(18.20 hodin)
(pokračuje Benda)
A jediné, co se snaží tento návrh říct: Ne dluhy se nemají platit. Ne nezodpovídám za to, co jsem konal. Ale není důvodu, aby za sekretářské práce se účtovaly náklady právního zastoupení, a tím se uměle dluhy zvyšovaly a uměle se prohluboval trest, který dopadá na dlužníka, který nesplatil včas.
Proto bych velmi poprosil, abychom ho propustili. Já jsem rád, že Ministerstvo spravedlnosti se celkem snaží nějakou cestou i diskuze i s navrhovateli, ale i se všemi zainteresovanými skupinami změnit vyhlášku o advokátním tarifu a najít nějaké řešení, které bude pro všechny strany zejména v těch úplně bagatelních sporech vyhovující. Myslím si, že ten návrh zákona tady stejně by měl být, protože chceme-li přiznat nějakou náhradu nákladů řízení nezastoupeným účastníkům, pak to musíme udělat zákonem a nemůžeme tak učinit jenom vyhláškou. Současně bych ale poprosil, aby návrhy, které směřovaly k prodlužování lhůty, byly omezeny na návrh na prodloužení lhůty maximálně o 20 dnů, resp. já bych tak si dovolil učinit - prodloužit lhůtu o 20 dnů, abychom měli šanci, že do prázdnin budeme tento návrh zákona mít projednán. Dneska je 19. března. Když řekneme 60+20 dnů, tak jsme někdy kolem 10. června. Pak je ještě šance, že ten návrh bude projednán. Pokud na něm nedojde ke shodě, tak samozřejmě projednán nebude. Jakmile dneska řekneme, že prodlužujeme lhůtu o 30 nebo 40 dnů, znamená to logicky, že se k návrhu vracíme až někdy v říjnu tohoto roku. A tam myslím, že ten čas je zbytečně dlouhý a že se to dá stihnout do prázdnin. Proto navrhuji, aby lhůta byla prodloužena o 20 dnů, aby byla šance projednat ještě na schůzi v červnu. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče. Nyní je přihlášena paní poslankyně Pastuchová. A jenom vás informuji, že se omlouvá od šesté hodiny do konce jednání pan poslanec Benešík.
Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Jana Pastuchová: Vážený pane předsedo, děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych i za poslanecký klub ANO okomentovala novelu zákona, který zde projednáváme. Chceme splnit to, co jsme slibovali občanům, veřejnosti i našim voličům, a chceme se věnovat těmto problémům, a proto podpoříme tuto novelu zákona, i když jsme si vědomi, že v současném předloženém stavu není tato úprava optimální, ale pomocí pozměňovacích návrhů ji chceme podstatně upravit.
Zároveň už zde bylo navrhnuto prodloužení lhůty k projednání se souhlasem předkladatele o 60 dnů.
Předseda PSP Jan Hamáček: Paní poslankyně, nebylo. Protože paní ministryně to stáhla, tak je to na vás, pokud chcete.
Poslankyně Jana Pastuchová: Takže navrhujeme prodloužení projednání o 60 dnů se souhlasem předkladatele. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Předkladatel souhlasí? Nesouhlasí? Tak prosím.
Poslanec Jan Chvojka: Takhle. Já bohužel nejsem jediný předkladatel tohoto tisku, je nás asi 20 a těch 19 zbývajících mě vydírá i s tím, že nemůžu, takže nemůžu. Takže nesouhlasíme.
Předseda PSP Jan Hamáček: Pokud nesouhlasíte, tak to možné není. Lze to, pokud se nepletu o 30, o 20? Prosím, paní poslankyně. (Hlásí se ministryně spravedlnosti.) Jestli můžeme vyřešit nejdříve tuhle formální věc, tak bych dal prostor paní poslankyni Pastuchové a pak paní ministryni.
Poslankyně Jana Pastuchová: Tak navrhujeme o 30 dnů.
Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, děkuji. Návrh zde padl. Prosím, paní ministryně.
Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková V takovém případě, když tedy předkladatelé nesouhlasí s návrhem prodloužit to o 60 dní, a protože ten návrh zákona je takový, jaký je, doporučuji jeho zamítnutí.
Předseda PSP Jan Hamáček: Mám to brát jako návrh na zamítnutí, paní ministryně? (Ano.) Dobrá, registruji. Pan poslanec Polčák. (Táže se, zda před ním nebyl posl. Benešík.) Pan poslanec Benešík se omlouval, on se nehlásil. Omlouval se.
Poslanec Stanislav Polčák: Děkuji za upřesnění, pane předsedo, já jsem to špatně pochopil. Musím tedy říci, že skutečně v tom legislativním návrhu je celá řada nedostatků, a opět z kolegiality nebudu navrhovat jeho zamítnutí, protože řada mých kolegů ten návrh předkládala, ale skutečně si myslím, že je ještě více nepodařený než návrh předchozí.
Za prvé, je pro mě fascinující to, že odpovědnost za právní řád samozřejmě v předkládaných novelách, které jdou teď parlamentem, bezesporu nese vládnoucí většina, a že si takhle tedy nechá do jisté míry cupovat právní předpisy, kdy ona říká: Dobře, tento návrh, byť je špatný, možná že přepracujeme, tedy můžeme se jím dál zabývat. Když tedy bude přijat, tak nechť je přijat, ale my předložíme další novelu. To přece snad není způsob legislativní práce, kdy budeme zde vršit, kupit právní předpisy jenom proto, že se tedy jeden dílčí problém vytrhne, ale vláda mezitím bude připravovat komplexní další věc. To je za prvé.
Za druhé je z toho návrhu patrná zjevná jednostrannost. To prostě nemůžeme ani jinak nazvat, než že to je jednostrannost v neprospěch některých účastníků. Upozornil na to pan zpravodaj. A já chci říci, že do jisté míry je situace způsobena i nálezem Ústavního soudu, který zrušil vyhlášku o paušálních odměnách. V ní byl zakopán pes, kdy právě pro tu úroveň de facto bagatelních sporů byly odměny nastaveny velmi vysoce a pro odměny řekněme nad bagatelní, řekněme od úrovně 10 až 20 tisíc korun, naopak se zdá, že stávající úprava, kdy se postupuje podle advokátního tarifu, tak je zase neúměrně zatěžující pro účastníky. Tam se totiž vlastně posuzuje každý úkon a každý úkon je oceněn u té úrovně vyšší a potom dochází k tomu, že náklady soudního řízení jsou vyšší, než byly v případě paušální vyhlášky. Navíc je třeba říci, že vyhláškou mohla tuto situaci vláda řešit už poměrně dávno. Vyhlášku nereguluje samozřejmě parlament a je to odpovědností vlády, tudíž je odpovědností i této vlády, jak dlouho bude otálet s přijetím vyhlášky, která podle mého názoru je tím pravým řešením. Prostě já souhlasím s tím, co říkala paní ministryně spravedlnosti, a to tedy to, že tato věc by měla být řešena vyhláškou ministerstva. A na její práci bylo nejen započato, ale už de facto finišují. Já sám jsem viděl tedy ten návrh, který myslím jde věcně správným směrem.
Za druhé nebo už za další, v žádném vystoupení mých kolegů nezazněl jeden fakt: institut předžalobní výzvy. To bylo schváleno v minulém období, takže se úplně netvařme, že zde se naráz narodí nějaký dluh a o něm dlužník vůbec neví. Aby věřitel docílil náhrady nákladů řízení, musí dlužníka písemně vyzvat. Bez tohoto nemůže mít vůbec žádné náklady přiznány! Fascinuje mě, že o tom nikdo z předkladatelů nehovoří, důvodová zpráva o tom pomlčuje, a je to již princip, který je platný, to znamená, nemohou být překvapivé žaloby. Pokud je překvapivá žaloba z hlediska dlužníka a pokud se neubrání, že zaplatil nebo že dluh je nesmyslný nebo promlčený, tak nebude přiznána náhrada nákladů řízení věřiteli, jestliže se předtím nepokusil tu věc řešit mimosoudně. Takže nezamlčujme si anebo neuvádějme se v omyl tím, že tu úpravu neznáme.
Za další. Tady nám předkladatelé říkají, že účastníci nemají nárok na náhradu nákladů právního zastoupení v těch typech, které zde byly řečeny. To je věta úplně nesmyslná. Jinými slovy, vy splníte požadavek zákona, vyzvete, byť v bagatelní věci, svého dlužníka, a on řekne, že vám nic nezaplatí. Takže zákon bude říkat, že on nic nezaplatí, a jediné riziko ze soudního řízení bude to, že zaplatí jistinu. ***