č. 669 ze dne 12. 10. 1998 protokol. K přistoupení České republiky k oběma mezinárodním smlouvám došlo před novelizací Ústavy České republiky ústavním zákonem č. 395/2001 Sb. Tato novela jednoznačněji upravila kritéria pro určení, u jakých mezinárodních smluv podléhá jejich ratifikace souhlasu Parlamentu České republiky, takzvané prezidentské smlouvy, a podle těchto kritérií spadají úmluva a protokol do kategorie prezidentských smluv. Návrh na zajištění dodatečného souhlasu Parlamentu České republiky a následnou ratifikaci prezidentem republiky obou mezinárodních smluv se předkládá na základě sdělení Ministerstva zahraničních věcí ze dne 24. 1. 2013, v němž se odůvodňuje potřeba dodatečné ratifikace obou smluv. Uvedený postup byl v nedávné době uplatněn například při sjednávání takzvaných leteckých dohod.
Toť k tomu, k vysvětlení a děkuji za dotaz, vaším prostřednictvím, pane předsedo, od pana předsedy Stanjury, protože já bych si nedovolil, věřte mi, to by mi moje vrozená pokora neumožnila, abych této Sněmovně předkládal takto zásadní věc, kdyby nebyla už dávno implementována do práva České republiky. To znamená, že se nejedná, vážení, o nové závazky. Samozřejmě. Jedná se opravdu o formální úpravy. Také proto šla smlouva do zahraničního výboru a ne do hospodářského výboru. Protože pokud by se jednalo o nový závazek, a tento závazek jsme vlastně přijali už vstupem do Evropské unie, jestliže je tady povinnost snížit, závazek v rámci Evropské unie, o 20 %, emise do roku 2020 ve srovnání s rokem 1990, emise CO2, pak chci zdůraznit, že k dnešnímu dni Česká republika přeplnila tento závazek, protože k dnešnímu dni jsme snížili oproti limitu v roce 1990 hladinu CO2 o 34 %. Takže z toho neplyne žádný nový závazek.
Ale pan kolega Stanjura má naprostou pravdu, a já bych ho v tom chtěl velmi podpořit, že jestliže dneska se jedná o takzvaném klimaticko-energetickém balíčku do roku 2030, tak tam je nová vláda velmi opatrná a jedná jenom o snížení, které je pro nás dosažitelné, aniž by to znamenalo jakékoliv dodatečné náklady pro Českou republiku. To vás chci ujistit, o tom je velká debata ve vládě. ***