(12.10 hodin)
(pokračuje Filip)
V tomhle ohledu chci jasně vědět, jaká bude pozice. A říkal jsem to tady ve svém prvním projevu, že jsem hluboce přesvědčen o tom, že ti, kteří stojí za tím neblahým vývojem na Ukrajině, nedbali nejen těch politických sil, které usilovaly o referendum, celostátní referendum o dalším směřování, kteří usilovali o federalizaci země, aby nedocházelo k takovým excesům, jako je odebrání vlastního mateřského jazyka těm národům, které na Ukrajině žijí, protože to není jednonárodnostní stát. Ale vývoj šel přece opačnou stranou. V tomhle ohledu se možná ani nedivím tomu, co říkal pan ministr zahraničí, že Strana regionů řekla, že do takové vlády nejde.
Naším cílem přece je, aby se stabilizovala co nejdříve. Čili jestli pan ministr zahraničí přijde a řekne - ano, po podpisu asociační dohody, kterou premiér podepsal v Bruselu, máme za 60 dnů volby a budou prezidentské volby a dojde k nějaké situaci, tak samozřejmě můžeme mít další možnosti našeho postupu. Ale teď je nemáme. Já teď nevím, co předseda vlády, ministr zahraničí a další ministři dělají na ministerských radách, aby chránili české národní zájmy v rámci Evropy. Jsem rád, že pan ministr zahraničí uznal, že zájem Evropy je jiný než Spojených států amerických, a proto není potřeba - a doufám, že neopisujeme od Spojených států amerických seznamy těch, kteří mají být těmi, kteří nedostanou víza.
Víte mimo jiné, co se stane, když Ruská federace žádná víza pro občany Ukrajiny nezavede? Že budeme mít velkou, ale opravdu velkou emigraci z Ukrajiny do Ruské federace. To se stane, protože oni budou ti, kteří budou nabízet lidem něco lepšího, než je uvnitř toho státu. Toho jsme chtěli dosáhnout? Já myslím že ne.
Prosil bych tedy, kromě toho - ať se vyjádří vláda České republiky k situaci na Ukrajině a vůči Ruské federaci -, abychom si zejména hlídali náš národní zájem, abychom si hlídali ty vazby, které umožňují České republice se chovat jako suverénní země, jako součást Evropské unie, protože jinak u energetické bezpečnosti se z Evropy stane Evropa, které bude ekonomicky vládnout jenom Spolková republika Německo, protože ta jediná si dopředu ochránila svůj národní zájem, protože další tranzitní plynovod si přivedla na dně Baltického moře. A jsou nezávislí na tom, kolik plynu proteče přes ukrajinské, slovenské a české území do Ingolstadtu. Ano, oni jsou nezávislí na této trase. My ne. My závislí na této trase jsme.
Pořád je tedy ona otázka zásadní, jestli v našem národním zájmu je se chovat k těmto státům způsobem, který je neadekvátní té situaci.
Říkal jsem to jenom proto, že pan ministr zahraničí si dovolil malé odbočení o tom, že vlastně se na tu ústavnost a mezinárodní právo v určitých momentech nehledí. Já jsem na ně hledět chtěl. To bylo moje první vystoupení, které jsem tady přednesl. Ale v tomto případě, pokud na ně hledět nechceme, já chci vědět jenom tyto zásadní ekonomické věci. Děkuji vám. (Potlesk z levé strany.)
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Nyní tady mám několik faktických přihlášek. S první tady mám pana poslance Hegera, s druhou pan poslanec Kalousek a s třetí pan poslanec Benešík. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.
Poslanec Leoš Heger: Vážení členové vlády, vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Já si dovolím stručně reagovat vaším prostřednictvím na pana místopředsedu Filipa.
Není pochyb o tom, že součástí problému, o kterém tady diskutujeme, jsou naše národní zájmy a otázky toho, jak máme pokračovat v naší zahraniční politice, v našich geopolitických postojích, v naší obranné politice, v naší energetické politice. Ale to hlavní, proč o tom diskutujeme tak velmi těžce, je fakt, že ten základní problém, který nejdříve musíme prodiskutovat a na kterém bychom se měli shodnout nebo ke kterému bychom měli zaujmout stanovisko, je, jestli obsazení Krymu byl mezinárodní zločin, nebo nebyl. A jestliže se tady dozvídáme ze strany komunistů spoustu argumentů, že to nebyl mezinárodní zločin, dozvídáme se mimo jiné, že ministr zahraničí se chová téměř jako Che Guevara, dozvídáme se, že pozvání sovětské armády občany na Krym bylo velmi oprávněné, tak to už můžeme říkat, že bylo zrovna tak oprávněné jako pozvání zahraničních vojsk v roce 1968, tak v takovéto situaci, kde se říká, že naše zahraniční politika je snad ještě horší než naše politika vůči zdravotnickému systému, že nemáme vztahy s arabskými zeměmi, s Evropskou unií, tak se pak ta základní věc, jestli se jedná o mezinárodní zločin, nebo ne, diskutuje velmi špatně.
A my trváme na tom, že se jedná, protože jestliže to dneska nevyslovíme, tak se za chvíli budeme dozvídat o anexi dalších bývalých postsovětských zemí a možná časem i o pokusech anektovat zpátky středoevropské země bývalého sovětského bloku a bude jenom otázka, jestli bude dříve tohle, nebo jestli předtím ještě bude předcházet pokus o anexi Aljašky, která také kdysi byla ruským tradičním územím, které Rusko ztratilo. Děkuji. (Potlesk zprava.)
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dalším přihlášeným s faktickou je pan poslanec Kalousek, po něm se připraví k faktické pan poslanec Benešík a potom pan poslanec Stanjura. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Víte, pane místopředsedo Filipe prostřednictvím paní předsedající, rozdíl mezi námi bude také v tom, že oba dva si tu okupaci pamatujeme. V obou dvou nás však ta vzpomínka zjevně vyvolává diametrálně odlišné pocity.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Další faktická pana poslance Benešíka.
Poslanec Ondřej Benešík: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, vážená vládo, já si myslím, že skutečně tato záležitost by měla být probrána, zejména ekonomické aspekty, ale pokud možno ve výborech. A v těch výborech bych doporučil zvážit, zdali by neměly být uzavřené. Rozhodně bych ty věci neřešil do detailu na plénu, protože si nemyslím, že bychom měli tyto informace poskytovat lidem napojeným na nejrůznější zpravodajské služby jiných států takhle veřejně. Pokud by některé jiné výbory, například zahraniční nebo výbor pro obranu, udělaly totéž co výbor pro evropské záležitosti, že by si pozvaly pana ministra zahraničních věcí na konzultaci a informace, které jsme získali, by dostaly, tak tato diskuse by byla zřejmě kratší a nezaznívalo by zde tolik otázek. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci. Prosím k mikrofonu pana poslance Stanjuru. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já bych chtěl požádat kolegyně a kolegy z demokratických stran, aby neztráceli čas přesvědčováním komunistů. Postoj komunistů je jasný. Komunisté se nezměnili, jsou takoví, jako bývali, je to ztráta času. Mají na svůj názor právo, já jim ho neberu. Nepřesvědčíte je, nepřesvědčíme je. Vyrovnejme se s tím. ***