(10.00 hodin)
(pokračuje Dolejš)
Konec dobrý, všechno dobré. Uvidíme, jak to dopadne. Ale v tomto případě skoro bych řekl, že v žádné frakci ten rozpočet nebudí nadšení, a spíše vnímám určité rozpaky. A tak je otázka, do jaké míry státotvornost a politická odpovědnost za výsledek bude rozdělena napříč politickým spektrem. A na rozdíl od kolegy Fialy, který tady zdůrazňoval, že od začátku jsou zdrženliví a v podstatě pouze akcentují některé priority, tak my jsme svůj díl státotvornosti odvedli v prvním čtení. My jsme se v prvním čtení rozhodli neblokovat tento návrh, byť jsme s ním také nebyli spokojeni. A i když od té doby mohu poslouchat vyjádření různých ekonomů, jak vlastně rozpočtové provizorium nic moc není, je to brnkačka, tak zdola, zejména z obcí a dalších struktur veřejného sektoru, zaznívají poněkud jiné hlasy. Ale nechme na hlavě, třeba bychom týden dva rozpočtového provizoria přežili.
Ale co je zjevné z kvality a obsahu diskuse nad tímto návrhem státního rozpočtu, že rozhodně tato Sněmovna nemá jasno, s jakým mandátem by případné přepracování státního rozpočtu mělo probíhat. A když nejsme schopni se dohodnout ani na tomto, tak uznejte sami - proč vracet takový rozpočet? Možná už v této fázi bychom vraceli na Ministerstvo financí jakéhosi, jak malebně řekl kolega Gabal, králíka v pytli nebo zajíce v pytli, to je jedno. V každém případě asi v této fázi už se s tím příliš mnoho dělat nedalo.
Pokud jde o kontinuitu či diskontinuitu práce správců fiskálu, tak musím říct, že ta rozpočtová hladovka pana emeritního ministra Kalouska mi přišla poněkud toxická, což se projevilo i na výsledcích hospodářského vývoje. A jeho vytrvalá snaha vrátit se do tohoto kolejiště či řečiště mi přijde opravdu, opravdu neadekvátní.
Prozatímní vláda vyšla z návrhu a mírně v rámci určitého poněkud optimistického očekávání hospodářského vývoje ho předělala, ovšem ve struktuře a v intenzitě onoho přetvoření, která se nám celkově nezamlouvá. Prostě ten rozpočet není nějak dramaticky prorůstový, nereaguje na celou řadu aktuálních problémů a není zarámován do hospodářské strategie, byť původně vláda, když usilovala o získání důvěry, se svým hospodářským myšlením a novou hospodářskou strategií chlubila. Čili dá se říct, že rozpočet v žádném případě nebude to, co bychom očekávali. A to je možná hlavní důvod naší zdrženlivosti.
Teď ke korekcím, které můžeme udělat v rámci druhého čtení. Tady bylo řečeno, že staronová vláda vytvořila prostor pro rozpočtové plýtvání a rodící se vláda že vlastně rozfrncá jakési peníze navíc tím, že si vytvořila malého medvídka v podobě navýšených vládních rezerv. No, jestli tři desetiny procenta v bilionovém státním rozpočtu je drama, nevím. Samozřejmě škoda každé koruny. Ale já si pamatuji medvěda, který nebyl spravován vládními úředníky, o kterém se rozhodovalo politicky v této sněmovně, musím říct, že dokonce především na půdě rozpočtového výboru, a ten neměl 3,5 mld., ten měl minimálně dvakrát tolik. A je jenom otázka, jestli politické rozhodování lidí z regionů, kteří se rozhodli, že přidají té škole a ne jiné škole, je o tolik kvalitnější než rozhodování úředníků na ministerstvu. Já si myslím, že na to jednoznačná odpověď neexistuje a že politické rozhodování o rozpočtu a o takovémhle malém medvídku má jistou logiku, jisté opodstatnění. Tím spíš nechápu ataky na to tzv. rozfrncávání. Spíše je otázka, pokud projdou ty navýšené vládní rezervy, co se s nimi stane, na co budou použity. Protože ty tři desetiny procenta rozhodně neznamenají nějaký velký prostor pro realizaci priorit nové vlády. Pokud by nová vláda měla nějakým podstatnějším způsobem rozdělovat peníze, tak by musela asi přistoupit k novelizaci zákona o státním rozpočtu, což tady také trošku v ovzduší kolovalo, ale zatím my o této myšlence nevíme nic víc, než že se možná někde o ní uvažuje.
Čili to pokud jde o ty nešťastné plošné navýšené vládní rezervy. Ta plošnost samozřejmě je problém a je dobře, že je navrženo ji zkorigovat alespoň v oblasti Grantové agentury.
Pokud jde o pozměňováky, které byly načteny z pléna Poslanecké sněmovny. V daném prostoru se nedají dělat zázraky. Samozřejmě i klub KSČM má určité priority. Ale ono je také důležité, jak se ty priority naplňují, jak se realizují. Samozřejmě že jsme také pro podporu vědy, inovací, rozvoje. Je to jeden z mála konkurenceschopných faktorů naší země, pokud tento sektor bude šlapat a nebude pouze byrokraticky spravován a ty peníze doputují tam, kam mají. Ovšem asi nepomůže, pokud tady vyhlásíme válku Akademie věd či Grantová agentura versus Ministerstvo vnitra a platy policistů. Na tento tenký led se nám opravdu nechce. Popřípadě zhojit vědu na úkor agrokomplexu, protože agrokomplex objektivně tady existuje bez ohledu na to, že do Sněmovny byl zrovna zvolen pan Babiš nebo někdo jiný. Prostě ti zemědělci potřebují pomoc také. Čili velmi záleží na tom, jakým způsobem. Já si myslím, že návrhy, které se vypořádávají s těmito problémy ve vztahu k vládní rezervě, aspoň omašličkovávají ty peníze, k dluhové službě či obecně ke kapitole VPS mají určitou logiku, byť i zde je situace velmi napjatá, a dají se prohlasovat. Ale ty ostatní, nezlobte se, to zavání naschvály, že vy, když jste mi zabili strýčka, tak já vám seberu peníze z vaší kapitoly, a to se mi příliš nelíbí. K tomu myslím v takto pozdní, pokročilé době, kdy se už opravdu mnoho zachránit nedá, pro to nejsou podmínky.
Když to shrnu, snad se nezachovám příliš jako falešný prorok či špatný prognostik. Já odhaduji, jak asi ty pozměňovací návrhy dopadnou. Budu rád, když některé drobné, včetně těch z naší dílny, projdou. Ale jak tak slyším, rodící se vláda už tento podivný rozpočet tak trochu adoptovala, vzala si toto dítko za své... no, tak snad ho dovede tam, kam děti patří. Ale nezlobte se, tu politickou odpovědnost za takto podivně sestavovaný rozpočet v tom finále KSČM nést nechce.
Předpokládám, že rozpočet schválený bude. Tím, že jsme ho nezablokovali v prvním čtení, jsme pro to otevřeli cestu. Ale ty hlasy ve třetím čtení o celkovém usnesení, ty už od nás očekávat nemůžete. Přesto se přimlouvám za ty dílčí pozměňovací návrhy, které jsem zmínil a které jsem naznačil.
Děkuji za vaši pozornost a nyní už chutě do díla. (Potlesk poslanců KSČM.)
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. S dílem ještě chvilku počkáme, protože je zde faktická poznámka pana předsedy Kalouska. Po něm pan poslanec Bendl.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Opět jen velice stručně. Já jsem slíbil Mládkovi, že nebudu zdržovat, tak nechci zdržovat. Ale pan poslanec Dolejš tady velmi kritizoval bývalou, zde již zaplať pánbůh neplatnou praxi sněmovního medvěda. A já s ním souhlasím. Kritika je oprávněná a já si připisuji na vrub jednoho ze svých dobrých skutků, že jsem medvěda dokázal zrušit. A za to jsem byl velmi kritizován předsedou KSČM v prvním čtení tohoto rozpočtu, který řekl, že právě já bych neměl mluvit o suverenitě Sněmovny, když jsem zrušil medvěda, a tím jsem zbavil Poslaneckou sněmovnu suverenity. Tak opět nerozumím tomuto protiřečení z řad jednoho klubu, poslanců KSČM.
S tou kontinuitou argumentů to dneska nějak, kolegové, trošku skřípe. Asi proto, že je pátek. Hezký den. (Šum a smích v sále.)
Předseda PSP Jan Hamáček: On je čtvrtek, ale to nevadí. (Smích.) Prosím pana poslance Dolejše s faktickou poznámkou.
Poslanec Jiří Dolejš: Děkuji za slovo. Pan poslanec Kalousek už tady jednou dneska řekl, že je nějaký vykolejený. Já bych nerad, aby jeho vlak způsobil nějaké železniční neštěstí, takže ho vrátím zpátky do kolejiště.
Ta moje poznámka směřovala k tomu, že dokud o některých drobných výdajích v řádu 1, 2, 3, 4 miliardy rozhodovala Poslanecká sněmovna, byla tam bouřlivá diskuse. Když se tímto způsobem rozdělovaly peníze na ministerstvech, ten medvěd se nevypařil. Ten se přestěhoval ze Sněmovny k úředníkům. Když úředníky kontroloval pan ministr Kalousek, tak to bylo v pořádku. Teď, když totéž dělá současný nebo bude dělat budoucí ministr financí, tak je to špatné. Čili já ten rozpor vidím v tomto. (Potlesk poslanců KSČM.) ***