(16.10 hodin)
(pokračuje Votava)
Do popředí pro jeho zrušení, myslíme tím Brdy, vystupují legitimní požadavky okolních obcí na jeho využití k zabezpečení potřeb obyvatel pitnou vodou, tj. plnohodnotné využívání povrchové nebo podzemní vody, u kterých se předpokládá jejich využití jako zdrojů pitné vody. Je tam poznámka, že území újezdu Brdy je již v současné době schváleno jako tzv. CHOPAV, což je chráněná oblast přirozené akumulace vod, k ochraně svého území, tedy i před povodněmi, zabezpečení dopravní obslužnosti atd. Z tohoto legitimního požadavku rovněž vyplývá i oprávněnost požadavku přilehlých obcí k obnovení historických hranic obcí a historických hranic Plzeňského kraje.
Chtěl bych znovu zdůraznit, že navrácení do původních historických hranic je pro obce na plzeňské straně důležité právě z hlediska řešení protipovodňových opatření a ochrany zdrojů pitné vody. Mohu vzpomenout, že každoročně se rozvodňuje třeba říčka Klabava, zanechává za sebou velké materiální škody v prostoru katastru obcí Strašice, Hrádek, Rokycany a zejména Dýšina, Nová Huť. Kdo z vás to tam, dámy a pánové, zná, tak mi určitě má slova potvrdí, že tento problém tam opravdu, ale opravdu je a že obce tento problém chtějí řešit a musí ho řešit v zájmu svých občanů, svých obyvatel.
Častějším argumentem také proti otevření vojenského újezdu je obava z nějaké bezbřehé činnosti developerů, ze zničení unikátní přírody, z toho, že tam přejdou developeři, že tam začnou realizovat své projekty, teď nechci říci zrovna lanovky nebo sjezdovky nebo něco podobného, ale i tohle v tom smyslu nějak zaznívá. Chtěl bych říci, že odbor regionálního rozvoje Plzeňského kraje nechal již v roce 2013 zpracovat urbanistickou studii na budoucí využití tohoto území a v ní se nepočítá se žádnou developerskou výstavbou v nových územích, studie koresponduje i s připravovaným vyhlášením chráněné krajinné oblasti. A chráněná krajinná oblast by měla být vyhlášena, pokud armáda tento prostor opustí.
Je třeba říci, že problematika otevření vojenského území a ochrany přírody a krajiny byla řešena i resortem Ministerstva životního prostředí. V srpnu 2012 byl projednán a schválen záměr zřízení právě Chráněné krajinné oblasti Brdy v tzv. velké variantě a týkalo se to nejenom území vlastního újezdu, ale i částečně území mimo tento újezd. Podle informací, jestliže mám informace správné, jsou na Ministerstvu životního prostředí - pan ministr tu teď není, aby to potvrdil nebo vyvrátil - připravovány materiály k vyhlášení právě CHKO, tedy určitý plán péče, hranice CHKO atd., všechno, co k tomu prostě patří.
Závěrem. Dámy a pánové, kolegyně a kolegové, já bych si vás, na rozdíl od některých jiných kolegů, dovolil požádat, abychom propustili tento návrh do druhého čtení, aby byla příležitost ještě důkladněji tuto materii projednat, projednat ji ve výborech, a samozřejmě apeluji a zdůrazňuji znovu názor obcí na plzeňské straně. Nechci tady nějak budit vášně, chraň Bůh, ale názor plzeňských obcí nebo obcí na plzeňské straně je jasný: otevřít vojenský újezd, umožnit obcím, aby realizovaly svá protipovodňová opatření, aby ochránily své rezervoáry pitné vody. Já vás o to žádám, abychom to propustili do druhého čtení. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Václavu Votavovi. Nyní v pořadí pan poslanec Miloš Petera ve své řádné přihlášce. Takže prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Miloš Petera: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci. Já jsem, jak říkal můj předřečník, je z Plzeňského kraje, já jsem z toho kraje druhého, kde máme usnesení zase jiné. Já se podepíšu pod většinu z toho, co říká kolega. I my samozřejmě můžeme mít názor na to, jestli ochrana životního prostředí, tak jak bylo v poslední části řečeno, jestli je lepší CHKO, nebo vojenský újezd, samozřejmě obě varianty jsou velmi dobré. My se nebráníme tomu, aby zůstala i varianta CHKO a zrušení vojenského újezdu. Tady základní problém, který se tu objevuje, a tady to bylo řečeno, že se vojenský újezd Brdy rozděluje mezi dva kraje. My to ve středních Čechách vidíme jako chybu, protože tak jak vznikne jednotné území na chráněnou krajinnou oblast, tak je i dobře, když státní správa je pod jedním krajem a je na to jeden názor celého území.
Tady bylo řečeno, že se vracíme do historické doby z hlediska katastru před rok 1949. Ale tady je potřeba říci, že to tak není docela pravda, protože jak bylo řečeno, několik obcí zaniklo, bylo zbouráno usnesením vlády, kde na jejich místě vznikl vojenský újezd. A těmto obcím patřil katastr, nepatřil obcím, kterým je přiřazen v dnešní době. Takže není to úplně pravda.
Co se týká vody a pitné vody. Víte, já se celý život zabývám vodohospodařinou, jsem i soudní znalec. Zase to není úplně pravda, protože voda a pitná voda a i voda povrchová vždycky patří státu, ta nepatří obcím. Obce mají jen pozemek, ale voda patří státu a státní správa rozhoduje o tom, jak bude s vodou nakládáno. Není to o tom, že tyto obce budou o tom rozhodovat, ale vždycky o tom bude rozhodovat státní správa. (V sále je rušno.)
Nyní mi dovolte, protože samozřejmě problematika je velmi složitá, abych řekl několik věcí. Podle platných zákonů, zejména ústavního zákona o vytvoření vyšších územně správních celků, se zrušením vojenského újezdu nemění příslušnost k území, k okresu a ke kraji, a tudíž ani při zrušení vojenského újezdu Brdy není důvod měnit hranice kraje. Tak také zní jednoznačné stanovisko Ústavu státu a práva Akademie věd České republiky ze dne 23. 1. 2012.
Dále v § 1 odstavec 2 návrhu zákona jsou navržena nová katastrální území, která se přiřazují k obcím v Plzeňském kraji, čímž se mění hranice kraje. V důvodové zprávě se uvádějí historické důvody. To je velmi vágní zdůvodnění, protože pět obcí bylo před 62 lety právně i fyzicky zrušeno a i ostatní hranice katastru se liší od hranic před datem splatnosti zákona. Takže argumenty, které tu jsou citované, úplně tak neobstojí.
Pane předsedající, prosil bych, aby tu byl klid.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já bych vám požádal o klid, aby pan kolega Petera mohl přednést svůj příspěvek k této věci. Vidím, že to nezaujalo jenom Středočechy a Plzeňáky, ale všechny. Tak ti, kteří nemají zájem, mohou přesunout své diskuse do předsálí a pan kolega Petera může pokračovat. Prosím, máte slovo
Poslanec Miloš Petera: Domnívám se, že pro ochranu, jak už jsem řekl, této jedinečné lokality je dobře, když to bude spravovat z hlediska státní správy jeden kraj, a to kraj Středočeský. Vycházíme z toho, že tak to bylo doteď, a myslím si, že to tak může zůstat. Vezměte si, že tam je plno problémů. Dnes se bavíme o dopravě. Ve Středočeském kraji mám na starosti dopravu a je to obrovský problém, který se převádí na místa, protože není řešena doprava převodem na obce, protože samozřejmě dneska všechno to jsou vojenské cesty a toto řešení není. ***