(9.50 hodin)
(pokračuje Gabal)
Na rozdíl od velkého množství návrhů na odvedení prostředků do vědy, školství nebo sociálních služeb se ale domnívám, že je třeba maximálně vrátit prostředky do rozpočtových kapitol zpět, jakmile se vláda zevrubně seznámí se situací svých resortů, a proto tyto pozměňovací návrhy nepodpořím.
A v tomto bodě začíná vážná debata. Nechci rozpočtové provizorium, protože nevím, zda na něm nezkolabuje nový IT systém státní pokladny.
Za druhé jsme zcela ve shodě s našimi kritiky, že je třeba neprodleně nahradit končící a po mém soudu vyhaslou vládu bez vazby k výsledkům voleb a bez parlamentního mandátu a nahradit ji vládou, která splní standardní požadavky demokratického parlamentního systému podle naší Ústavy.
Zda potřebujeme vytvářet ad hoc rezervu - uvedu zde jen jeden příklad, který jsem si náhodou a asi laicky načetl. Mezi 31. prosincem 2012 a 30. říjnem letošního roku narostl objem pohledávek po devadesátidenní splatnosti v České exportní bance ze 6,6 mld. na přibližně 15 mld. Při disponibilních tuším 3 mld. opravných položek a devadesátiprocentní této částce jištěné skrze pojišťovnu EGAP, což je stát, by po nezaplacení pohledávek mohlo vládě přistát na stole něco přes 10 mld. dalších nečekaných dluhů. Opakuji, možná se mýlím, ale já v tom riziko vidím. Takových věcí může být o dost víc a předběžná opatrnost je na místě.
Nad projednávaným rozpočtem si skutečně uvědomuji, že přebíráme králíka v pytli, a nikoliv proto, zda dokážeme podrobně prostudovat a diskutovat a analyzovat 900 stran rozpočtu, ale zda dokážeme dohlédnout skutečný stav státu, jednotlivých institucí a jejich financí. Nám totiž stát nepředává vláda, která jej spravovala v předchozím volebním období. Nedostáváme podrobné šanony o běžících projektech a strategiích. Dostáváme zato informaci zjištěnou neziskovou organizací Oživení, že úřednická vláda zadala bez tendrů dalších 2,85 mld.
Já i úřednická vláda zde paradoxně sedíme proto, že předchozí vláda se poroučela skandálem a obrovským selháním, které vyvolalo masivní a v jistém smyslu nikoliv první, ale bezprecedentní zneužití vojenské zpravodajské služby z úrovně jejího minulého i následného vedení. A říkám, že za tuto věc se dosud občanům nikdo ani neomluvil ani není k dispozici zpráva odpovědné kontrolní komise. A přitom pro naše spojence je to významný projev klientelistické deformace práce služby. I z toho je potřeba vyvodit závěry.
Vážná a imunitou pokrytá byla soudem nerozhodnutá podezření z korupce poslanců přímo v jádru výkonu jejich ústavní funkce a v prostorách této Sněmovny. Prokazatelná spolupráce vysoké úřednice vlády s mafiány a kmotry, jejichž někteří svěřenci v této Sněmovně seděli a možná sedí dodnes. Dozvídáme se dokonce, že možná byl premiérův podpis na skandální amnestii a abolici závažné finanční kriminality vyměněn za podpis exprezidenta na úsporném, nebo daňovém, balíčku vlády rozpočtové odpovědnosti. Byla tedy cenou za rozpočtovou odpovědnost a úspory šibenice právního státu, zvaná amnestie prezidenta Václava Klause?
Podstatnou část minulého roku jsme s údivem a se závistí sledovali jednání švýcarského soudu v Bellinzoně, kde se rozkrýval finanční a privatizační tunel v Mostecké uhelné za mnoho zadržených miliard, které ovšem nikomu nechyběly. Celý rok, tuším 2011, bombardovala švýcarská prokurátorka Haldemannová tehdejšího vrchního státního zástupce a ministra financí, abychom se přihlásili k poškození a dostali tak peníze zpět. Nepřihlásili jsme se, protože nám chyběly podklady a nechyběly nalezené miliardy. A není asi divu, že zmíněný švýcarský soud nám již peníze nepřiřkl.
Jestli mi tedy někdo v této Sněmovně vytýká, že se chovám neodpovědně, když urychleně pracuji na převzetí odpovědnosti za tento dosti těžce zkoušený a na pověsti pošramocený stát, pak s ním musím souhlasit, protože si také umím představit, že bych dělal něco příjemnějšího, méně rizikového nebo méně toxického. Ale naši kritici se mýlí v tom, když náš postup označují za nekompetentní, rezignující na ústavní odpovědnost, a tudíž lajdácký. Nikoliv - my děláme a musíme dělat pravý opak, tedy převzít odpovědnost za stát v jeho aktuálním, ne zcela známém a nejspíše nedobrém, leč reálném stavu. Naším cílem je, aby se konečně tato země dostala z bezvětří chronické vleklé, politickou a vládní krizí umocněné recese naplněné korupčními a bulvárními skandály a nedůvěrou. Naším cílem je, aby se tato republika dočkala vlády, která ji začne spravovat s potřebnou mírou legitimity, důvěryhodnosti a stabilitou opřenou o právní stát a rozpočet a samozřejmě tento parlament.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk z řad poslanců ANO.)
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu poslanci Gabalovi. Pan předseda klubu TOP 09 avizoval faktickou poznámku. Pokud na ní trvá, tak mu samozřejmě umožním vystoupit ve dvou minutách. Prosím, pane předsedo.
Poslanec Miroslav Kalousek: Budu opravdu jenom stručný. Přiznám se, že mě mírně vykolejilo vystoupení pana poslance Gabala, který zdůvodnil ono navýšení vládní rozpočtové rezervy profinancováním jakéhosi budoucího rozpočtového rizika.
Co si máme myslet, kolegové, o vašem postupu, když ho ani nejste schopni zdůvodnit jednotnými argumenty? Slyšel jsem 14 dní, že tento návrh na navýšení vládní rozpočtové rezervy vůči provozním výdajům je proto, že ty peníze chcete ušetřit. Od pana poslance Gabala teď slyším, že je nechcete ušetřit, že je chcete utratit na jakékoliv budoucí nerozpočtované riziko, jako že ta nerozpočtovaná rizika přicházejí každý rok a s tím si musí každá vláda poradit v rámci rozpočtových opatření. A vy si s nimi nechcete poradit, vy si na ně chcete udělat rezervu.
Takže rozhodnutí je jednoduché. Jestli ty peníze skutečně chcete ušetřit, tak nemůžou být ve vládní rozpočtové rezervě, a prosím o podporu svého pozměňovacího návrhu, který je směřuje skutečně k ušetření. Jestli je ušetřit nechcete, jak teď tvrdil pan poslanec Gabal, a chcete je libovolně rozfrcat, aby vás to nebolelo, až přijde nějaké nerozpočtované riziko, tak je dejte do té vládní rozpočtové rezervy. Ale přiznám se, že bych se lépe orientoval v parlamentní diskusi, kdybyste svůj postup dokázali obhajovat jednotnými argumenty. Vy každý tvrdíte něco úplně jiného.
Předseda PSP Jan Hamáček: To byla faktická poznámka pana poslance Kalouska. Před vystoupením pana poslance Dolejše je zde přednostní právo předsedy klubu hnutí Úsvit pana poslance Radima Fialy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážená vládo v demisi, kolegyně a kolegové, dovolte, abych se ještě několika větami vyjádřil k prioritám hnutí Úsvit před třetím hlasování o státním rozpočtu.
My jsme v prvním čtení státní rozpočet nepodpořili, protože státní rozpočet má podle našeho názoru příliš velký deficit a příjmy jsou nadhodnocené z hlediska predikce ekonomického hospodářského růstu, který podle nás nebude tak vysoký, tudíž se příjmy v rozpočtovaném státním rozpočtu nepodaří naplnit.
Ale vraťme se k dnešnímu třetímu čtení. Hnutí Úsvit má několik priorit. Jednak jsou to priority na platy zaměstnanců v sociální péči a na platy učitelů, které jsou reálně podhodnocené a které navrhujeme změnou struktury výdajů zvýšit. Dále je to priorita na aktivní politiku zaměstnanosti, která je při zvyšující se nezaměstnanosti v našem státě velmi důležitá. A nakonec malá částka na změnu dopravní situace ve Vysokém Mýtě, což je opravdu malá částka. Takže to jsou priority pro nás velmi důležité, samozřejmě hlavně platy učitelů a platy zaměstnanců sociální péče a aktivní politika zaměstnanosti. Jsou to nejdůležitější věci, které dnes chceme podpořit, a žádáme vás také o vaši podporu.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Nyní má tedy slovo řádně přihlášený pan poslanec Jiří Dolejš. Připraví se pan poslanec Petr Bendl, který je zatím posledním přihlášeným do diskuse.
Poslanec Jiří Dolejš: Příjemné adventní dopoledne, milé kolegyně, vážení kolegové, vládo.
Když už tady proběhla celá plejáda prezentací, stanovisek jednotlivých politických frakcí, tak dovolte, abych i já přednesl stanovisko klubu KSČM k rozpočtovému finále. ***