(18.00 hodin)
(pokračuje Polčák)
Pokud jsem si tedy mohl přečíst toto jedno z těch základních důvodů vlády, které vedou k nesouhlasu s tímto návrhem zákona, tak si myslím, že to je další inspirativní materiál do pořadu Jistě, pane ministře, či premiére, pokud by takovýto pořad měl tedy další pokračování. Já jsem přesvědčen, že právě to, že dnes úředníkům za jejich pochybení nehrozí vůbec žádná sankce, že vlastně jediným poškozeným je stát, tak toto pravidlo bezesporu působí ty největší škody státu právě v tom, že úřední rozhodování je de facto nestíhatelné, pokud to není už vyloženě trestněprávní úroveň. Myslím si, že by měli úředníci mít povědomí o tom, že pokud rozhodují podle zákona, tak jim nemůže hrozit samozřejmě žádný postih, a zároveň tedy že ta sankce přichází v okamžiku, kdy nerozhodují podle zákona, ale rozhodují například podle určitého zadání. Zároveň chci upozornit, že návrh novely zná i ustanovení, které má do značné míry eliminovat případné postihy tvrdosti, tvrdosti postihu, kdy jsou důvody pro to, aby škoda po úředníkovi vymáhána býti neměla. Upozorňuji, že ten výčet je demonstrativní a že by měl být především rozveden pozdější soudní praxí.
Jinak ke stanovisku vlády - já tedy bych ho mohl rozporovat v mnoha mnoha bodech, ale považuji to za zbytečné, protože Rusnokova vláda už, jak vidíte, není v těch lavicích a nevím, ke komu bych tyto výtky jaksi přednášel. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Stanislavu Polčákovi a žádám pana zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Jana Chvojku, aby přednesl svou zpravodajskou zprávu. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.
Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dobrý večer, dámy a pánové.
Pan předkladatel v zásadě řekl všechno podstatné, takže já možná jenom některé věci pro jistotu zopakuji. Jde o tisk číslo 23, který novelizuje zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti, notářský řád, ve znění pozdějších zákonů. Tisk byl doručen poslancům dne 29. listopadu 2013 a vláda jej projednala, tuším, 20. prosince 2013.
Já zde krátce podotknu, že obdobný tisk byl předložen, jak již řekl pan navrhovatel, v minulém funkční období, kde tuším došel až do třetího čtení, kde nebyl schválen několika hlasy. Já to mám celkem za škodu, protože ten návrh zákona považuji za správný. Určitě souhlasím s některými stanovisky vlády, myslím si, že je potřeba ještě o některých bodech jednat, že například ten rozdíl mezi běžnými úředníky a soudci by nebyl spravedlivý, nicméně principiálně s tímto zákonem souhlasím. Určitě je potřeba, aby úředníci byli více odpovědni za svoji práci, aby byli více pod kontrolou, a možná tato novela zákona by toho docílila. Pokud si dobře pamatuji, v tom minulém funkčním období dokonce důvodová zpráva obsahovala statistiku, tento tisk už ji neobsahuje. Pokud se dobře pamatuji, tak je vymáhána jenom nějaká jednotka procent škod, které jsou způsobeny nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím.
Takže já poprosím, nebo navrhuji, aby tento tisk prošel do dalšího čtení s tím, že si zaslouží určitě nějaké zhodnocení a případně nějaký komplexní pozměňovací návrh, ale principiálně lze s tím, aby byli úředníci více odpovědni za svoji práci a aby bylo zvýšeno vymáhání regresních nároků jak státu, tak územně samosprávných celků, tak tento princip považuji za správný. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji Janu Chvojkovi a otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Radek Vondráček. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Radek Vondráček: Pane předsedající, děkuju za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dostáváme se k tomuto návrhu, který je svou podstatou velmi stručný a jednoduchý. Pokusím se být také stručný a jednoduše přednést svoje stanovisko.
Já se názorově nacházím mezi stanoviskem vlády a stanoviskem předkladatelů. Jednoduše se nahrazuje slovíčko, že "stát může vymáhat škodu" a bude nahrazeno slovíčkem "musí vymáhat škodu". Dostáváme se tady jakoby od jednoho mantinelu k druhému.
Já souhlasím s tím, že situace je tristní, že se státe nestará o své peníze a že nejsou vymáhány regresivním způsobem tyto nároky. Existuje jakási falešná solidarita mezi státními úředníky a určitě si tato problematika zaslouží řešení. Nejsem zcela přesvědčený o tom, že rigidní pravidlo o tom, že stát je povinen za každé situace vymáhat tuto škodu, nepovede zase k nějakým negativním jevům.
Ze strany předkladatelů byl možná trochu zlehčen případný psychologický dopad. Představte si, že nad každým tím úředníkem skutečně bude viset ten Damoklův meč. Skutečně vím, jak funguje české prostředí, jak funguje myšlení úředníka. Může se stát, je reálné, že v případě nějaké sporné agendy, finančně náročné agendy, bude docházet třeba k obcházení formálnímu, aby nedocházelo jaksi k správnímu posouzení a rozhodnutí ve věci samé, které by bylo sporné, nebo bývalo by nebezpečí u toho kterého úředníka. Nemůžeme se automaticky dovolávat jakési odvahy, že ten který úředník navzdory tomu riziku rozhodne po právu, jak to bude cítit, bez ohledu, že by přemýšlel o případné náhradě škody. Je zde samozřejmě nějaký demonstrativní výčet, za jakých okolností by toto pravidlo uplatněno nebylo. Zde bych se přimlouval určitě, aby se tam přidalo více položek, třeba sociální důvody.
Nebudu zdržovat. Chtěl bych na závěr poznamenat, že si tato problematika určitě zaslouží diskuzi, ta změna je daného předpisu je žádoucí, a v každém případě doporučuji, aby tento tisk prošel do druhého čtení a abychom se mu ještě dále věnovali, například na půdě ústavněprávního výboru. To je vše. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Radku Vondráčkovi. S přednostním právem se přihlásil pan... pardon. Tak v tom případě písemně přihlášený je pan poslanec Ludvík Hovorka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane místopředsedo, vážení páni ministři, vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem se zabýval tímto zákonem a našel jsem několik problémových věcí. Byl bych rád, kdyby pan předkladatel mi k tomu mohl dát nějaký výklad, jestli to vnímám správně a jestli si uvědomuje, že může tady být určitý problém. Konkrétně v § 18 na straně 2, společná ustanovení o regresní náhradě, kde v odstavci 7 se uvádí, že za důvody zvláštního zřetele hodné pro nevymáhání regresní úhrady se považují zejména rozdílný výklad právní otázky, která byla důvodem pro vyslovení nezákonnosti rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, nadřízenými orgány nebo soudy, nebo také okolnost, že skutková zjištění v době vydání rozhodnutí, která se následně ukázala nesprávná či neúplná, odůvodňovala vydání daného rozhodnutí.
Já bych se rád zeptal pana zpravodaje prostřednictvím předsedajícího, kdo určí, co je rozdílný výklad. Je to klička, například pro zbrojní zakázky nebo pochybné zakázky, které se zadávají na Ministerstvu zdravotnictví, apod.? Budou všechny tyto zakázky posuzovány podle rozdílného výkladu? To by mě zajímalo a chtěl bych to vysvětlit.
Potom další věc. Stát má být k tomuto vymáhání přímo zavázán. To už tady zaznělo. Do této chvíle mohl vymáhat škodu, ale za všech vlád, které tady byly, to nikdo - ten stát - nedělal, nebo nejsem si toho vědom, a proto bych rád věděl, jestli po změně zákona, kdyby vymáhat musel, ale podle navrhované změny - nejsou-li dány důvody hodné zvláštního zřetele. Čili znamená to, že dosud to ten stát nevymáhal, teď to vymáhat bude moct, ale jenom v případě, kdy nejsou dány ty důvody hodné zvláštního zřetele.***