Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jan Hamáček)

81.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony
v souvislosti se stanovením přístupu k činnosti bank, spořitelních
a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry a dohledu nad nimi
/sněmovní tisk 108/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

Upozorňuji tedy, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení.

Prosím pana místopředsedu vlády a ministra financí pana Andreje Babiše, aby tento návrh uvedl.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, předkládaný návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti se stanovením přístupu k činnosti bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry a dohledu nad nimi, byl připraven Ministerstvem financí v souladu s plánem legislativních prací vlády pro rok 2013. Důvodem předložení návrhu zákona je implementace evropské směrnice o přístupu k činnosti úvěrových institucí a obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, označovaná jako směrnice CRD IV, a nařízení o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky, označované jako nařízení CRR.

Cílem úpravy obsažené v této směrnici a nařízení je posílení regulatorního rámce a vytvoření podmínek pro zajištění stability, bezpečnosti a dostatečné odolnosti bankovního sektoru a celého finančního systému. Záměrem je rovněž posílení ochrany zájmů spotřebitelů, modernizace obezřetnostních pravidel a posílení spolupráce orgánů dohledu.

Dovolte mi nyní stručně shrnout některé změny, které s sebou návrh zákona přináší.

K těm nejdůležitějším patří zavedení kapitálových rezerv, jejichž držení může Česká národní banka vyžadovat za účelem posílení kapitálové vybavenosti bank, družstevních záložen a obchodníků s cennými papíry. Posilují se i kompetence při aplikaci opatření k nápravě a sankcí a vytvářejí se rovněž předpoklady pro hlubší spolupráci orgánů dohledu.

Návrhem zákona se zavádějí požadavky, které musí splňovat členové statutárního orgánu a dozorčího orgánu, respektive správní rady instituce. Dochází také k omezení slučitelnosti určitého počtu výkonných a nevýkonných funkcí v orgánech jiných právnických osob a zavádějí se nové požadavky na řídicí a kontrolní systém instituce. Předmětem správního trestání budou nově i fyzické osoby.

Dále bych zmínil také zakotvení možnosti oznamovat neetické nebo nezákonné praktiky, tzv. whistleblowing. Pracovníkům institucí je také umožněno interně hlásit porušení zákona prostřednictvím zvláštního komunikačního kanálu, který má instituce povinnost zavést.

V neposlední řadě dochází k vypuštění těch částí novelizovaných zákonů, které obsahují požadavky, jež jsou nově upraveny nařízením, které je přímo použitelným právním předpisem, a proto nelze tyto požadavky nadále ponechat v národní právní úpravě.

Na závěr mi dovolte uvést, že datum, od kterého má být účinná národní legislativa implementující předmětnou směrnici a nařízení, bylo stanoveno na 1. ledna 2014. Proto je třeba, aby navrhovaný zákon nabyl účinnosti co nejdříve, jinak České republice hrozí postih za nesplnění povinností plynoucích z členství v Evropské unii. Kromě toho je nařízení CRR přímo použitelný předpis EU, který bude účinný od 1. ledna 2014, a je tedy nezbytné, aby česká právní úprava byla na toto nařízení adaptována co nejdříve. V této souvislosti si dovoluji rovněž uvést, že vláda přijala k tomuto zákonu usnesení, ve kterém bylo Sněmovně navrženo projednání návrhu zákona tak, aby s ním mohl být vysloven souhlas již v prvním čtení.

Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně a poslanci, s ohledem na výše uvedené vás žádám o vyslovení souhlasu s návrhem tohoto zákona. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji pane ministře. Prosím pana zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Jiřího Dolejše, aby se ujal slova.

 

Poslanec Jiří Dolejš: Děkuji za slovo, a milé kolegyně, vážení kolegové, já si vás sice přiměřeným hlasem, ale přesto pokusím trošičku probudit, byť chápu, že je pátek po obědě (veselost v sále). No někdo ještě nejedl, ale je minimálně poledne a někteří lidé v poledne jedí, takže doufám, že jsem vás teď trošičku probral, možná že to šlo přes žaludek, ale hlavně, aby to dorazilo do hlavy.

Prosím vás, teď tady máme na stole tisk, který, zdá se, že by měl protéci parlamentem, protože my jsme někdy takový průtokový ohřívač bruselské legislativy. Inu, je to důležitý zdroj našeho práva, ale někdy je dobré si přečíst, co schvalujeme, a pokud bychom měli dnes hlasovat v prvním čtení a v podstatě prohlasovat tisk, který pro vaši informaci, kdo jste si na to nesáhl, má zhruba 400 stran, tak nebudu zkoušet, kdo si to stihl přečíst, ale myslím, že řada z vás neví, co v tom všechno je.

On je to tak trošku střípek do mozaiky, nebo chcete-li stavby rodící se bankovní unie. A to je náročná debata, protože se týká sektoru, který o mnohém rozhoduje, a to jak v pozitivním slova smyslu, to znamená naplňuje úlohu peněz v ekonomice, tak i v tom negativním smyslu, protože v Evropě, řekl bych, ten vztah mezi dluhovou krizí Evropy a stavem bankovního sektoru je myslím nám všem velmi zřejmý.

Evropa, respektive měnová zóna se tedy rozhodla budovat postupnými kroky bankovní unii a ty základní pilíře nebo stavební kameny jsou jednak sjednocování mechanismů dohledu, to je ten SSM mechanismus, kdy zejména lednové rozhodnutí Evropské komise tam přidalo zajímavý moment a to je přímá kontrola dohledové instituce, tedy evropské dohledové instituce, klíčových bank. Ta je definuje jako velké banky, které mají zhruba aktiva kolem 30 miliard eur a jsou, jak se říká, big to fail, to znamená velké k tomu, aby padly, ale bohužel jsou drahé k tomu, aby se daly zachránit. A to je samozřejmě určitý problém.

Druhým takovým stavebním prvkem je strukturální reforma celého resortu, tedy finančního resortu. A tady nám vzniká trošičku problém, jak bude rozděleno břemeno vývoje bankovního sektoru, kdy tam dochází k určitým koncentracím atd., některé banky dokonce mohou padnout, už jsme to zažili během krize v roce 2009 i 2012, a jak se rozdělí tedy to břemeno mezi privátní bankovní pojištění, které se v Evropě buduje dokonce jako jednotné, a mezi tím, že tady máme záchranný mechanismus evropský, který si platíme my všichni z daní, a tudíž tedy břemeno se přenáší na daňové poplatníky.

A samozřejmě je tady třetí moment, který běží již dlouhodobě. Možná ti, kteří se trošičku zajímali o finance, tak jim něco řekne název basilejské platformy, která přichází s příslušnými směrnicemi. Basel II byl přijat v Evropě myslím v roce 2006, v roce 2010 Evropa připravila novou normu Basel III, která samozřejmě do té míry v reakci na krizi zvyšuje určité parametry, že její zavedení a i postupné zavedení samozřejmě velmi bude diferencovat bankovní sektor jako takový. A reakcí na zavádění právě této basilejské normy III je i tato směrnice, která ale samozřejmě implementuje ne přímo tuto normu, ale prostřednictvím evropské směrnice, evropského nařízení, popř. úprav některých dalších norem.

To, že tady pan vicepremiér připomněl, že je času málo a voda stoupá, to je pravda. V minulém volebním období jsme tušili, že to přijde. To zase nebylo až takové překvapení a na podvýbor pro bankovnictví k nám docházeli lidé z ČNB, z Ministerstva financí konkrétně myslím pan náměstek Urban, a další z finančního sektoru, Bankovní akademie, aby nás jaksi vzdělávali v tom, co přijde. Problém je, že samotná směrnice se narodila až v červnu 2013 a zrovna v té době se nám začala kymácet vláda, rozehnali jsme parlament, a tak nakonec definitivní podobu schválila koncem roku tuším, nebo dokonce v lednu, prozatímní Rusnokova vláda a nám to sem přichází se zpožděním, protože účinnost normy měla být zavedena po šesti měsících, což je na takovou normu poměrně rychle, a vy to teď máte jaksi schválit v té páteční poobědové sladké chvilce.

Já sice nechci do té sladké chvíle kapat moc dehtu, ale přesto mi dovolte, abych připomněl několik momentů, které možná stojí za zamyšlení.

Byl tady zmíněn celý mechanismus tvrdších obezřetnostních opatření, zejména pokud jde o kapitálové rezervy. Bankéři sami konstatují, a není to příliš překvapivé, že ČR je ve specifické situaci v tom smyslu, že naše banky jsou lépe kapitálově vybaveny než jinde ve světě. To je pravdou, ale lze říci, že pro většinu, a to slovíčko většinu je straně důležité, pro většinu asi ta norma řekněme kapitálové rezervy nebude až takový problém, když se spustí od dubna 2014.

Z dalších obezřetnostních opatření se zavádí povinnost proticyklické rezervy, což je rezerva navíc, která v podstatě by měla být zavedena povinně k expozicím vůči rizikovým zemím, čímž se náročnost zvyšuje, a tady lze konstatovat, že aktuální situace naší expozice v rizikových zemích není tak vážná, to je tak pravda, zatím se s tím velké banky nějak vypořádaly ve svých bilancích, ale představme si, že Evropa půjde do laufu, tedy začne běžet, a že i úvěrová angažovanost našich dosud velice opatrných bank se zvýší. A tím pádem se logicky zvýší i ona expozice, protože jižní křídlo EU a evropské zóny se stále potácí v určitých problémech, a najednou zjistíme, že další procenta obezřetnostních parametrů už znamenají daleko větší zátěž. Čili to pokud jde o některé parametry obezřetnostních opatření, které tady rozebral samozřejmě pan ministr. Já je nechci pouze mechanicky reprodukovat.

Jinak jsou tam zajímavé momenty. Například se zavádí nový ukazatel tzv. pákový poměr, což je úplně nový parametr. Ten ale naštěstí bude spuštěn až s časovým zpožděním, ale už tam je napsán přesto, že dosud neproběhla dopadová analýza, kterou by měla provést Evropská bankovní asociace. A pak následují standardy likvidity, které od roku 2015 - ta je posunutá účinnost těchto změn - by měly vytvářet zásoby, pokud jde o případ likvidní krize. Celý tento balíček opatření prostě vytváří nároky, které budou různě dopadat na jednotlivé segmenty finančního sektoru, a proto bude zajímavé, jak se k tomu postaví odborná veřejnost, představitelé sektoru, a samozřejmě to souvisí i s diskusí o tom, jakou vlastně chceme budovat finanční architekturu v Evropě, protože jestli si vzpomínám dobře, tak končící generální guvernér pan Singer říkal, že sice vnímá, že eurozóna buduje bankovní unii, ale my se k této unii zrovna nijak dvakrát nehrneme, a že tudíž bychom si rádi udrželi určité, bych řekl, specifické postavení k nově budovaným institucím. Ono to trošičku souvisí i s tím, že v tomto návrhu je jeden zajímavý moment, který souvisí s centralizací dohledových institucí, a to je, že se má přenést odpovědnost za výkon dohledu z orgánu hostitelského státu na orgány domovského státu. To má pro nás zvláštní význam, protože jak asi víte, náš bankovní sektor krom toho, že je skoro celý v zahraničních rukách, tak klíčové banky, ta velká čtyřka, samozřejmě má podobu dceřinek. Ale za určitých okolností transformace na pobočky může znamenat, že jednak může dojít k určitým řekněme bilančním pohybům, které jsou snazší, protože u dceřinek je to, bych řekl, zablokováno, a za druhé samozřejmě může dojít k tomu, že dojde k asymetrii povinností a odpovědnosti.

Čili to jsou pro ukázku některé, bych řekl, citlivé momenty, které v tom obrovském balíku zhruba čtyřstránkovém (správně čtyřsetstránkovém) jsou, abyste měli při pátku trošičku dokreslení. A já se trošičku obávám, že takhle rozsáhlou novelu vůbec projednáváme v prvním čtení skoro, i když je mi jasné, že 1. duben je za dveřmi a legislativní proces má své náležitosti, ale je otázka, jestli je větší riziko onoho infringementu, kdy jsme se do podobné situace už dostali víckrát, a přesto to hned drtivě nenastoupilo den poté. Přece jenom i Brusel má svá tempa a své procedury. Možná vážnější problém je, že bychom se octli v nekomfortní odlišné situaci od zbytku Evropy. Je to otázka efektů, ale ty v důvodové zprávě zrovna dvakrát rozebírány nejsou.

Když to shrnu a když zdůrazním onu specifickou roli finančního sektoru ČR, kdy jsme vlastně vlastněni cizími a přitom máme věřitelskou roli vůči těm maminkám, při vší úctě k nim, také tam možná mám někde nějakou našetřenou korunu na stáří, tak prostě si myslím, že to je příliš vážný problém, abychom to tak snadno shodili ze stolu. Ukáže se samozřejmě při hlasování. Já jsem jenom chtěl upozornit na tento problém a trošičku vám některá citlivá místa ozřejmit, což je snad role zpravodaje, aniž bych do toho vnášel nějak příliš silné ideologické tóny.

Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců KSČM.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. Mám zde přihlášku pana předsedy Kalouska.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážené dámy, vážení pánové, návrh zákona, který je vám tady předkládán se žádostí schválit ho v prvním čtení, je výstupem téměř tříleté intenzivní diskuse na půdě EU, ať už v jednotlivých COREPERech, IFC či Radě ministrů financí. Byl jsem té diskuse mnohokrát účasten a stojím za tímto kompromisem, protože to, co je vám teď tady předkládáno, je víceméně kompromis jednotlivých členských států na půdě Evropské unie, které se zavázaly, že budou tento legislativní rámec implementovat do svého právního řádu.

Nicméně pokládám za naprosto vyloučené, aby národní parlament v pátek odpoledne, ve vší úctě k schopnosti absorbovat informace, které dostáváte, tak s vědomím, že ne úplně každý si to bedlivě přečetl a prodiskutoval, z předkládací řeči, s vědomím, že předkladatel si je ne úplně vědom, o co se jedná, řekne vláda - schvalte to, protože to po nás chce Evropská unie a máme to mít k 1. 4. implementováno. Já si myslím, že to prostě nejde.

Jsem přesvědčen, že v rámci společné bezpečnosti společného finančního trhu v Evropě je tento návrh nezbytný. Jsem přesvědčen, že má být implementován do českého právního řádu. Jsem ale také přesvědčen o tom, že český parlament má říct: toto chceme schválit, protože to je dobré pro občany České republiky. Že nemůže říct to, co nám vlastně vzkazuje vláda tím procesním návrhem: koukejte to hned rychle schválit, protože to po nás chce Evropská unie. To je to nejhorší, co by mohla vláda udělat.

Proto si dovoluji jménem poslaneckých klubů TOP 09 a ODS vetovat schválení ve zrychleném čtení a současně varovat předkladatele proti tomu, aby navrhovali zkrácení lhůty. Byl jsem přímým účastníkem velmi intenzivních a velmi složitých debat, které trvaly téměř tři roky na úrovni Evropské unie. Myslím si, že pro národní parlament šedesát dní není žádná přehnaná lhůta, abychom po těch šedesáti dnech po projednání ve výborech mohli říct ano, tuto právní normu chceme přijmout, protože to je ve prospěch občanů ČR, a ne jak nám tady vláda - a pan první místopředseda jistě promine - mírně ignorantsky říká: koukejte to schválit, protože nad námi visí implementační termín.

Dovoluji si vetovat, dovoluji si požádat o to, abychom nezkracovali lhůtu, a současně si dovoluji říct, že tento kompromis podporuji. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan ministr financí má zájem vystoupit. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Měl jsem tady tři zákony a čekal jsem celý týden, že je předložím. Ráno mi bylo řečeno, že to bude v úterý. Mimo jiné jsem se taky omluvil z jednání sněmovny od 12.45, protože mám zahraniční návštěvu. Jsem v tom nevinně a jsem tady pošťák, protože já nerozumím panu poslanci Kalouskovi, prostřednictvím pana předsedy. Na jedné straně říká tři roky o tom jednal, je to super, a na druhé straně to vetuje. Tenhle materiál projednala vláda pana Rusnoka 22. ledna. Já nechápu, proč se to vetuje, když nám hrozí postih ze strany Evropské unie. Na druhé straně to pan poslanec doporučuje, takže samozřejmě o tom můžeme rok tady diskutovat. Pokud postih bude finanční, doufám, že to někdo zaplatí. Díky. (Smích, potlesk části poslanců.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda Kalousek.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Prostřednictvím pana předsedy Poslanecké sněmovny - vy, pane první místopředsedo vlády a ministře financí, nejste pošťák. Vy jste reprezentant vlády ČR, která vzešla z legitimních voleb, a vy se zodpovídáte této Poslanecké sněmovně. A vy každý návrh zákona, který tady předkládáte, předkládáte na svoji politickou odpovědnost a my zvážíme, do jaké míry je politická odpovědnost cítěna vážně, nebo nikoli.

Pokud cítíte svoji roli jako pošťáka, prosím, odeberte se k České poště. Chcete-li být první místopředseda vlády ČR, chovejte se jako místopředseda vlády ČR, který předstoupí před tuto Poslaneckou sněmovnu kdykoli, kdy ona to uzná za vhodné, ne kdy vy zrovna budete mít čas. (Potlesk části poslanců.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan místopředseda vlády, potom pan poslanec.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Rozumím tomu, že ve Sněmovně se mluví hrozně dlouho o všem možném. O tom můžeme také mluvit. Určitě tady vystoupí plno řečníků. A já předkládám návrh, který pan bývalý ministr financí Kalousek, jednal o něm tři roky. Tak já tomu nerozumím. Buď jsem nenormální, nebo to nechápu. Předkládám zákon pana Kalouska, prostřednictvím pana předsedy, tři roky o tom jednal, doporučuje to, ale vetuje to. Tak nevím. Celkově tomu nerozumím, takže se omlouvám. A určitě budu sloužit Sněmovně, kdykoli k tomu budu vyzván. Děkuji. (Potlesk)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Faktická poznámka pan poslanec Volný, potom pan předseda Kalousek.

 

Poslanec Jan Volný: Pane předsedající, vládo, vážení kolegové, jestli já mám dobré informace o tomto návrhu, tak je to opravdu zákon, který vzešel centrálně z Evropské unie, a my stejně do toho nemáme moc šancí vstupovat a dělat tam nějaké zásadní úpravy. Jestli jsme se jednou dali na tu cestu, že budeme v Evropské unii, tak bychom to měli respektovat. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda Kalousek. Jenom se zeptám: Fakticky, nebo řádně? (Řádně.) Řádně. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Pane první místopředsedo vlády, vy jste tady předložil dvě alternativy...

Až se páni předsedové klubů domluví, budu pokračovat.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím pana předsedu klubu hnutí Úsvit. Pane předsedo Fialo, pan předseda Kalousek trvá na tom, že bude pokračovat ve svém vystoupení až poté, co skončíte poradu s panem zpravodajem. Musíme počkat. Prosím.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Ale mohl jsem počkat ještě déle, já jsem vás nechtěl honit.

Pane první místopředsedo vlády, vy jste uvedl jako dvě možné varianty, že a) buď nejste normální, nebo b) tomu nerozumíte. Chtěl bych podotknout podle zásad logiky, že tyto varianty se vzájemně nevylučují. (Smích některých poslanců.)

Nicméně zdůrazňuji, že já nevetuji tento zákon. Zdůrazňuji, že ho podporuji. Že vám chci podat své svědectví, že je skutečně výsledkem téměř tříleté intenzivní a velmi komplikované diskuse na úrovni všech států Evropské unie, a znovu zdůrazňuji, že tento kompromis podporuji.

Ale to, co zjevně panu místopředsedovi vlády nedošlo, a teď ponechávám na jeho uvážení, zda proto, že není normální, nebo proto, že tomu nerozumí - nedošlo mu to, že nám extrémně záleží na tom, aby tento národní parlament měl šanci se s tím skutečně seznámit a aby dospěl k názoru jako zástupce svých voličů, že schválení tohoto zákona je dobré proto, že je to dobré pro Českou republiku a pro její obyvatele. Že neschvalujeme ten zákon proto, že nám to poslali z Evropské unie a my to teď do 1. 4. musíme schválit, protože nám nic jiného nezbývá. V tom je naprosto základní principiální rozdíl, který pan místopředseda zjevně nechápe, ať už z jakýchkoli důvodů. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Teď tady mám několik přihlášek. Mám tady faktickou poznámku pana poslance Schwarze, který ji stahuje. Pak byl pan zpravodaj, potom pan ministr Dienstbier a potom pan ministr financí. Za předpokladu, že jsou to všechno řádné přihlášky. Fakticky. Tak prosím, pan zpravodaj.

 

Poslanec Jiří Dolejš: Já nemám ambici se vsouvat do tohoto duelu bývalého a budoucího, resp. designovaného ministra. Já jsem chtěl jenom poznamenat - za prvé ti, kteří věří, že co Brusel činí, dobře činí, je to možná, ale možná byste se až divili, jak v rámci implementace se na podobné normy navěsí bych řekl českých domácích zlepšováků. To se prostě stává.

Za druhé, pokud kolegové na pravici nestáhnou své veto, tak s tím asi moc nenaděláme, takže mi nezbývá než připomenout, že asi ten oprávněný výbor, který by to především měl projednat, je rozpočtový výbor. Takže bych rovnou navrhl projednání v rozpočtovém výboru. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan ministr Dienstbier, potom pan místopředseda vlády Babiš.

 

Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier Vážený pane předsedo, paní poslankyně, páni poslanci, moje poznámka je spíše faktická, protože se tady začalo mluvit o tom, co musíme, nebo nemusíme díky tomu, že to přišlo z Evropy. Já bych chtěl upozornit, že Evropa nám sama o sobě nic nenařizuje, protože my jsme součástí Evropské unie. A pokud tady projednáváme jakoukoliv transpozici, včetně této, tak je to pravděpodobně proto, že tehdejší ministr financí na Radě ministrů financí pro toto hlasoval a tento závazek převzal. Takže to jsme si nařídili my sami jako součást Evropské unie provádět transpozici příslušných právních norem. (Potlesk části poslanců.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr financí má slovo, potom pan předseda Kalousek.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Já chci říci, že skutečně obdivuji politickou obratnost pana Kalouska, který mluví o zájmu občanů. Já myslím, že občané této země sledují politickou kariéru pana Kalouska od roku 1994 - nebo nevím, kdy schvaloval ty padáky - a jeho celkový vývoj. Určitě jsou všichni dojati a utřeli slzu a určitě teď jsou... To blaho, které pan ministr má na mysli, nám ukázal v minulých letech. Proto TOP 09 měla tolik hlasů ve volbách, kolik měla.

Dnes už k tomu nebudu vystupovat. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda Kalousek má slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Ano, děkuji. Já jsem se přihlásil k poznámce pana ministra Dienstbiera. K poznámce pana ministra financí snad lze říci jenom že nepřekvapil, zejména v poznámce o padácích lhal, jak je vždy jeho zvykem. Prostě to není pravda.

Nicméně já souhlasím s panem ministrem Dienstbierem. Je to skutečně tak. Souhlasili jsme s tím jako součást Evropy, ale tehdejší ministr financí i tehdejší předseda vlády s tím souhlasili s tím, že přesvědčí český parlament, aby pro to hlasoval jako pro něco, co je v zájmu českých občanů, jako občanů, kteří jsou součástí evropského prostoru, ne že jim tady někdo arogantně řekne: přišlo to z Evropy, koukejte to schválit a vůbec o tom nepřemýšlejte. O to tady vůbec nejde. My vás prostě v té diskusi během 60 dnů chceme přesvědčit, že je to správně, protože jsme na to přistoupili při evropské diskusi.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda klubu ODS se hlásí s faktickou poznámkou. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já chci jenom připomenout, aby nám vládní poslanci nevyčítali nějaké naschvály. Ten bod jsme zařadili včera. Nebyl vůbec na programu schůze. Včera. Má to 400 stran a vy chcete, abychom to dnes odhlasovali naslepo. My jsme jenom řekli, že to nebylo původně na programu schůze, to mohlo být, nebylo to, že si chceme vzít čas, abychom to prostudovali. Nic víc, nic míň. Nevím, kdo z vás to přes noc měl čas přečíst. My jsme ten čas neměli, my jsme to nestačili od včerejška, kdy se to zařadilo, do dneška přečíst, a tak pro to nemůžeme s klidným svědomím hlasovat v prvém čtení. Nechceme hlasovat proti, protože jsme to nestihli přečíst. Chceme si to přečíst, možná nebudeme mít žádný pozměňující návrh, to je docela možné, ale v této chvíli to prostě nejsme schopni zodpovědně říci. Někteří z vás to přečetli, já tomu rozumím, ale ti zřejmě věděli, že to přijde včera, že bude návrh na to, aby se to doplnilo na program. To je všechno. Třicet dnů nebo šedesát dnů nás určitě žádným způsobem neohrozí. Aspoň můžeme - nebo můžete po těch třiceti dnech předstírat, že jste to přečetli. Takhle, když jsme se to včera dozvěděli, slyšeli jste od pana ministra, kolik to má stran, tak nechci zkoušet, kolik z nás do dneška bylo schopno přečíst ty stovky stran.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Pan předseda klubu ANO Faltýnek se hlásil. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Hezké odpoledne, dámy a pánové, já bych navrhl zkrátit lhůtu k projednávání na 30 dnů.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Registruji a budeme o tom hlasovat. Pan předseda klubu TOP 09. Prosím.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Dámy a pánové, jako vládní koalice máte jistě dost hlasů na to, abyste prohlasovali pozměňující návrh pana předsedy Faltýnka. Já vám jen chci položit řečnickou otázku a prosím, odpovězte si na ni sami. Jestli Evropská unie sama potřebovala téměř tři roky k tomu, aby se dobrala k tomuto závěru, je opravdu nezbytné, aby národní parlament tu lhůtu zkracoval ze 60 na 30 dnů?

Řeči pana ministra financí o infringementu jsou ve vší úctě k té pozici, kterou zastává, pouhý plk. I naši spojenci v rámci Evropské unie dobře chápou, že kvalita má přednost před rychlostí, a že pokud se během těch 60 dnů dobereme k závěru, za kterým si sami můžeme stát, aniž bychom používali toho obvyklého klišé a té alibistické výmluvy "no, vona to po nás chce Evropská unie, tak nám nic jiného nezbejvá" - tohle je přesně ten nejhorší argument, který může jakýkoliv Evropan udělat.

Prosím vás pěkně, pojďme se tomu seriózně věnovat 60 dní. Znovu opakuji, že ve velmi těžkých a sofistikovaných diskusích jsme se na úrovni Rady ministrů Evropské unie k tomu závěru dobírali téměř tři roky.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Zeptám se, zda jsou další přihlášky do rozpravy. Pokud ne, obecnou rozpravu končím. Konstatuji, že během ní zaznělo veto dvou poslaneckých klubů, tedy nemůžeme projednávat tento tisk podle § 90 odst. 2.

Vzhledem k tomu, že nezazněly žádné jiné návrhy, tak se budeme pouze zabývat návrhem na přikázání. Již z výboru organizačního je zde návrh na přikázání rozpočtovému výboru. Stejně tak to navrhoval i pan zpravodaj. Já se ještě zeptám, zdali je zájem o závěrečná slovo. Není, ani pan ministr si nepřeje.

 

Tím pádem budeme hlasovat o přikázání tohoto tisku výboru rozpočtovému.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování má pořadové číslo 161, přihlášeno 164, pro 145, proti nebyl nikdo. Tento návrh byl přijat.

 

Pan předseda klubu Faltýnek navrhl, aby lhůta na projednání byla zkrácena o 30 dní. Já toto také podrobím hlasování.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí se zkrácením o 30 dní, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování 162, přihlášeno je 163, pro 71, proti 30. Tento návrh nebyl přijat.

 

Ještě vyčkám kontroly hlasování. (Chvíli čeká na výsledek kontroly.) V pořádku. Končím projednávání bodu 81.

 

Budeme pokračovat bodem

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.