(15.40 hodin)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Pan ministr nemá doplňující odpověď. Děkuji oběma pánům, panu poslanci i panu ministrovi.
Nyní s devátou interpelací přichází pan poslanec Jiří Petrů a bude interpelovat pana ministra dopravy Antonína Prachaře ve věci obchvatu Břeclavi. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Petrů: Děkuji. Vážený pane ministře, má interpelace má upozornit na dlouhodobě neúnosnou dopravní situaci v městě Břeclavi. Břeclav je významným silničním uzlem, jehož kostru tvoří dálnice D2 Brno-Bratislava, silnice I/55 Břeclav-Olomouc státní hranice s Rakouskem, silnice I/40 Břeclav-Mikulov a II/425 Rajhrad-Lanžhot. Centrem Břeclavi projíždí tisíce kamionů ze směru Olomouc - Uherské Hradiště - Hodonín směrem na Valtice a Mikulov ke státním hranicím, aby se vyhnuly mýtným branám na dálnici D1 a rychlostní komunikaci R52, tedy trase Olomouc-Brno-Pohořelice-Mikulov. Přitom doprava středem Břeclavi je možná pouze jediným mostem přes řeku Dyji. To způsobuje dopravní zácpy, nehody a desítky zraněných cyklistů i chodců na přechodech. Řešením tohoto stavu je vybudování obchvatu, který připravuje investor Ředitelství silnic a dálnic již od roku 2001. Výsledkem téměř třináctileté práce je územní rozhodnutí, kterému končí platnost v roce 2016. Nejsou vykoupeny pozemky a dořešena trasa přes území Natura. To bylo mimochodem vyhlášeno bez projednání s obcemi a dotčenými subjekty, a to až v době po vydání územního rozhodnutí pro stavbu břeclavského obchvatu.
Vážený pane ministře, občané Břeclavi po letech stagnace prací na obchvatu města vkládají do nové vlády i do ministra dopravy poměrně velké naděje a očekávají zvýšení intenzity na přípravě a realizace této akce. Můžete prosím potvrdit, že obchvat Břeclavi je také vaší prioritou? Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Poprosím pana ministra dopravy Antonína Prachaře, aby nám sdělil, zdali obchvat Břeclavi je i jeho prioritou. Prosím, pane ministře.
Ministr dopravy ČR Antonín Prachař Děkuji panu poslanci Petrů za tento dotaz. Chtěl bych nastínit časovou osu, jak s touto záležitostí chceme pokročit dál.
Je pravda, že k uvedené stavbě bylo vydáno územní rozhodnutí v právní moci a jeho platnost končí v dubnu 2016, takže z tohoto pohledu, kdy máme platné územní rozhodnutí, které je v souladu s územním plánem, tak když se podíváme v dnešním stavu, jak máme jiné trasy, například R52, tak to považujeme za vítězství, byť nám to trvalo 12 let. Cena stavby je zpracovaná dle aktualizace v projektu a činí celkem 1,26 mld. a délka stavby představuje 11,3 km, z toho 800 metrů jen na mostních objektech. Stavba je formálně rozdělena na tři etapy, předpokládá se však, že realizace všech etap musí jít současně, protože dílčí etapy není možné realizovat odděleně. Cesta by na nic nenavazovala, byla by odnikud nikam volně položená v prostoru.
V současné chvíli je třeba dokončit z úrovně ŘSD veřejnou zakázku na zajištění majetkoprávní přípravy a poté proběhne vložení geometrických plánů do katastru nemovitostí a zahájí se jednání o výkupech. V případě nesouhlasu vlastníků o vyvlastnění nedokážeme tento časový úsek specifikovat. Musím říci, že velmi zvažujeme návrh technické novely zákona č. 416 o výkupu pozemků, abychom vytvořili takovéto prostředí a tento proces dokázali urychlit.
Stavba byla vyhodnocena v rámci dopravních sektorových strategií jako prioritní a zahájení stavby předpokládáme v roce 2017-2018. Vhodnější se ukazuje financování z národních zdrojů právě pro zařazení této oblasti do Natura 2000 a zde by mohlo být schválení projektu s úrovní Evropské komise pro OPD II problematické. Otázka zajištění finančních prostředků pro realizaci je v této chvíli předčasná vzhledem k roku 2017-2018 a financování z národních zdrojů, to znamená ze státního rozpočtu, případně zdrojů ŘSD. Příprava pro letošní rok je alokována ze SFDI a je tam částka 16 mil., takže proces přípravy bude pokračovat dál.
Co se týká zařazení do územní soustavy Natura 2000, to samozřejmě vyvolává nutnost realizace kompenzačních opatření za území dotčené stavbou. Z ustanovení zákona 114 o ochraně přírody a krajiny vyplývá, že lze kompenzační opatření realizovat až po jejím stanovení formou rozhodnutí vydaného orgánem ochrany přírody na základě dožádání příslušného stavebního úřadu ve stavebním řízení. Stavební řízení není započato, protože nemáme pozemky, nemůžeme požádat o stavební povolení. Předpokládá se, že v rozhodnutí orgánů ochrany přírody budou stanoveny mimo jiné časové podmínky po dobu nástupu funkčnosti kompenzačních opatření a v návaznosti na to i doba možného zahájení stavby, což je v této chvíle výsledek konzultační schůzky na odboru životního prostředí ze dne 22. 11. 2013. V současné době naprosto reálně nemá smysl usilovat o vyjmutí předmětného území z Natura 2000, neboť toto vyjmutí je de facto neprojednatelné s Evropskou komisí, pokud je předmět ochrany na území stále přítomen. Celý proces by to jen prodloužilo. V současné chvíli je vhodnější akceptovat realizaci kompenzačních opatření.
Musím říci, že tato stavba je samozřejmě velmi důležitá, máme územní rozhodnutí, ale musíme se prokousat celou mašinérií, kterou jsem se snažil nastínit. Jsme připraveni to sledovat a v okamžiku, kdy by měly být jakékoliv negativní signály, tak přímo na místě řešit. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec nemá doplňující otázku.
S desátou interpelací se přihlásila paní poslankyně Květa Matušovská, která bude interpelovat pana ministra kultury Daniela Hermana, dnes velmi oblíbeného, ve věci historické budovy nádraží v Ústí nad Orlicí. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Květa Matušovská: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové. Vážený pane ministře, ráda bych se vás zeptala na historickou budovu vlakového nádraží v Ústí nad Orlicí, která se složitým řízením stala kulturní památkou a byla zapsána do ústředního seznamu kulturních památek České republiky. V roce 2011 se uskutečnila společná návštěva představitelů Ministerstva kultury a Ministerstva dopravy v Ústí nad Orlicí a byla učiněna dohoda, že oba resorty v rámci možností přispějí k záchraně a obnově kulturní památky a vyřeší její budoucí využití. Tato výpravní budova v současnosti přestává sloužit svému účelu a nikdo neví, co s ní bude dále. Proto se ptám, pane ministře, jak budete tuto situaci řešit, samozřejmě společně s Ministerstvem dopravy. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Poprosím o odpověď pana ministra Daniela Hermana. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr kultury ČR Daniel Herman Pane předsedající, kolegyně, kolegové, paní poslankyně, Ministerstvo kultury na základě svého zákonného zmocnění vedlo správní řízení o prohlášení historické budovy železniční stanice Ústí nad Orlicí za kulturní památku a po složitém řízení se v roce 2010 tato historická nádražní budova skutečně stala kulturní památkou a byla zapsána do ústředního seznamu kulturních památek České republiky pod č. 104023. Díky složitosti problematiky, kdy na jednu stranu bylo argumentováno špatným stavebně technickým stavem budovy a nutností realizace železničního koridoru a na stranu druhou historickou a architektonickou hodnotou věci, se zájem o budoucí osud této kulturní památky přenesl také na širokou veřejnost.
Čtvrtého března 2011 se na této železniční stanici uskutečnila společná návštěva představitelů Ministerstev kultury a dopravy a byl zde učiněn příslib, že oba resorty v rámci svých možností přispějí k záchraně a obnově kulturní památky a prověří možnosti jejího budoucího využití. Za účelem zajištění obnovy této kulturní památky byla zřízena neformálně meziresortní pracovní skupina složená ze zástupců Poslanecké sněmovny, ministerstev dopravy, pro místní rozvoj a kultury, Českých drah, Správy železniční dopravní cesty, Národního památkového ústavu, Pardubického kraje a města Ústí nad Orlicí. Ministerstvo kultury může vlastníkovi kulturní památky poskytnout podle svých možností kompenzaci, která plyne z omezení vlastnických práv vzniklých v důsledku památkové ochrany. Ministerstvo nabídlo vlastníkovi věci možnost odborné pomoci při obnově památky, a to prostřednictvím Národního památkového ústavu, a možnost čerpání finančního prostředku z památkových programů Ministerstva kultury. ***