(14.50 hodin)
(pokračuje Černochová)
Nedostatečné vyčíslení přínosu návrhu s ohledem na náklady pro stát, to znamená, kolik nás to bude stát a co eventuálně v následujících letech ušetříme. Tak tady, pokud jde o vyčíslení přínosů navrhované úpravy, předkladatelé pouze v obecné rovině konstatují pozitivní roli veřejné kontroly, ale bohužel se nezabývají otázkou, zda se v důsledku přijetí navrhované úpravy předpokládá rovněž úprava prostředků vynakládaných z veřejných rozpočtů, což je taková standardní záležitost, kterou obsahují všechny důvodové zprávy, všechny návrhy. Velmi mě mrzí to, že nám tuto normu nepředkládá vláda, protože to jsou přesně ty záležitosti, které jsem zmínila, které by pravděpodobně byly vysvětleny už v důvodové zprávě a nemusela bych je tady takto přednášet. Když je předkládán nějaký vládní návrh, tak je přece zřejmé, že vzniká na základě širokého konsensu, a to nejenom mezi nevládními organizacemi a politickými stranami, ale také mezi různými organizacemi, kterých se bude registr smluv týkat. To, že to projednáváme ještě ve zrychleném připomínkovém řízení, to je samozřejmě také úplně špatně. Víme i to, že polovina všech našich ústředních orgánů státní správy, tedy ministerstev, vyslovila ve zkráceném meziresortním připomínkovém řízení názor, že by bylo vhodné návrh předložit jako vládní návrh, ke kterému by proběhlo opravdu to standardní meziresortní připomínkové řízení. A to mi chybí.
Chybí, a to je asi pro vás všechny velmi důležité a na to bych chtěla zástupce předkladatelů upozornit, chybí prováděcí předpis definující postup vkládání smluv do registru a další náležitosti. Faktická funkčnost registru smluv je vázána na nařízení vlády. Navrhovatel tudíž měl podle § 86 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny předložit návrh prováděcího právního předpisu, pokud má tento předpis nabýt účinnosti současně se zákonem. K tomu bohužel v tuto chvíli nedošlo nebo alespoň já o tom, že by k tomu došlo, nevím, a návrh tohoto nařízení předložen nebyl. A v případě, že zákon nabude účinnosti před zprovozněním samotného registru smluv, může tak paradoxně dojít k situaci, kdy uzavřené smlouvy nebudou moci nabýt účinnosti, což ohrožuje právní jistotu účastníků tohoto právního vztahu. Byla by tedy vhodná výrazně delší než navrhovaná i legisvakance tak, aby bylo možné vše zkoordinovat a připravit.
Já sama za sebe a priori registr smluv neodmítám. Trošku mi jenom vadí to, že při čtení důvodové zprávy k tomuto tisku, té krátké důvodové zprávy k tomuto tisku, téměř nezůstává oko suché, kolik dobra se tímto registrem napáchá a kolik úspor přinese do státního rozpočtu, ale bohužel po podrobnějším prostudování tohoto návrhu i po tom, co tady zaznívá za připomínky je vám jasné, že to tak v praxi bohužel platit nebude.
A ještě na závěr moje jedna připomínka. Nelíbí se mi to, že činíme politiku transparentní na základě nějakých prázdných hesel na transparentech a možná tím, že někdo vyjde do ulic, i když i to je součástí demokratického zřízení. Na druhou stranu máme tady velmi početnou samosprávu na poměry v Evropské unii, jsme jedna ze zemí, která má vůbec největší počet obcí, obecních samospráv, které se nám ještě další geometrickou řadou rozrůstají po různém rušení či slučování různých vojenských újezdů, takže se možná časem můžeme dopracovat k tomu, že těch obcí budeme mít něco k šesti a půl tisícům. Mrzí mě na tom, že skutečně se tady nemyslí na malé obce, kde je jedna úřednice na tři hodiny, starosta je neuvolněný, tedy neplacený, který nemá ani počítač a těžko bude zvládat administraci tohoto procesu. Mrzí mě, že jsou někde definovány výjimky, které podle mého názoru jsou neopodstatněné. Už tady byla zmíněna ta zdravotní pojišťovna - proč tedy jedna pojišťovna ano, Všeobecná zdravotní, a proč ostatní ne, když vlastně i ony jsou něco, můžeme je nazvat jakýmsi modelem veřejnoprávních korporací.
Já se domnívám, že v naší české zastupitelské demokracii, do které stále, věřím, ještě patříme, jsou nastaveny kontrolní mechanismy. Opozici jsou svěřovány komise kontrolní a finanční, takto to funguje i na slušných radnicích, mezi které řadím i Prahu 2. Občané mají právo na informace, které již jsou uzákoněny, existuje tady zákon 106 o svobodném přístupu k informacím. Máme velmi přísný zákon o zadávání veřejných zakázek. Na Praze 2 na téměř všechny zakázky děláme veřejné aukce, volné byty za smluvní nájemné také dražíme v aukcích. To vše probíhá pod drobnohledem našich občanů. A já se domnívám, že tento návrh zákona to, co je podstatné, aby v České republice veřejná správa byla transparentní, bohužel neřeší, ale řeší věci nepodstatné a přidělává práci ne samosprávám - ty jsou od toho, aby pracovaly, aby pracovaly pro občany této země -, ale nakládá jim na bedra úkoly, které jenom obtížně budou moci splnit. A to by mě mrzelo.
Myslím, že přístup Občanské demokratické strany k tomuto návrhu je konstruktivní v tom, že jsme připraveni se bavit o těch věcech v rámci druhého čtení, ale budeme klást velký důraz na to, aby tento zákon neohrozil a neomezil právě práva těch samospráv, které, jak všichni víte, jsou vzniklé z Ústavy České republiky a které jsou tím prvním článkem v tom systému, na které se obrací naše veřejnost.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Janě Černochové. Slova se ujme pan poslanec Antonín Seďa a připraví se kolega David Kádner. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, předně musím říct, že navrhovaný zákon, který je předkládán, jsem podpořil i v minulém funkčním období, a to zejména s ohledem na zlepšení transparentnosti činnosti veřejné správy. Já osobně vidím největší problémy s možným korupčním chováním v netransparentním veřejném řízení, kdy vítězí podle současného zákona nejnižší nabídka bez ohledu na požadovanou kvalitu provedení a poté se dodatky ke smlouvě neúměrně navýší výsledná cena zakázky.
Současná vláda ve svém stanovisku upozorňuje na některé věcné problémy návrhu, které se však dají podle mého názoru odstranit ve druhém čtení, tak jako v současné době navrhované variantní řešení, které je uvedeno v návrhu. Rozumím tomu, že v § 3 jsou uvedeny omezené výjimky z povinného uveřejňování smluv. Chci pouze připomenout, že pokud hovoří návrh o bezpečnosti, pak by tato měla zahrnovat jak vnitřní, tak vnější bezpečnost. Konkrétně mám na mysli provázanost tohoto návrhu se zákonem o obchodu s vojenským materiálem.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, Svaz měst a obcí České republiky se obává byrokratické zátěže a navrhuje, aby náklady na zveřejňování smluv nesl státní rozpočet. Také existuje obava z nefunkčnosti či výpadků veřejného portálu, a proto svaz navrhuje změnu z povinnosti uveřejňovat smlouvu na povinnost jejího odesílání do registru smluv. Tady bych se přimlouval o zapracování těchto připomínek do zákona ve druhém čtení.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Antonínu Seďovi. Slova se ujme pan kolega David Kádner, připraví se pan poslanec Martin Novotný. Pane poslanče, máte slovo. ***