(15.20 hodin)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Zavadilovi. Upozorňuji, že za minutu máme pevně zařazený bod, takže se ptám, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Přihlášena je paní poslankyně Hnyková (Vyslovuje měkce.) Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Ptám se ctěné Sněmovny, protože je 15.20, jestli bude souhlasit, abychom tento bod dokončili a pak pokračovali pevně zařazeným bodem. Má někdo námitku proti takovému postupu? Nemá, děkuji. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Jana Hnyková: Vážený pane předsedající, já bych vás chtěla nejdříve upozornit na to, že se jmenuji Hnyková a že se to vyslovuje tvrdě. Děkuji vám.
Vážený pane předsedající, vážené dámy a vážení pánové, byli jsme zde seznámeni s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, sněmovní tisk číslo 100. Musím konstatovat, jak už tady bylo řečeno, že se jedná pouze o technickou novelu, kdy se posuzuje účinnost zákona k 1. 1. 2016, ale jak už tady bylo řečeno, musíme si všichni položit otázku, jakým směrem budeme postupovat dál v úrazovém pojištění. Sice pan poslanec Opálka zde už zhodnotil a podíval se do historie, přesto bych si dovolila některé věci znovu zopakovat.
Nejdříve bych si dovolila zrekapitulovat, jak se vyvíjelo úrazové pojištění od roku 2006, kdy byl přijat zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, který byl doprovodným zákonem k novému zákoníku práce. Jak je obecně známo, účinnost zákona je neustále posouvána a důvodů je více. Zejména ze strany zaměstnavatelských svazů bylo proti tomuto zákonu vzneseno mnoho připomínek, z nichž zmiňuji: Jde o tvrdě administrativní byrokratický systém, o všem bude rozhodovat správa sociálního zabezpečení v režimu správního řízení, čímž skokově stoupne administrativní a časová náročnost. Zákon například vůbec neřeší ztráty, které vzniknou zaměstnavateli nepřítomností zaměstnance, který bude muset zřejmě opakovaně navštěvovat posudkové lékaře a expozitury České správy sociálního zabezpečení. Pojištěným není plátce pojistného, tedy zaměstnavatel, který ani nemůže následně ovlivnit řízení u České správy sociálního zabezpečení. Výše náhrady poškozenému zdaleka nekryje škodu v současném pojetí, neboť nejde o odškodnění, ale o cosi jako sociální dávku. Je očekávatelné, že poškození zaměstnanci budou zaměstnavatele dožalovávat, čímž vznikne paradoxní stav, kdy zaměstnavatel bude platit pojistné, ale to mu nebude krýt všechna rizika.
Zákon skrývá značný i korupční potenciál, výše dávek bude pásmová, bude se odvíjet od jakéhosi procenta poškození zdraví, které zřejmě budou stanovovat posudkoví lékaři podle nejasných kritérií. Zákon zavádí další oznamovací povinnosti jdoucí paralelně s obecně závaznými právními předpisy, které tuto problematiku řeší například nařízením vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazu, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, aniž je s nimi jakkoliv provázán. Neexistuje judikatura k novému principu dávek, místo odškodnění lze očekávat nárůst soudních sporů.
V roce 2010 dostalo Ministerstvo financí za úkol vypracovat varianty možného řešení, protože v té době již bylo zřejmé, že zákon č. 266/2006 Sb. v původní podobě není životaschopný. To předložilo čtyři možné varianty řešení, přičemž ustanovená Poslanecká sněmovna a následně Rada vlády pro BOZP doporučily variantu, kdy by prozatímním nositelem pojištění byla Česká správa sociálního zabezpečení na zhruba stávajícím půdorysu, to znamená zachování principu náhrady škody a objektivní odpovědnosti zaměstnavatele. (V sále je setrvalý hluk.) Přičemž výhledově by bylo pojištění přeneseno na neziskový subjekt, tripartitně spravovaný s výraznými motivačními prvky. Různé varianty tohoto modelu jsou obvyklé ve státech západní Evropy a úspěšně zde řadu let fungují.
Pane předsedající, prosím vás, mohl byste tady... (Předsedající používá zvonek, aby ztišil hlučící poslance.) Děkuji vám.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Dovoluji si požádat o klid a prosím paní poslankyni, aby pokračovala, až tu bude opravdu klid.
Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji vám.
K překvapení všech zúčastněných však Ministerstvo práce a sociálních věcí, respektive pan ministr Drábek, rozhodlo, že se půjde cestou novelizace zákona č. 266/2006 Sb., což v předchozích jednáních zaměstnavatelé a odborníci zúčastnění v Poslanecké sněmovně jednoznačně odmítli jako nejhorší možné řešení ze všech předložených. Po mnoha jednáních nakonec i vláda České republiky došla k závěru, že je to nesmysl, a v usnesení č. 781 ze dne 24. října 2012 rozhodla zákon č. 266/2006 Sb. zrušit, což se ovšem nakonec nestalo, a Ministerstvu financí bylo uloženo zpracovat podklady pro uzákonění výhradně komerční varianty. Materiál byl Ministerstvem financí zpracován.
V připomínkovém řízení byly namítány zejména tyto problémy: Pro zaměstnavatele půjde o zásadní zdražení při menším krytí škod, což bude dáno zejména jeho spoluúčastí. Pojistné má sice po dobu pěti let zůstat zakonzervováno, ovšem s inflační doložkou a potom bude zcela neregulovatelné. Předkladatel se brání vypracování dokumentu RIA; zde by se totiž musela objevit analýza počtu úrazů v pásmu spoluúčasti a dopady na zaměstnavatelskou sféru. Přímé postavení poškozeného vůči pojišťovně bude poškozeného znevýhodňovat. Lze tak soudit i z některých současných postupů jedné z pojišťoven spravujících stávající systém, která si osvojuje například právo rozhodovat o tom, co jako pracovní úraz uzná, ačkoliv v tom nemá žádné zmocnění. Neexistuje efektivní kontrola ani odvolací orgán, dozor nad pojišťovnami vykonává pouze Česká národní banka a tu zajímá jejich kapitálová přiměřenost, nikoliv zda poškozuje své klienty. To vidíme již dnes, kdy si není kam stěžovat na postup pojišťovny a jedinou možností je rovnou soudní spor. Z hlediska veřejných rozpočtů se jeví úplně mimo realitu předpoklad převzetí starých závazků státem. Rozsah byl odhadován cca na 50 mld. korun. Nyní je tato částka odhadována na 61 mld. korun. Jde zejména o případy tzv. rent, které jsou toho času bez problému financovány z průběžného systému.
Vláda sice rozhodla o tomto postupu, ale k všeobecnému překvapení nezařadila práce na nové právní úpravě do plánu legislativních prací, takže po pádu vlády se v dané věci již nijak nepokračovalo. Takzvaná úřednická vláda premiéra Rusnoka předložila do parlamentu návrh zákona o dalším odsunutí účinnosti zákona č. 266/2006 Sb. a zároveň uložila Ministerstvu práce a sociálních věcí nové zpracování variant, které budou předloženy nové vládě. (Poslanci se baví v lavicích.)
Popsány v něm jsou tři možné varianty. Takzvaný dávkový systém v intencích zákona č. 266/2006 Sb., komerční varianta a varianta veřejnoprávního pojištění v intencích stávajícího zákoníku práce. Veřejnoprávní pojištění ze všech tří variant se řadě zúčastněných jeví jako nejpřijatelnější, nezatíží státní rozpočet nutností převzetí starých závazků, zachová princip odpovědnosti zaměstnavatele a náhrady škody a navazuje na předchozí právní úpravu, čímž se vyhýbá obdobné pasti, jakou přináší nový občanský zákoník -
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Omlouvám se, ale znovu prosím paní poslankyni, aby přestala, přerušila svůj projev do doby, než se tady opravdu ztišíme. Děkuji.
Poslankyně Jana Hnyková: Také děkuji. ... jakou přináší nový občanský zákoník, to jest dlouhodobého hledání a nalézání práva. Tento systém navíc úspěšně funguje i v řadě zemí, jako je například Rakousko. Generuje prostředky na preventivní programy i rehabilitaci postižených. Systém zásadně neodmítají ani zaměstnavatelé, pokud bude pod tripartitní správou.***