(18.10 hodin)
Poslanec Jeroným Tejc: Děkuji za slovo. (V sále je veliký hluk!)
Nechtěl bych se opakovat, ale přece jen musím. Nejsem předkladatelem tohoto zákona, mám velké výhrady k tomu, jak je návrh zákona napsán, ale budu pro to, abychom jej nezamítli v prvním čtení, protože časová ztráta, které bychom mohli dostát, kdybychom čekali na to, než Ministerstvo spravedlnosti tento návrh zákona předloží, dopracuje a bude schválen v této Sněmovně, může být několik měsíců, pravděpodobně půl roku. A za půl roku se řada lidí dostane do existenčních problémů, protože řada lidí bude muset -
Předseda PSP Jan Hamáček: Pane poslanče, omlouvám se, ale opět je to tady špatné. Poprosím pravou stranu sálu, aby trošku snížila úroveň hluku.
Poslanec Jeroným Tejc: Já to zvládnu i s mírným hlukem.
Předseda PSP Jan Hamáček: Není cílem na sebe křičet, pak by zas někdo přišel s měřičem a dopadneme všichni špatně. Takže chvilku počkám a ono se to zlepší... Prosím.
Poslanec Jeroným Tejc: Děkuji. Myslím si, že je důležité, abychom co nejdříve skoncovali se systémem, kdy z tisícikorunových pohledávek nakonec na nákladech řízení konkrétní dlužníci platí i 17, 16, 15 nebo 20 tis. korun. To je systém, který se měl změnit již v minulosti. Musím říct, že ho mohli změnit předchozí ministři spravedlnosti bez souhlasu Sněmovny. Chtěl bych na to upozornit a chtěl bych také zdůraznit, že už teď se sice řada problémů odstranila výkladem soudů i rozhodnutím Ústavního soudu, bohužel ale i přesto bychom měli přistoupit k novelizaci zákona.
Já bych byl také raději, kdyby tu byl vládní návrh, který bude komplexní a propracovaný. Návrh tady v tuto chvíli logicky není, protože vláda se ustavila nedávno, a proto si myslím, že bychom měli využít šance návrhu, který tady je předložen jednotlivými poslanci. Tento návrh má pozitiva, kdy snižuje ony poplatky a náklady pro dlužníky. Má bohužel i negativa. O jednom tady hovořil pan poslanec Pleticha a je to samozřejmě spojeno s tím, že nejen ten, kdo žaluje, dostává náhradu nákladů řízení, ale ten, který je žalovaný, také. A ve chvíli, kdy náhradu snížíme na minimum, může se stát, že lidé, kteří se budou oprávněně bránit a budou úspěšní ve sporu s konkrétním žalobcem, třeba nějakou společností, která půjčuje peníze a i peníze vymáhá, které nepůjčila, tak pak nedostanou náhradu nákladů řízení, a tedy si nebudou moci dovolit advokáta, který by je v této věci zastupoval, a tedy raději zaplatí konkrétní částku, jen aby se problému zbavili. Tohle je riziko, které návrh má. My se s ním musíme vypořádat, ale přesto stojí za to, abychom změnu přijali.
Druhé riziko, které tady v návrhu je a které si myslím, že je potřeba odstranit, je, že zatímco dnes získávají náhradu nákladů právního zastoupení pouze advokáti, tak v tomto případě by náhradu nákladů podle zákona získali všichni, nejen ten, který vymáhá jako právník, který poskytuje právní službu, ale také ten, který je věřitelem, ale ten, který koupil pohledávku od věřitele a vymáhá ji, přestože právník není, přestože žádnou službu neposkytuje, a to si myslím, že není správné. Myslím si, že byznys s pohledávkami by měl skončit, a pokud částku snižujeme, je to správně, ale rozhodně bychom neměli dávat možnost vydělávat dalším v systému, zejména systému, který podporuje inkasní agentury. Proto si myslím, že stojí za zvážení model, kde by mohli v tomto smyslu získat náhradu nákladů jak ti, kteří jsou zastoupeni advokátem, tak ti, kteří si vymáhají sami svými zaměstnanci právníky, a to by motivovalo všechny společnosti, jako jsou Dopravní podniky, jako jsou například pojišťovny a banky, aby vymáhaly samy bez toho, aniž by si najímaly advokáty, získaly určitou náhradu nákladů za ono vymáhání, ale zároveň nedocházelo k přeprodeji těchto pohledávek inkasním agenturám, které podle mého názoru působí největší škodu.
Takže to jsou jen návrhy na změnu. Jak říkám, návrh určitě není dokonalý, na druhé straně je opravitelný. My jsme několikrát jednali, a děkuji za to všem kolegům z ústavněprávního výboru, za přítomnosti navrhovatelů, Člověka v tísni, advokátní komory, Exekutorské komory a Ministerstva spravedlnosti o možnostech úpravy, která by skutečně odstranila všechna rizika. Dnes jsem ještě opět jednal se zástupci Člověka v tísni a myslím si, že jsme schopni i během šedesátidenní lhůty připravit řešení v dohodě s Ministerstvem spravedlnosti, které by bylo přijatelné, i když, jak říkám, určitě nevyhoví všem, určitě nebudou na jedné straně spokojeni advokáti a na straně druhé dlužníci. Vždy se musí hledat nějaký kompromis. V tomto případě si myslím, že je třeba se od jedné zdi, na kterou byli přitlačeni všichni dlužníci a platili obrovské částky, vrátit zpátky a situaci určitým způsobem srovnat. Určitě platí, že dluhy se platit mají, ale rozhodně se mají platit jen přiměřené náklady vymáhání, a proto si myslím, že návrh zákona si zaslouží podporu. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Dalším přihlášeným je pan poslanec Marek Benda, po něm paní poslankyně Pastuchová.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, já jsem se přihlásil ještě předtím, než vystoupil pan kolega Tejc, který myslím, že hodně toho, co tady lehce zmateně zaznívalo předtím v rozpravě, řekl a zodpověděl.
Chtěl bych říct, že někdo může mít pocit, že návrh zákona má nějaké zásadní chyby. Návrh zákona ale dělá fakticky jenom dvě věci - a tady nesouhlasím s panem zpravodajem. Za prvé. Doposud je to tak - náklady řízení nechme stranou. Právo na financování právního zastoupení - doposud je to tak, že ho máte v bagatelních sporech, a soud může výjimečně stanovit, že vám nebude přiznáno. Dnes se to už u některých soudů děje a problém je ten, že soudy to nesoudí dostatečně jednotně. Jsou některé krajské soudy, které se tímto směrem už vydaly a řekly, že inkasním agenturám se nebudou náklady právního zastoupení platit, protože není nejmenšího důvodu platit náklady právního zastoupení za činnost, kterou udělá kvalifikovaná sekretářka, to znamená napíše do blanketní žaloby jméno, adresu, rodné číslo a titul na základě, kterého žaluje. Na to člověk nepotřebuje právní zastoupení a není důvodu k tomu, aby mu byly takové náklady právního zastoupení přiznány.
Návrh se pokouší o jediné, protože bohužel dnešní situace je taková, že těchto sporů je převaha. Říká se obrácený příměr: nebudou přiznávány náklady právního zastoupení, pokud si to okolnosti případu nevyžadují. To je první část. Druhá část, také ji zmiňoval kolega Tejc, současně se přizná, aby i nezastoupený, ale i zastoupený účastník, pokud má nějaké náklady s řízením nikoliv právního zastoupení, ale prostě s tím, že to vyřizuje, s tím, že tomu musí věnovat nějaký čas, že musí napsat nějaké dopisy, že mu na tuto náhradu nákladů řízení bude přiznána nějaká paušální částka. Dnes máte podle občanského soudního řádu nárok na náhradu nákladů řízení. Pokud půjdete sám sebe zastupovat k soudu a budete prokazovat, že vás to stálo hodinu, že jste koupil dva lístky na vlak tam a zpátky, tak vám je soud může přiznat. Nikdo to v reálu nedělá, protože je to tak složité, že to je neproveditelné. A to, co chce tento návrh, je, aby se přiznalo, že bude v těchto bagatelních sporech nějaký paušál, který právě umožní i těm generickým, takříkajíc těm, kteří mají velké množství dluhů, ať už jsou to Dopravní podniky, ať už jsou to různé další subjekty, za poplatky ve zdravotnictví, za poplatky za popelnice a další věci, drobné dluhy, tak aby tito měli nějaký zájem vymáhat si to vlastními silami a aspoň částečně jim byla zaplacena případná kancelářská síla, kterou na to mají.
Rád bych řekl, že Exekutorská komora připustila, že za loňský rok je přibližně 35 % exekucí na pohledávky, které jsou do 5 tis. korun. Když si vezmeme, že za loňský rok je asi 750 tis. exekucí, tak si jenom vezměme, kolik lidí je zasaženo. A tam samozřejmě narůstají tyto náklady řízení. Na začátku máte dluh do 5 tis. korun a mnohdy ještě mnohem nižší a na konci máte nejméně patnáct a mnohdy ještě mnohem výš. ***