(16.50 hodin)
Poslanec Vítězslav Jandák: Děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové, víte, já mám takový pocit, že tu mí předřečníci přesvědčují přesvědčené a nepřesvědčí nepřesvědčené. Víte, tohle je problém toho, že to není otázka stran, stranické příslušnosti. Já myslím, že to je i otázka osobní zkušenosti. Já jsem sociální demokrat, a přesto se připojím k návrhu zamítnout tenhle ten zákon, protože mám pocit, že by tento zákon měl platit ještě dále. Ale mám pocit, že bychom měli sáhnout k návrhu, který tady z protistrany padl, abychom nejdříve hlasovali o tom, kdo je pro zamítnutí. A pak se možná posuneme dál. Ale jinak je to mlácení prázdné slámy. Nezlobte se. (Potlesk z řad poslanců ANO.)
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Další přihlášený s faktickou je pan předseda Stanjura.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Pan poslanec Opálka přesně předvedl to, před čím předseda mé politické strany varoval. On i já jsme z Opavy. Na opavské radnici je pamětní deska na generála Heliodora Píku, kterého popravil komunistický režim - popravil! Člověka, který věrně sloužil zájmům Československé republiky. Nevím, kde vůbec berete odvahu to srovnávat se současností. Nevím. A nedivím se, když to říkají komunisté. Myslím si ovšem, že ostatní demokratické strany a demokratické síly by to měly odmítnout jednotně. Protože máme různé názory na daňové, sociální, zdravotní systému a podobně, to je naprosto přirozené a legitimní, ale to, že odmítáme totalitní minulost, že pohled nechceme měnit, to by nás ostatní spojovat mělo. Když se podíváte na výsledky voleb, o kterých jste teď mluvil, tak komunisté naštěstí zdaleka většinu nedosáhli. (Výkřiky z levé části sálu: Vy také ne. Potlesk z řad poslanců ODS.)
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. S další faktickou je přihlášen pan poslanec Plzák. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.
Poslanec Pavel Plzák: Vážená paní předsedající, vážení kolegové, kolegyně, nechtěl jsem vystupovat, dopředu avizuji, že budu hlasovat pro zamítnutí tohoto návrhu, ale chtěl jsem něco říct.
Komunistická strana Československa byla označena za zločineckou organizaci, tudíž její funkcionáři byli v podstatě zločinci, když to tak vezmu zkráceně. Mým prarodičům tato strana zničila rodinné podnikání, které budovali několik desítek let, takže v rodině osobní zkušenosti máme. Ale bylo zde avizováno, že někdo, kdo byl někde zapsán v nějakých seznamech, selhal. Proč stejně neselhali ti, kteří podepsali aktivně přihlášku, kteří se stali členy této zločinecké organizace? A proč před nimi nebyla naše společnost po revoluci chráněna? Je to proto, protože jsou ve vašich stranách, jsou v těchto stranách, jsou ve všech stranách. I takový velký komunistobijec jako pan senátor Kubera byl funkcionářem ve Sklounionu v Teplicích. Takže si myslím, že bychom měli hlasovat a tuto diskusi bych dále nerozváděl. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců ANO.)
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji pane poslanče. Jelikož není žádná další faktická, prosím pana zpravodaje. (Nesouhlasné hlasy zprava.) Pan zpravodaj má přednostní právo.
Poslanec Marek Benda: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené dámy, vážení pánové, nechtěl jsem zneužívat své pozice zpravodaje k tomu, abych sděloval svá stanoviska, ale nyní chci vystoupit zejména v situaci a po vystoupení pana místopředsedy Zaorálka, respektive dnes člena vlády pana Zaorálka.
Skoro bych řekl, že je to příběh o tom, jak komunisté pana Zaorálka chytli do své pastičky. (Veselost v řadách poslanců KSČM.) Protože tady se přece vůbec nebavíme o agentech Státní bezpečnosti. Kdyby sem přišla komunistická strana, že chce vypustit písmeno b) z příslušných ustanovení lustračního zákona, pak je tady možná trošku ufňukaná debata pana Zaorálka vcelku legitimní. Já bych s ní nesouhlasil, protože si myslím, že není pravda, že se jedná o evidenci, že jsme opakovaně zažili přezkum soudy těchto v uvozovkách evidencí a zřejmě zažijeme v tomto roce ještě jeden, a možná bude poměrně důležitý pro tuto zemi, protože někdo tvrdí, že byl evidován neoprávněně, a možná že se ukáže, že byl evidován zcela oprávněně, ale pak by možná tato debata byla zajímavá. Ale to, co nám tady přece představitelé komunistické strany navrhují, se vůbec netýká agentů Státní bezpečnosti. Se týká legitimizace celého režimu, prohlášení, že všechno, jak jsme se pokoušeli tady za 25 let s komunistickým režimem, jeho přisluhovači vyrovnat a jeho vládci vyrovnat a říci: spáchali jste zločiny na této zemi, dokonce za posledních 20 let jste je páchali ještě ve spolupráci s okupační armádou, tak toto všechno dnes chce komunistická strana přece škrtnout. Protože tam se nejedná zdaleka jenom o agenty, tam se jedná o všechny příslušníky Státní bezpečnosti, o všechny nejvyšší představitele komunistické strany, o představitele obrněné pěsti komunistické strany Lidové milice a studenty ruských vysokých škol. Nezapomínejme na to!
Jestli chceme tu debatu vést, veďme ji v kompletnosti, protože to, co se chce zrušit, a to, o čem máte dnes hlasovat, je vyvinění komunistické strany a jejích ozbrojených složek z odpovědnosti za léta 1948 až 1989. A pro to já nikdy hlasovat nemůžu! (Potlesk zprava.)
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu zpravodaji. Prosím pana Schwarzenberga s přednostním právem. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Karel Schwarzenberg: Paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, zásadně nerad mluvím o tomto tématu, poněvadž jsem měl nesmírnou výhodu, že rodiče mě ve zralém věku deseti let odvezli do zahraničí, a tudíž jsem nezažil tu dobu zde, nežil tady, jenom příležitostně navštívil svou vlast, a tudíž jsem nebyl ani vystaven pokušení ani jsem nezažil opravdový tlak. Proto o tom nerad mluvím. Zato jsem v té době žil, jak známo, v Rakousku a studoval v Německu. A přiznávám, že tady je jistý rozdíl. Já si pamatuji, to jsem studoval na univerzitě v Mnichově, když všichni studenti se tehdy bouřili proti tomu, že tam či onde byli právníci - právníci pouze, nikoliv agenti gestapa - zaměstnáni ve veřejné sféře nebo vystupovali v politice. Poté, pár let nato, jsem to zažil v Rakousku, kdy byly veliké demonstrace proti tomu, když se na vysoké škole objevili lidé, kteří, řekněme, měli nejasný postoj ke třetí říši. Tyto národy očividně souhlasily s tím, že se vyrovnají se svou minulostí. Představa, že by řekněme ve Spolkové republice Německo přiznal známý agent gestapa, že se ucházel o veřejnou funkci, je tam nepředstavitelná. To musím říct. Za to vděčíme převýchově, kterou Američané, Angličané a Francouzi v Německu v 30 letech prováděli.
Bohužel se to u nás nestalo. Ale když už stud nebrání bývalým agentům se ucházet o veřejné funkce, tak s odpuštěním řečeno bychom aspoň měli mít zákon, který tomu zabrání. Ten zákon není perfektní. Já si pamatuji, když byl vytvořen. Není perfektní, měl by být opraven. S tím bych souhlasil. Ale zrušit vyřazení lidí z veřejného života. Můžu být počestným živnostníkem, obchodníkem, řemeslníkem, co chci. Ale ve veřejné funkci někdo, kdo spolupracoval s tajnou policií, to je pro mě s odpuštěním ostuda pro naší zemi.
Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců TOP 09.)
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Prosím řádně přihlášeného do rozpravy pana poslance Farského, aby se ujal slova. ***