(20.20 hodin)
(pokračuje Stropnický)
Potom narazil, myslím, i na částečné nepochopení své vlastní matky strany. Potom tady projevil, myslím si, velkou a nepatetickou osobní statečnost - a potom bude co?
Jsem přesvědčen, že žádná imunita faktor právního státu u nás neposílí, stejně tak jako ho neposílí podprahové či nadprahové vyhrožování orgánům činným v trestním řízení. Je to strašně smutný obraz úrovně právního státu, kterého jsem tady svědkem. Vůbec jsem k tomu nechtěl vystupovat a možná by stálo za to se aspoň na chviličku v nějaké sebereflexi (upozornění na čas) zamyslet nad tím, jak k tomu tvaru právního státu u nás došlo. A obávám se, že v nedaleké budoucnosti se něco podobného může týkat i mě, a bez jakéhokoliv falešného hrdinství vás žádám, abyste mě v takovém případě samozřejmě vydali. Děkuji. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Teď s faktickou poznámkou pan předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. Jistě je to zajímavá debata a děkuji paní ministryni Jourové za to, jak to popsala. A já říkám za sebe, kdyby byl její případ - a nemám důvod jí nevěřit s tím chabým či žádným důkazním břemenem - v Sněmovně, tak bych hlasoval proti vydání, protože nejsme automat na to. Ten institut prostě je. Až bude zrušen, je to jiná debata. Jestli někdo prosadí zrušení imunity, tak pak je to jednoduché. Říká-li pan zpravodaj, že už to není tak, že dneska nevydáme pana docenta, je to navždycky. Je to po dobu jeho mandátu. Já si myslím, že z těch vystoupení zaznělo, že se v zásadě shodujeme, až na tu úplnou koncovku, kdy jedni říkají: dobře, vydat, my to máme ve volebním programu. Já to respektuji. Jenom jsem vás poprosil, abyste to ještě jednou zvážili.
A souhlasím s tím, mě by přece zajímalo, kdo, ať už naprosto neprofesionálně, nebo za peníze, či na objednávku, za jinou výhodu nechal někoho zavřít do vazby a zničil mu rodinný a profesní život. Mě to opravdu zajímá! A to není ani skryté, ani veřejné vyhrožování orgánům činným v trestním řízní. Prostě každý musí nést přece odpovědnost za to, co činí. I orgány činné v trestním řízení! Nemůže to být tak, že prostě my to budeme zkoušet, a buď někoho dostaneme, nebo nedostaneme, ale žádnou odpovědnost za to, když se nám to nepovede a takhle obviňujeme a skandalizujeme nevinné lidi, neponeseme - to přece není žádné vyhrožování. To já si myslím, že to je normální, protože mě to zajímá, kdo to byl. Jestli je tak slabý, tak to nemůže dělat. Jestli byl zaplacen, tak má jít on sedět. Ale v každém případě v té činnosti prostě nemůže pokračovat. Teď víme o jednom případu, který je mediálně známý, ale ten samý člověk mohl udělat deset jiných případů, které to v uvozovkách štěstí, protože ono to není ani štěstí, když vás skandalizují... (Předsedající: Čas!) Omlouvám se. (Potlesk poslanců ODS.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi. Pan předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče. S řádnou. Pardon.
Poslanec Miroslav Kalousek: Promiňte, nechci zdržovat, ale přece jenom byl jsem k replice vyprovokován, v dobrém slova smyslu vyprovokován, tohle já pokládám skutečně za velmi vážnou debatu, vystoupením paní ministryně Jourové i pana ministra Stropnického.
Já jsem v minulé Sněmovně navrhoval úplné zrušení imunity s výjimkou vystoupení před Poslaneckou sněmovnou s argumentací, kterou vás nechci zatěžovat. Poslanecká sněmovna měla dobrý důvod a Senát koneckonců také, aby mi nevyhověli, a nedošlo ke zrušení, došlo k její úpravě, tedy že, jak říkal pan zpravodaj, není to na věky. Tím pádem nedošlo k jejímu zrušení a imunita není jenom ochrana někoho z nás před možnou šikanou orgánů činných v trestním řízení, ale povinnost pro každého z nás zvážit podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, zda v tuto chvíli má být ta ochrana poskytnuta, nebo nikoliv v zájmu demokracie. To je prostě meč, který má dvě ostří. My nemáme jenom to právo se za imunitu schovat, ale máme povinnost, ústavní povinnost zvážit, zda v daném okamžiku ten institut použijeme, nebo nepoužijeme. Takže nás to nemůže odpovědnosti zbavit, když řekneme: já s tím nesouhlasím, má strana s tím nesouhlasí, tak já to prostě neudělám, i když si tedy vnitřně ve svém svědomí myslím, že bych to jinak udělal. To je stejné, jako nemusím souhlasit s celou řadou zákonů a s celou řadou ustanovení v Ústavě, prostě nemusím souhlasit, ale to je asi tak všechno, co s tím mohu dělat, protože dokud platí, tak mám povinnost, a jsem-li ústavní činitel, tak ústavní povinnost to respektovat, a nikoliv to ignorovat, protože s tím nesouhlasím. To je jedna věc, kterou bych velmi rád zdůraznil. Prostě dokud zákon platí, nemohu ho ignorovat jenom proto, že s tím nesouhlasím, a nemohu se zbavit té vlastní odpovědnosti. A někdy to je velmi trýznivá odpovědnost říct: naše strana má v programu nesouhlas, tak já se tím prostě vůbec nebudu zabývat, já své ústavní odpovědnosti nedostojím, já to vůbec nebudu zvažovat. Promiňte, nezlobte si, nejsem si jist, jestli na takový postoj má kdokoliv z nás právo. To je jedna poznámka.
Druhá poznámka k podprahovému nebo k tomu, jak si představujeme právní stát a zda tady zaznělo skryté či podprahové vyhrožování policii. No, zcela určitě nezaznělo. A jeden z největších výdobytků právního demokratického státu po roce 1990, a chtěl bych nám to všem připomenout, jsme s pane ministrem v podstatě stejně staří, bylo to, že represivní složky se opět dostaly pod politickou kontrolu, pod kterou předtím nebyly. Represivní složky exekutivy musí být nestranné, ale nemohou být nezávislé a nemohou být zbaveny politické kontroly. To patří k právnímu demokratickému státu, tak jak jsme si ho představovali. A jestli jsem vás požádal, abychom v okamžiku, kdy všichni, ať už budeme hlasovat pro vydání, nebo budeme hlasovat proti vydání - já znovu říkám, respektuji všechny ty názory -, kdy všichni konstatujete, kteří jste seděli v mandátovém a imunitním výboru, že se tam stala spousta nestandardních věcí, že je to velmi podivné a že nepochybujete o nevinně obviněných, když vás prosím, abychom tedy zvážili, zda nezřídíme vyšetřovací komisi, tak tím přece nikomu nevyhrožujeme. To je přesně ta politická kontrola, ke které jsme povinni v okamžiku, kdy máme pocit, že je to zapotřebí. Bude-li parlamentní vyšetřovací komise konstatovat, že je to všechno v pořádku a že každý nestandardní krok, který se tam odehrál, měl svůj důvod, tak je to přece v naprostém pořádku úplně stejně, jako přece každý obviněný se před soudem očistí. Já nevím, proč zmínka o instituci uzákoněné politické kontroly je vnímána jako vyhrožování. Tomu vážně nerozumím. (Potlesk poslanců TOP 09.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi. Teď tu mám tři faktické poznámky. Nejprve pan poslanec Martin Komárek. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.
Poslanec Martin Komárek: Děkuji, pane předsedající, děkuji, dámy a pánové, bude to podstatně méně. Já jenom chci uvést na pravou míru to, že jsme asi nebyli plně pochopeni, my, zástupci hnutí ANO, když je nám říkáno, že jsme nějací inkvizitoři, kteří chtějí nějakého ubohého člověka vydat katu jenom proto, že to máme v programu. Ne, dámy a pánové! Je to pouze a jen proto, že jsme solidární s občany, kteří ten institut imunity nemají a nemohou se odvolat k žádné Sněmovně a musí projít tou procedurou policejní a soudní a očistit se. Takže prostě my jenom nechceme být rovnější mezi rovnými. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. S další faktickou poznámkou pan ministr Daniel Herman. Prosím, pane ministře, vaše dvě minuty. ***