(12.40 hodin)
(pokračuje Dolejš)
Druhým takovým stavebním prvkem je strukturální reforma celého resortu, tedy finančního resortu. A tady nám vzniká trošičku problém, jak bude rozděleno břemeno vývoje bankovního sektoru, kdy tam dochází k určitým koncentracím atd., některé banky dokonce mohou padnout, už jsme to zažili během krize v roce 2009 i 2012, a jak se rozdělí tedy to břemeno mezi privátní bankovní pojištění, které se v Evropě buduje dokonce jako jednotné, a mezi tím, že tady máme záchranný mechanismus evropský, který si platíme my všichni z daní, a tudíž tedy břemeno se přenáší na daňové poplatníky.
A samozřejmě je tady třetí moment, který běží již dlouhodobě. Možná ti, kteří se trošičku zajímali o finance, tak jim něco řekne název basilejské platformy, která přichází s příslušnými směrnicemi. Basel II byl přijat v Evropě myslím v roce 2006, v roce 2010 Evropa připravila novou normu Basel III, která samozřejmě do té míry v reakci na krizi zvyšuje určité parametry, že její zavedení a i postupné zavedení samozřejmě velmi bude diferencovat bankovní sektor jako takový. A reakcí na zavádění právě této basilejské normy III je i tato směrnice, která ale samozřejmě implementuje ne přímo tuto normu, ale prostřednictvím evropské směrnice, evropského nařízení, popř. úprav některých dalších norem.
To, že tady pan vicepremiér připomněl, že je času málo a voda stoupá, to je pravda. V minulém volebním období jsme tušili, že to přijde. To zase nebylo až takové překvapení a na podvýbor pro bankovnictví k nám docházeli lidé z ČNB, z Ministerstva financí konkrétně myslím pan náměstek Urban, a další z finančního sektoru, Bankovní akademie, aby nás jaksi vzdělávali v tom, co přijde. Problém je, že samotná směrnice se narodila až v červnu 2013 a zrovna v té době se nám začala kymácet vláda, rozehnali jsme parlament, a tak nakonec definitivní podobu schválila koncem roku tuším, nebo dokonce v lednu, prozatímní Rusnokova vláda a nám to sem přichází se zpožděním, protože účinnost normy měla být zavedena po šesti měsících, což je na takovou normu poměrně rychle, a vy to teď máte jaksi schválit v té páteční poobědové sladké chvilce.
Já sice nechci do té sladké chvíle kapat moc dehtu, ale přesto mi dovolte, abych připomněl několik momentů, které možná stojí za zamyšlení.
Byl tady zmíněn celý mechanismus tvrdších obezřetnostních opatření, zejména pokud jde o kapitálové rezervy. Bankéři sami konstatují, a není to příliš překvapivé, že ČR je ve specifické situaci v tom smyslu, že naše banky jsou lépe kapitálově vybaveny než jinde ve světě. To je pravdou, ale lze říci, že pro většinu, a to slovíčko většinu je straně důležité, pro většinu asi ta norma řekněme kapitálové rezervy nebude až takový problém, když se spustí od dubna 2014.
Z dalších obezřetnostních opatření se zavádí povinnost proticyklické rezervy, což je rezerva navíc, která v podstatě by měla být zavedena povinně k expozicím vůči rizikovým zemím, čímž se náročnost zvyšuje, a tady lze konstatovat, že aktuální situace naší expozice v rizikových zemích není tak vážná, to je tak pravda, zatím se s tím velké banky nějak vypořádaly ve svých bilancích, ale představme si, že Evropa půjde do laufu, tedy začne běžet, a že i úvěrová angažovanost našich dosud velice opatrných bank se zvýší. A tím pádem se logicky zvýší i ona expozice, protože jižní křídlo EU a evropské zóny se stále potácí v určitých problémech, a najednou zjistíme, že další procenta obezřetnostních parametrů už znamenají daleko větší zátěž. Čili to pokud jde o některé parametry obezřetnostních opatření, které tady rozebral samozřejmě pan ministr. Já je nechci pouze mechanicky reprodukovat.
Jinak jsou tam zajímavé momenty. Například se zavádí nový ukazatel tzv. pákový poměr, což je úplně nový parametr. Ten ale naštěstí bude spuštěn až s časovým zpožděním, ale už tam je napsán přesto, že dosud neproběhla dopadová analýza, kterou by měla provést Evropská bankovní asociace. A pak následují standardy likvidity, které od roku 2015 - ta je posunutá účinnost těchto změn - by měly vytvářet zásoby, pokud jde o případ likvidní krize. Celý tento balíček opatření prostě vytváří nároky, které budou různě dopadat na jednotlivé segmenty finančního sektoru, a proto bude zajímavé, jak se k tomu postaví odborná veřejnost, představitelé sektoru, a samozřejmě to souvisí i s diskusí o tom, jakou vlastně chceme budovat finanční architekturu v Evropě, protože jestli si vzpomínám dobře, tak končící generální guvernér pan Singer říkal, že sice vnímá, že eurozóna buduje bankovní unii, ale my se k této unii zrovna nijak dvakrát nehrneme, a že tudíž bychom si rádi udrželi určité, bych řekl, specifické postavení k nově budovaným institucím. Ono to trošičku souvisí i s tím, že v tomto návrhu je jeden zajímavý moment, který souvisí s centralizací dohledových institucí, a to je, že se má přenést odpovědnost za výkon dohledu z orgánu hostitelského státu na orgány domovského státu. To má pro nás zvláštní význam, protože jak asi víte, náš bankovní sektor krom toho, že je skoro celý v zahraničních rukách, tak klíčové banky, ta velká čtyřka, samozřejmě má podobu dceřinek. Ale za určitých okolností transformace na pobočky může znamenat, že jednak může dojít k určitým řekněme bilančním pohybům, které jsou snazší, protože u dceřinek je to, bych řekl, zablokováno, a za druhé samozřejmě může dojít k tomu, že dojde k asymetrii povinností a odpovědnosti.
Čili to jsou pro ukázku některé, bych řekl, citlivé momenty, které v tom obrovském balíku zhruba čtyřstránkovém (správně čtyřsetstránkovém) jsou, abyste měli při pátku trošičku dokreslení. A já se trošičku obávám, že takhle rozsáhlou novelu vůbec projednáváme v prvním čtení skoro, i když je mi jasné, že 1. duben je za dveřmi a legislativní proces má své náležitosti, ale je otázka, jestli je větší riziko onoho infringementu, kdy jsme se do podobné situace už dostali víckrát, a přesto to hned drtivě nenastoupilo den poté. Přece jenom i Brusel má svá tempa a své procedury. Možná vážnější problém je, že bychom se octli v nekomfortní odlišné situaci od zbytku Evropy. Je to otázka efektů, ale ty v důvodové zprávě zrovna dvakrát rozebírány nejsou.
Když to shrnu a když zdůrazním onu specifickou roli finančního sektoru ČR, kdy jsme vlastně vlastněni cizími a přitom máme věřitelskou roli vůči těm maminkám, při vší úctě k nim, také tam možná mám někde nějakou našetřenou korunu na stáří, tak prostě si myslím, že to je příliš vážný problém, abychom to tak snadno shodili ze stolu. Ukáže se samozřejmě při hlasování. Já jsem jenom chtěl upozornit na tento problém a trošičku vám některá citlivá místa ozřejmit, což je snad role zpravodaje, aniž bych do toho vnášel nějak příliš silné ideologické tóny.
Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců KSČM.)
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. Mám zde přihlášku pana předsedy Kalouska. ***