(12.30 hodin)
(pokračuje Gabal)
Za těchto okolností se mi zdá z naší perspektivy jako důležité, že potřebujeme posilovat kolektivní obranu a bezpečnost demokratických zemí v Evropě, a to zejména prostřednictvím Severoatlantické aliance, a z toho důvodu je důležité, aby každý členský stát zvážil své možnosti, jak v této situaci reagovat a kolektivní obranu posílit.
Já bych z toho důvodu navrhl, a při podrobné rozpravě ty návrhy načtu:
"Za prvé, aby česká vláda zvážila pro příští rozpočet zvýšení výdajů na obranu pro rok 2015 alespoň na úroveň 1,3 % HDP a v následných letech pak graduálně k té úrovni, ke které jsem se při vstupu do Severoatlantické aliance zavázali, to znamená 2 % HDP. Této hladiny bychom mohli dosáhnout v roce 2017. Domnívám se, že je důležité, abychom si uvědomili, jak moc jsme schopni dostát svým závazkům vůči Severoatlantické alianci v této situaci a jak je velmi důležité pro bezpečnost Evropy, aby měla schopnost výkonné obrany vojenské. To je první věc - tedy pro rok 2015 na úroveň 1,3 % a směrem k roku 2017 k hladině 2 %.
Za druhé s ohledem na to, co jsme viděli jak na Majdanu při vývoji na Ukrajině, i s ohledem na to, že se domnívám, že Česká republika je velmi důvěryhodným partnerem ukrajinské vlády a parlamentu, pak bych doporučoval, aby - směrováno po ukrajinských volbách - česká vláda vytvořila finanční balíček pomoci pro Ukrajinu, kterým bychom pomohli posílit civilní a demokratickou kontrolu ozbrojených sil, kde máme poměrně velké zkušenosti při vlastní transformaci, abychom nemohli na Ukrajině vidět ty události, které jsme viděli, to znamená využití ozbrojených sil proti vlastní populaci. Domnívám se, že by nemělo jít o velkou částku. Myslím si, že to know-how máme, a myslím si, že na rozdíl od řady dalších spojenců v regionu by naše pomoc a transfer zkušeností směrem ke zvýšení bezpečnosti ve vztazích mezi ozbrojenými silami, civilní vládou a civilním parlamentem vůči Ukrajině byly významným krokem v naší vzájemné spolupráci.
Na závěr, protože to tady padlo několikrát, jenom na vysvětlenou musím konstatovat, že se v uplynulých dnes nepodařilo svolat mimořádné sezení výboru pro obranu této Sněmovny. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci Gabalovi a mám zde k faktické přihlášeného pana poslance Seďu. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji paní místopředsedkyni. Já bych měl vaším prostřednictvím tři poznámky. První k panu kolegovi Gabalovi. Dvě procenta HDP - to je nereálné v současné ekonomické situaci. A co se týká navyšování peněz pro obranu, jsem pro. Nicméně musíme si tam udělat pořádek. Protože jestliže se nedočerpá 1,5 miliardy za loňský rok, a letos to vypadá podobně, tak jakékoli navyšování je špatné. To je první věc.
A druhá věc - k aktuální situaci na Ukrajině a postoj vlády. Víte, já dostávám desítky mailů denně od našich občanů. Prosím vás, opravdu, ukončeme tuto diskusi a vraťme se k projednávání těch záležitostí, které trápí občany České republiky. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci a prosím k mikrofonu pana poslance Laudáta, který je přihlášen do obecné rozpravy. Prosím, pane poslanče.
Poslanec František Laudát: Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, jenom velice stručně. Omezím se na to, že bych především poděkoval panu ministru zahraničí za jeho odvahu zejména ve vlastní straně. Klobouk dolů, výrazně přehodnocuji svůj názor na něj v pozitivním slova smyslu.
K panu Šarapatkovi, co tady říkal, víte, vzhledem k tomu, že jsme 40 let byli obětí právě globálních sfér zájmu, tak bychom měli tento přístup na planetě ve třetím tisíciletí zásadně odmítat. Prostě žádný národ, byť je velký, malý, má velké území, velkou vojenskou sílu, by si neměl osobovat právo vtahovat do svých sfér zájmů jiné národy, bez ohledu na to, jak jsou velké. To je přežitek a pan Brzezinski měl pravdu, bezesporu, ale měl pravdu pro druhé tisíciletí, nikoli pro třetí. Dneska je jiná situace a myslím si, že tohle už skutečně na naši Zemi nepatří.
Poprosil bych vládu, aby urychleně, ve světle chování Ruské federace v posledních měsících, přehodnotila energetickou politiku z hlediska energetické bezpečnosti, výrazně zesílila pomoc našim podnikatelům v orientaci na jiné země, protože ať už to dopadne jakkoli, teď už tam ten podtón obav z Ruska, co bude dál, bude. Myslím si, že Rusové si svým chováním na Krymu výrazně uškodili, a i když ty sankce jsou skutečně symbolické, to je asi nerozviklá, tak u podnikatelů, u investorů - oni možná časem pochopí, co jim Putin vlastně vyvedl. Nebude se o tom nikde mluvit, jenom prostě svět bude hledat bezpečné přístavy pro své investice jinde, nebo si je vždy bude chránit jako investice rizikové méně výhodnými podmínkami.
Myslím si, že vláda by měla - protože já souhlasím, že jediný fenomén, který může říct, suverén, kam půjde dál Ukrajina, jsou Ukrajinci. Ale připravme se na to, že výsledek voleb může dopadnout jakkoli, a pak očekávejme poměrně rozsáhlou vlnu emigrace z Ukrajiny. Může se to stát, já bych si to nepřál, tudíž ať se vláda připraví v tichosti i na tento lidsky černý scénář. Samozřejmě přece jenom by měla zjistit a konat ve věci volyňských Čechů. Tady jsme tuhle vedli diskusi o tom, koho si sem pustíme, koho si sem nepustíme, kdo bude parazitovat na našem sociálním systému. Tady můžeme pomoci svým rodákům. Je to v den, kdy vyšla statistika, že poprvé - nevím, po kolika desítkách let, nebo letech - počet obyvatel České republiky klesl, byť zatím o nějaké 3,5 nebo 3 tisíce.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci Laudátovi a prosím s faktickou poznámkou pana poslance Lanka. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.
Poslanec Martin Lank: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. V první řadě chci zdůraznit, že vstup ozbrojených jednotek jednoho státu na území jiného suverénního státu je něco, s čím nesouhlasím a souhlasit nebudu. Na tom se snad shodneme napříč politickým spektrem.
Vzhledem k průběhu dosavadní diskuse tady asi není úplně od věci připomenout slova pana ministra zahraničí Zaorálka, která zazněla v této Sněmovně včera. Já si je dovolím citovat: Rád bych upozornil na to, jak překvapivě podobné jsou rysy těch revolucí. Uvědomme si, že i na Krymu se začaly obsazovat vládní budovy, i na Krymu se začaly vyvěšovat vlajky, jenom jiné, i na Krymu se začali pohybovat ozbrojenci bez označení, bez jasné identity, bez jasné identifikace. Podobně jako byla domobrana apod. Jste překvapeni, když zjistíte, že celá řada prvků té jakoby revoluce krymské má překvapivě analogické znaky jako to, co se odehrálo na Ukrajině. Konec citace.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, já nejsem expert na zahraniční politiku, přiznávám, ale v rámci jakéhosi selského rozumu bych velmi varoval před tím, abychom revoluci první bezmyšlenkovitě tleskali a tu druhou taktéž bezmyšlenkovitě odsuzovali. Já se nezastávám ani jedné, ale měřit bychom měli stejným metrem.
Děkuji za pozornost. (Potlesk v části sálu.) ***