(12.30 hodin)
Poslanec Václav Votava: Chtěl bych, pane místopředsedo, pouze navrhnout zkrácení projednávání o 30 dnů.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: O 30 dnů. Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru. Má ještě někdo jiný návrh? Neeviduji jej.
Budeme tedy hlasovat o přikázání rozpočtovému výboru.
Zahajuji hlasování o přikázání tohoto návrhu zákona rozpočtovému výboru. Kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?
V hlasování číslo 159 přihlášeno 160 poslankyň a poslanců, pro 140, proti 1, návrh na přikázání rozpočtovému výboru byl přijat.
Dále budeme hlasovat o návrhu pana zpravodaje na zkrácení lhůty o 30 dnů.
O tomto návrhu zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko, kdo je proti?
V hlasování číslo 160 přihlášeno 160 poslankyň a poslanců, pro 137, proti nikdo.
Lhůta tedy byla zkrácena o 30 dnů a konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Dámy a pánové, dobrý den, budeme pokračovat bodem číslo
81.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony
v souvislosti se stanovením přístupu k činnosti bank, spořitelních
a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry a dohledu nad nimi
/sněmovní tisk 108/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2
Upozorňuji tedy, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení.
Prosím pana místopředsedu vlády a ministra financí pana Andreje Babiše, aby tento návrh uvedl.
Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, předkládaný návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti se stanovením přístupu k činnosti bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry a dohledu nad nimi, byl připraven Ministerstvem financí v souladu s plánem legislativních prací vlády pro rok 2013. Důvodem předložení návrhu zákona je implementace evropské směrnice o přístupu k činnosti úvěrových institucí a obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, označovaná jako směrnice CRD IV, a nařízení o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky, označované jako nařízení CRR.
Cílem úpravy obsažené v této směrnici a nařízení je posílení regulatorního rámce a vytvoření podmínek pro zajištění stability, bezpečnosti a dostatečné odolnosti bankovního sektoru a celého finančního systému. Záměrem je rovněž posílení ochrany zájmů spotřebitelů, modernizace obezřetnostních pravidel a posílení spolupráce orgánů dohledu.
Dovolte mi nyní stručně shrnout některé změny, které s sebou návrh zákona přináší.
K těm nejdůležitějším patří zavedení kapitálových rezerv, jejichž držení může Česká národní banka vyžadovat za účelem posílení kapitálové vybavenosti bank, družstevních záložen a obchodníků s cennými papíry. Posilují se i kompetence při aplikaci opatření k nápravě a sankcí a vytvářejí se rovněž předpoklady pro hlubší spolupráci orgánů dohledu.
Návrhem zákona se zavádějí požadavky, které musí splňovat členové statutárního orgánu a dozorčího orgánu, respektive správní rady instituce. Dochází také k omezení slučitelnosti určitého počtu výkonných a nevýkonných funkcí v orgánech jiných právnických osob a zavádějí se nové požadavky na řídicí a kontrolní systém instituce. Předmětem správního trestání budou nově i fyzické osoby.
Dále bych zmínil také zakotvení možnosti oznamovat neetické nebo nezákonné praktiky, tzv. whistleblowing. Pracovníkům institucí je také umožněno interně hlásit porušení zákona prostřednictvím zvláštního komunikačního kanálu, který má instituce povinnost zavést.
V neposlední řadě dochází k vypuštění těch částí novelizovaných zákonů, které obsahují požadavky, jež jsou nově upraveny nařízením, které je přímo použitelným právním předpisem, a proto nelze tyto požadavky nadále ponechat v národní právní úpravě.
Na závěr mi dovolte uvést, že datum, od kterého má být účinná národní legislativa implementující předmětnou směrnici a nařízení, bylo stanoveno na 1. ledna 2014. Proto je třeba, aby navrhovaný zákon nabyl účinnosti co nejdříve, jinak České republice hrozí postih za nesplnění povinností plynoucích z členství v Evropské unii. Kromě toho je nařízení CRR přímo použitelný předpis EU, který bude účinný od 1. ledna 2014, a je tedy nezbytné, aby česká právní úprava byla na toto nařízení adaptována co nejdříve. V této souvislosti si dovoluji rovněž uvést, že vláda přijala k tomuto zákonu usnesení, ve kterém bylo Sněmovně navrženo projednání návrhu zákona tak, aby s ním mohl být vysloven souhlas již v prvním čtení.
Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně a poslanci, s ohledem na výše uvedené vás žádám o vyslovení souhlasu s návrhem tohoto zákona. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji pane ministře. Prosím pana zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Jiřího Dolejše, aby se ujal slova.
Poslanec Jiří Dolejš: Děkuji za slovo, a milé kolegyně, vážení kolegové, já si vás sice přiměřeným hlasem, ale přesto pokusím trošičku probudit, byť chápu, že je pátek po obědě (veselost v sále). No někdo ještě nejedl, ale je minimálně poledne a někteří lidé v poledne jedí, takže doufám, že jsem vás teď trošičku probral, možná že to šlo přes žaludek, ale hlavně, aby to dorazilo do hlavy.
Prosím vás, teď tady máme na stole tisk, který, zdá se, že by měl protéci parlamentem, protože my jsme někdy takový průtokový ohřívač bruselské legislativy. Inu, je to důležitý zdroj našeho práva, ale někdy je dobré si přečíst, co schvalujeme, a pokud bychom měli dnes hlasovat v prvním čtení a v podstatě prohlasovat tisk, který pro vaši informaci, kdo jste si na to nesáhl, má zhruba 400 stran, tak nebudu zkoušet, kdo si to stihl přečíst, ale myslím, že řada z vás neví, co v tom všechno je.
On je to tak trošku střípek do mozaiky, nebo chcete-li stavby rodící se bankovní unie. A to je náročná debata, protože se týká sektoru, který o mnohém rozhoduje, a to jak v pozitivním slova smyslu, to znamená naplňuje úlohu peněz v ekonomice, tak i v tom negativním smyslu, protože v Evropě, řekl bych, ten vztah mezi dluhovou krizí Evropy a stavem bankovního sektoru je myslím nám všem velmi zřejmý.
Evropa, respektive měnová zóna se tedy rozhodla budovat postupnými kroky bankovní unii a ty základní pilíře nebo stavební kameny jsou jednak sjednocování mechanismů dohledu, to je ten SSM mechanismus, kdy zejména lednové rozhodnutí Evropské komise tam přidalo zajímavý moment a to je přímá kontrola dohledové instituce, tedy evropské dohledové instituce, klíčových bank. Ta je definuje jako velké banky, které mají zhruba aktiva kolem 30 miliard eur a jsou, jak se říká, big to fail, to znamená velké k tomu, aby padly, ale bohužel jsou drahé k tomu, aby se daly zachránit. A to je samozřejmě určitý problém.***