(Jednání pokračovalo v 17.29 hodin.)
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Do sálu se již dostavil pan poslanec Marek Benda a zeptám se ho, jestli již může zaujmout místo u mikrofonu. Je tomu tak. Prosím ho, aby se ujal slova.
Poslanec Marek Benda: Vážená paní místopředsedkyně, vážené dámy, vážení pánové, omlouvám se, že jsem všechny zdržel, ale je to snaha tady hnát všechno rychle, takže jsem současně členem volební komise a měl jsem pocit, že mám být ve volební komisi, a ne že musím být tady v sále. Ale nedá se nic dělat, jdu do sálu a náš klub při počítání výsledků těchto voleb nemá zastoupení, ale to se snad nezblázní.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: My děkujeme.
Poslanec Marek Benda: Chtěl bych vás jenom seznámit s tím, že vláda k tomuto návrhu zákona přijala stanovisko, ve kterém vyslovila svůj nesouhlas, a to z důvodů, které jsou v tomto stanovisku uvedeny pod č. 116/1. Jinak myslím, že zbytek můžeme nechat na obecnou rozpravu. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které mám přihlášku pana poslance Lukáše Pletichy, který je nepřítomen pro nemoc, tudíž jeho přihláška propadá. Nikdo jiný se do rozpravy nehlásí... Do obecné rozpravy se ještě hlásí pan poslanec Marek Benda.
Poslanec Marek Benda: Hlásím se, s dovolením, do obecné rozpravy alespoň s návrhem na to, abychom tento návrh zákona zamítli již v prvním čtení. Pana předsedu Filipa tím nijak nepřekvapím. Já vykládám Ústavu jinak než on. Jsem přesvědčen, že Ústava České republiky nestanoví povinnost přijmout obecný zákon o referendu a stanoví pouze povinnost ústavním zákonem upravit podmínky případného výkonu moci všemi občany a že mají být přijímány, tak jak jsme to říkali mnohokrát v minulosti, jenom speciální ústavní zákony k provedení referenda, tak jak se to stalo při přistoupení k Evropské unii a jak by třeba bylo rozumné postupovat dále v případě, že bychom chtěli přijmout například euro. Myslím si, že to jsou otázky, které mají být rozhodovány v referendu. K otázkám národní suverenity pokládám sám za sebe za zbytečné - a teď to neříkám jako zpravodaj, ale jako poslanec Benda - mít obecný zákon o referendu. A nebudu vypočítávat případné chyby a problémy, které tento zákon způsobuje, protože vy je všichni máte ve stanovisku vlády, ale já ze svého hlubokého přesvědčení myslím, že žádný obecný zákon o referendu mít nemáme. Proto navrhuji, abychom tento návrh zákona odmítli a případná referenda řešili vždy jednorázovým ústavním zákonem.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci a eviduji jeho návrh na zamítnutí předloženého návrhu. Mám tady faktickou připomínku poslance Radima Fialy.
Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, jen velmi krátce mi dovolte, abych vyjádřil názor hnutí Úsvit.
Vy víte, že referendum je pro nás prvek přímé demokracie, který prosazujeme a budeme prosazovat. Platí v tomto smyslu to stejné, což jsme už říkali, když se projednával náš zákon o referendu. Hnutí Úsvit i v tomto případě bude hlasovat pro a vyzýváme vás, abyste se připojili, s tím, že ve druhém čtení můžeme parametry i tohoto návrhu zákona měnit. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Ještě jednou se utvrdím, zda navrhujete vrátit předložený návrh k přepracování? Není tomu tak. Táži se, jestli se ještě někdo hlásí. Není tomu tak, obecnou rozpravu proto končím.
Ještě je zde zájem o závěrečné slovo pana navrhovatele. Prosím, pane navrhovateli.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Paní předsedající, členové vlády, paní a pánové, já samozřejmě vnímám, že každý se díváme na Ústavu, ústavní systém, jiným způsobem. Já to nezpochybňuji. Přesto jsem přesvědčen, že existují dobré důvody, aby ústavní zákon o obecném referendu existoval. To, že se to může řešit jednotlivými ústavními zákony, je také pravda. Ale je také pravda, a zažili jsme to právě v uplynulém roce, kdy po rozpuštění Sněmovny existoval pouze Senát, ale i v té době se mohlo stát, že by tady byla zásadní otázka, která by byla k rozhodnutí, tak jak ji například nabízel v jednorázovém referendu pan poslanec Marek Benda.
Dal jsem tady příklad, vrátím se k němu. Například otázka dostavby - nedostavby Jaderné elektrárny Temelín. A to není věc, která by samozřejmě byla součástí programu jednotlivých politických stran, které kandidovaly do Poslanecké sněmovny, resp. do Senátu. A ve chvíli, kdy by Poslanecká sněmovna nefungovala delší dobu, protože existují i ústavní možnosti, aby neexistovala Poslanecká sněmovna delší dobu, než je 60 dnů, mohlo by se samozřejmě stát, že by taková věc měla být k rozhodnutí. A ona komplikace, která by existovala, kdyby nebyl obecný zákon o referendu, by se tady projevila v plné nahotě. Nemám rád, když se potom říká a píše v různých tiskovinách a přednáší se ve veřejných sdělovacích prostředcích, že zákony jsou děravé, ústavní systém je nekompletní a podobně.
Upozornil jsem na dvě věci, které si myslím, že jsou důležité pro dobudování ústavního systému v České republice, a proto vás také prosím, abyste zákon propustili do druhého čtení s tím, že jde jak o parametry, tak o samotnou diskusi nad ústavním zákonem o referendu. Můžeme dospět k tomu, protože na to neexistuje u ústavních zákonů žádná lhůta ani pro Sněmovnu, ani pro Senát, protože nad ústavními zákony se samozřejmě nediskutuje v klasickém systému jednacího řádu, i když se tomu přibližuje, ale lhůty jsou tam mnohem volnější. A bude věc, která v diskusi může ukázat, nakolik jsou odlišná stanoviska jednotlivých politických stran zastoupených ve Sněmovně a nakolik jsou shodná. To, že budeme mít 200 různých názorů na to, jakým způsobem to učinit, je pravda, ale podle mého soudu můžeme dojít k tomu, že na určitém minimálním nebo širším návrhu se můžeme nakonec ve 120 členech Poslanecké sněmovny shodnout a znovu předložit Senátu tento ústavní zákon k posouzení, pokud bychom se na něm dohodli. A je lhostejné, jestli to bude do senátních voleb, nemyslím si ani, že bychom to stihli, a pokud bychom to i stihli a v září by pak prošel takový ústavní zákon do Senátu, tak bych očekával klasický krok Senátu, to znamená, že by odložil projednávání ústavního zákona až po říjnových senátních volbách, to znamená, že by na něj přišel čas někdy v prosinci letošního roku. A zase by to posuzovala další skupina zákonodárců, která nebude tak jednotná, jako byla například v roce 2005, 2006 nebo jako je v roce 2014. A to si myslím, že je poctivé, aby debata dospěla k tomu, že máme šanci nad konkrétním textem diskutovat nikoli v obecné rovině, ale nad konkrétními ustanoveními, která zpřesňují článek 2 odst. 2 Ústavy ČR.
Prosím vás všechny, abyste zvážili, že propustíte tento návrh zákona do druhého čtení. Děkuji vám.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu navrhovateli. Mám přihlášeného poslance Polčáka s faktickou připomínkou, ale obecnou rozpravu jsem již ukončila.
Táži se pana zpravodaje, zda má zájem o závěrečné slovo. Není tomu tak.
Vzhledem k tomu, že zde zazněl návrh na zamítnutí předloženého návrhu, zahájím o tomto návrhu hlasování. Prosím, abyste se všichni odhlásili a znovu se přihlásili.***