(18.30 hodin)
(pokračuje Grospič)
A to je ten onen moment rozporu, kdy výrazná část veřejnosti, ať už laické, či odborné, nesouhlasí s názvem zákona, který byl touto Poslaneckou sněmovnou v minulém volebním období přijat pod číslem 428/2012 Sb., o narovnání a majetkovém vyrovnání s církvemi a jinými náboženskými společnostmi.
Nyní, když mi dovolíte, my jako předkladatelé nenavrhujeme nic jiného, než aby lidé rozhodli v referendu, zda souhlasí s tím, aby Parlament České republiky zrušil zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Pokud by došlo k takovémuto referendu, otázka by byla rozhodnuta kladně, "ano", tak by následně byla vytvořena pravomoc pro Parlament České republiky postupovat v této věci ad hoc a přijmout novou právní úpravu, tak jak koneckonců predikuje ve svých nálezech i Ústavní soud, který říká, že by tato oblast měla být pokryta činností parlamentu a zákonnou úpravou ve věcech vyrovnání s majetkovými nároky církví a náboženských společností, nicméně nechává otázku suverenity parlamentu na tom, jakým způsobem.
V této souvislosti bych chtěl říci, tady často se skloňuje moment toho, že církvím byl brán majetek a církve výraznou dobu strádaly a nebyly nijak saturovány, byly bez příjmů, byly vystaveny na otázku milosti či nemilosti státu. Tak pro srovnání bych chtěl říci, že v roce 1948 celkové náklady na církve a náboženské společnosti činily 274 miliard 612 milionů korun. V roce 1949 to bylo 313 miliard 644 milionů, v roce 1950 to tvořilo před měnovou reformou téměř jeden milion (?) 53 miliard. A chtěl bych říci, že po měnové reformě tyto náklady klesly na 73 miliard, nicméně následně se toto číslo opět zvyšuje a v roce 1990 tvořilo 56 miliard nákladů, které šly na saturování činnosti církevních a náboženských společností. Není tedy pravda, že v této souvislosti by nebyla zabezpečována hospodářská ani jiná činnost církví a náboženských společností a duchovních.
V této souvislosti bych chtěl také říci, že je tedy legitimní otázka vyvolání přehodnocení dosud přijatého zákona. A protože tento zákon prošel i posouzením Ústavního soudu, volili jsme cestu, aby tato věc byla nejprve rozhodnuta suverénem nejvyšším, tak jak umožňuje Ústava České republiky, a tedy celostátním referendem. (Potlesk poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Grospiči. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Antonín Seďa. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, návrh zákona o referendu o zrušení zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, není podle mého názoru dobrým návrhem, protože si nedovedu představit, jakým způsobem dojde k nevydání majetku církvím.
Chci připomenout, že to byla Česká strana sociálně demokratická, která podala svými senátory ústavní stížnost. Ovšem nález Ústavního soudu číslo 10/2013 z 29. května 2013 kromě vypuštění jednoho slova v § 5 nepřistoupil ke zrušení tohoto zákona, a to přesto, že předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský či ústavní soudce Jan Musil upozornili na porušení legislativní procedury při schvalování návrhu zákona, kdy se při schvalování čekalo na skutečnost, aby bývalá vládní koalice měla dostatek hlasů. A opět připomenu, že tehdy odejití tři poslanci ODS byli nahrazeni loajálnějšími a po rozpadu Věcí veřejných vznikla LIDEM. Jako demokrat respektuji rozhodnutí Ústavního soudu, i když s ním nesouhlasím.
Předkladatelům a zastáncům návrhu zákona chci sdělit, že pokud by se podařilo zrušit zákon číslo 428/2012 Sb., pak by stejně platily smlouvy mezi Českou republikou a zástupci šestnácti církví a náboženských společností. Tyto smlouvy jsou totiž účinné ke dni svého podpisu a zrušením zákona v navrhovaném referendu nedojde k dotčení jejich platnosti a účinnosti. Ostatně tyto smlouvy obsahují mimo jiné ustanovení, že závazek vyplatit finanční náhradu nemůže bez dohody smluvních stran zaniknout jinak než splněním. Takže jakékoliv řešení bez souhlasu a dohody s církvemi neexistuje. A to si uvědomuje i Česká strana sociálně demokratická, která nechce vzbuzovat neoprávněná očekávání veřejnosti.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, to ovšem neznamená, že není možno konat. Sociální demokraté připravují návrh zákona, který umožní prodloužit lhůty pro rozhodnutí státním orgánům k vydávání majetku církvím. Důvodem je poskytnout dostatečný prostor státním institucím, aby prověřily oprávněnost vydávaného majetku, a také poskytnout církvím čas, aby nevydávání majetku nemusely řešit soudním řízením. Tady bych chtěl připomenout dřívější kauzu voršilek.
Dále vládní koalice zahájila jednání přímo s církvemi, při kterém navrhuje mimo jiné snížení peněžního vyrovnání. Hodlá odstranit inflační doložku a dohodou s církvemi chce zajistit peněžní krytí formou státních dluhopisů. Ale existují i jiné možnosti, které je možno při jednání s církvemi využít, ať už jednorázové zdanění majetkových příjmů z prvního převodu. Víme dobře, že je nutno dořešit dlouhotrvající problém stále neratifikované státní smlouvy s Vatikánem. Je možné se obrátit přímo na papeže Františka s prosbou o zprostředkování nové dohody mezi státem a církvemi.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, vždyť sám papež František velmi brzy po svém ustavení řekl - cituji: "Dávám přednost církvi, která je potlučená, zraněná a špinavá, protože působí venku na ulicích, před církví, která churaví, protože se uzavřela před světem a zajímá se jen o svou vlastní bezpečnost." Proto mě osobně mrzí, že si církev neuvědomila, že svými požadavky jde proti názorům většiny občanů naší země.
Chci ubezpečit širokou veřejnost, že Česká strana sociálně demokratická bude usilovat o to, aby narovnání s církvemi proběhlo transparentně, spravedlivě a podle zákonů České republiky.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Antonínu Seďovi. Další řádně přihlášenou je paní poslankyně Jitka Chalánková. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo. Nebudu opakovat všechno, co se již tady odříkalo. Je pravdou, že není možné narušovat pravidla právního státu. O tom zde bylo hodně hovořeno. A vyrovnání státu s církvemi v podstatě je užitečné především pro stát. To je potřeba si uvědomit, že dojde k odblokování pozemků, které byly dlouhodobě zablokovány. A dále bude postupně snižována částka na výplatu platů duchovních, až během sedmnácti let tyto platy budou vyplácet církve. Hospodaření církví nebude zdaleka tak jednoduché a církev rozhodně bohatá po tomto vyrovnání nebude.
Ale slyšeli jsme zde z úst některých předřečníků, co si myslí Svatý otec. Byla zde často zpochybňována jeho integrita. Bylo zde říkáno, co má Svatý otec asi na mysli a co by také církvi slušelo. A já si zde dovolím zopakovat to, co jsem řekla již v minulé Poslanecké sněmovně, když jsme zde dlouhé hodiny a celé noci řešili tuto záležitost a tento sněmovní tisk. Velmi mě udivilo, jak proti církvi a věřícím, jaká nenávist a jaké ataky se zde objevovaly. Ale když se zamyslíme, proč tomu tak je, tak to vysvětlení je v podstatě jasné. Protože církev vychovává svobodné lidi. A církev vychovává lidi ke svobodě a církev uznává důstojnost každého člověka. A to je přesně to, co vadí, protože svobodní lidé jsou schopni se vzepřít jakékoliv formě totality. (Tleskají poslanci TOP 09.) ***