(16.30 hodin)
(pokračuje Zlatuška)
To, co je na současném stavu dále do značné míry alarmující, je skutečnost, že je zde několik desítek učitelů vysokých škol, kteří úspěšně prošli jmenovacím řízením a jejichž návrhy z toho jmenovacího řízení na jmenování profesorem byly v období od 1. dubna 2013 do 31. prosince 2013 předloženy prostřednictvím, nebo měly být předloženy prostřednictvím Ministerstva školství prezidentu republiky. Celkem se jedná o 85 návrhů na jmenování. Těchto 85 návrhů bylo ministrem Štysem, tedy ministrem bez důvěry a v demisi, víceméně tak, jak tomu rozumím, svévolně zadrženo na Ministerstvu školství a nebylo postoupeno dále prezidentu republiky k tomu formálnímu jmenování. Pokud si vzpomínáte, v gesci Ministerstva obrany z Univerzity obrany jeden návrh, který šel touto cestou, předán dál byl a bez problémů bylo příslušné jmenování provedeno. Tady se domnívám, že ministr Štys prostě zneužil své pravomoci, kterou měl, a poškodil těchto 85 kandidátů na jmenování.
Na druhou stranu, i kdybychom vycházeli z hypotézy, která se mi nezdá být ničím podložená, že chce prezident republiky snad postupovat nějakým svévolným způsobem, uznávám, že mediální zprávy vypadají tak, že prezident republiky odmítá dodržovat zákon a odmítá provádět tady to jmenování. Ale pokud mu nebyly ty návrhy zaslány, pak si myslím, že je korektnější říci, že chyba je na straně předchozího ministra školství, nikoli prezidenta republiky.
Ale i kdybychom přijali jako východisko hypotézu, že je to svévole prezidenta republiky a že nechce pokračovat ve jmenování, pak upozorňuji na to, že z hlediska mzdových nároků například těch lidí, kteří projdou jmenovacím řízením, je plně v kompetenci vysokých škol začlenit mzdové nároky do vnitřních mzdových předpisů vysokých škol takovým způsobem, že ten, kdo projde úspěšně jmenovacím řízením, má všechny nároky mzdové tak, jako by byl formálně jmenován. Není problém v působení Akreditační komise, aby zohlednila osoby, které projdou úspěšně jmenovacím řízením a pouze jsou ministrem školství nebo prezidentem zdržovány od toho, aby byly jmenovány, a je možné těch pár let počkat, než se situace změní a přijde jiná hlava státu, která příslušné jmenovací dekrety podepíše.
Zdůraznil bych ještě, že se zde nejedná o sám akt předávání jmenovacích dekretů. Řada předchozích ministrů tyto jmenovací dekrety v Karolinu profesorům předávala, protože tam prezident z nějakého důvodu, buď vědomě jako téměř výraz toho, kam chodí, nebo jen z časové nebo jiné zaneprázdněnosti, nepřišel. Já jsem třeba dostal svůj prezidentský dekret od ministra Pilipa za působení prezidenta Havla. Jmenování samozřejmě proběhlo prezidentem, protože ten je podepsán na tom prezidentském dekretu, a je tam kontrasignace předsedou vlády, tak jak to zákony předpokládají. Ale všechno to, co se dál objevuje o tom, jestli má, nebo nemá prezident republiky chodit do Karolina, tohle jsou všechno podružné záležitosti.
Vzhledem tady k těmto aspektům budu navrhovat zamítnutí tohoto návrhu v prvním čtení. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu zpravodaji a otevírám tímto obecnou rozpravu, do které mám s přednostním právem přihlášeného pana poslance Kalouska, pana poslance Petra Fialu, potom pana poslance Schwarzenberga, řádně jsou přihlášeni pan poslanec Grebeníček a paní poslankyně Putnová. Ale ještě dříve, než jim dám slovo, mám tady faktickou pana poslance Raise. (Hlásí se někteří poslanci). Já jsem to neviděla, já to nemůžu vědět, omlouvám se. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.
Poslanec Karel Rais: Přeji dobrý den. Já budu rychlý. Pánové, já bych se chtěl pozastavit nad tím legislativním procesem, protože existuje něco jako pojem akademické svobody univerzit a domnívám se, že v tom procesu, který probíhal pod vedením bývalé vlády, tento proces nebyl plně akceptován, protože tyto materiály nebyly projednány s Konferencí rektorů a s Radou vysokých škol. To si myslím, že byla jako chyba předcházejícího vedení. Potom, co se týká... Takže si myslím, že ten proces nebyl úplně košer, lidově řečeno.
Co se týká obsahu, domnívám se, že každý u nás musí plnit své povinnosti tak jak prezident. Čili když panu prezidentu jsou dány materiály, tak by měl podepisovat. Ale tam taky musí Ministerstvo školství ty materiály dodat na tu kancelář prezidenta. Takže tohle by bylo dobré, aby si z hlediska formy vyřídili.
Proto si myslím, že nemá cenu měnit zákon a vyměňovat jednu osobu za druhou, protože nikde není naprosto jasný... ani funkce předsedy Senátu není doživotní a může se tam objevit zas člověk, který s ní bude mít nějaké problémy. A proto měnit zákony si myslím, že není v pořádku. Děkuju.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuju pane poslanče, a prosím pana poslance Schwarzenberga. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Karel Schwarzenberg: Paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, domnívám se, že bychom si měli uvědomit první úkol parlamentu coby zástupce lidu, a to jest připomenout hlavě státu, že i ona je vázaná Ústavou a zákony a že především musí poslouchat a naplnit zákon, splnit svou povinnost, a pak můžeme teprve diskutovat o návrzích o budoucí formě jmenování profesorů. Nejdříve by ale měl prezident splnit svou povinnost do posledního puntíku. Je-li parlament ale tak ovlivněn, že diskutuje návrh, aniž by splnil svůj první úkol, totiž zastoupení lidu vůči hlavě státu, tak bych rád věděl, proč tady vlastně sedíme. Pak se můžeme přímo jenom říditi příkazy. Prosím opravdu připomenout, nejdříve ať naplní zákon, ať se naplní Ústava, a pak teprve můžeme o něčem jiném diskutovat. Nehodí se, aby poslanci Parlamentu České republiky jednali v předklonu před hlavou státu.
Děkuju mnohokrát. (Hlasitý potlesk zprava.)
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. A s další faktickou pan ministr Chládek. ***