(19.20 hodin)
(pokračuje Rusnok)
V té době jsme byli v situaci, kdy doprovodné zákony k novému občanskému zákoníku, který v té době již byl platný a v podstatě účinný ve své hlavní normě, resp. účinný od 1. ledna příštího roku, ale platný, tak byly ve fázi tuším druhého čtení nebo v nějaké takové fázi přípravy. A my jsme velmi poctivě - a mluvila o tom i paní ministryně - zvažovali, co dále, jestli ještě můžeme tuto věc celou zastavit, aniž bychom způsobili velké škody ve smyslu toho, co již bylo vykonáno jak v justici, tak v advokacii, tak ve veřejné správě, ale také u podniků, u firem, které jsou zasaženy změnou občanského zákoníku, ale i u občanů a všech dalších adresátů této zásadní změny takto důležitého kodexu. My nejsme žádní fanoušci nového občanského zákoníku, my jsme ho nepředložili, my jsme ho ani neiniciovali, nikdo z nás, kteří jsme byli nuceni se tím zabývat, nebyl nijak spojen s přípravou nového občanského zákoníku. Ale my jsme vážili na miskách vah velmi složitou rovnici, jestli to máme v červenci, de facto v srpnu, celé zastavit v situaci, kdy nejméně rok se už celá řada institucí, ať už veřejných, nebo soukromých, velmi vážně připravovala na to, že bude platit tato norma. Oni netušili, že v červnu roku 2013 padne vláda a začne tady úplně překotný politický proces, jehož součástí může být to, že norma, která je tak zásadní, nebude najednou platit.
Jakmile jsme tyto věci opravdu velmi poctivě zvážili, tak jsme dospěli k závěru, že méně škody nastane, bude-li ten proces legislativní změny v soukromém právu dokončen.
V souvislosti s tím jsme samozřejmě očekávali, jak se Senát postaví k návrhům. Ty návrhy prošly Poslaneckou sněmovnou, návrhy těchto doplňujících, chcete-li doprovodných norem, čili tady mluvíme především o daňových zákonech. Prošly Poslaneckou sněmovnou, doputovaly do Senátu. Senát se na základě suverénního uvážení, které je podle mého názoru zcela legitimní, rozhodl, že dvě z těchto doprovodných norem neschválí v tom znění, ve kterém mu byly předloženy. A já tomu Senátu rozumím, protože součástí těch norem skutečně byla celá řada věcí, které tam neměly být, pokud šlo jenom o doprovodné normy občanského zákoníku. Ale bohužel, taková je a byla legislativní kultura nejenom té minulé vlády a možná i jiných vlád, že se prostě k nějakému nosiči přidala celá řada dalších změn, které bezprostředně s primárním účelem té normy nesouvisí, a Senát usoudil, že některé daňové změny, a tomu se vůbec nedivím, protože v situaci, kdy bojujeme se stamiliardovými deficity rozpočtu každý rok, v situaci, kdy skutečně takříkajíc taháme každou korunu z každého daňového poplatníka, kterého umí česká daňová jurisdikce dosáhnout, tak najednou říci, že tam necháme projít změny, které jsou podle mého názoru skutečně velmi diskutabilní a velkorysé, tak se prostě rozhodl, že ty normy nepustí dál. A my jsme se ocitli před dilematem, co dál. Nebudou-li tyto normy, bude obrovská mezera v daňových zákonech, která skončí fiskálním problémem, a to zásadním, tady mluvíme o miliardách, a samotná implementace nového občanského zákoníku bude velmi problematická. Takže jsme po té debatě, kterou jsme reflektovali v Senátu, usoudili, že tou největší hodnotou je nějaká předvídatelná kontinuita, a já tady apeluji na to, co jsem slyšel, a rád jsem to slyšel, v předvolební kampani: fungující stát, odpovědnost dobrého hospodáře.
To jsou všechno věci, které jsme velmi vážně zvažovali. Součástí těchto věcí jsou nějaké konkrétní kroky. A jestliže jsme byli před tímto rozhodnutím, že to buď celé skončí v chaosu, anebo v rámci možností tak, aby to Senátem bylo průchodné, to, co již bylo očekáváno, necháme dojít do konce, tak jsme zvolili druhou variantu, protože se domníváme, že způsobí v konečném důsledku mnohem méně škody. To byla celá filozofie. Nic víc, nic méně prosím za tím nehledejte. Dělali jsme všechny možné kroky, viz vystoupení paní ministryně, aby justice a další příslušné instituce na to byly dostatečně připraveny. Podpořili jsme je i dodatečnými zdroji, aby se zvýšila kapacita potřebných nejen školení, ale i implementační fáze, kdy to bude všechno nabíhat.
Takže toto bylo vodítko, které nás orientovalo. Myslím, že jsme se zachovali zcela zodpovědně, že jsme se zachovali jako dobří hospodáři, protože jde o to, aby škody, které potenciálně každá velká změna přináší, každá velká změna znamená nepohodlí. A víte, nezlobte se na mě, takové ty stesky, že se budou muset něco nově naučit soudci, nemluvě o advokátech, no, život je takový. Kolik lidí z vás, jste tady dneska mnozí noví z firem, z reálného života, jak říkal hezky pan poslanec Komárek, se x-krát v životě muselo naučit něco nového, x-krát se přizpůsobit nějaké situaci. No tak to budou muset udělat i oni. Já myslím, že jsou za to dokonce - na rozdíl od jiných zaměstnanců veřejné sféry - dobře zaplaceni. Takže prostě takový je život. Ty věci nenastanou ze dne na den. Ty prostě budou implementovány postupně.
Já se opravdu nemohu přihlásit k těm iniciativám, které, uznávám, konzistentně vznášejí kolegové z poslaneckého klubu KSČM, to by byla totální neodpovědnost. Dneska, šest nebo nevím kolik týdnů před účinností, se prostě tvářit, že to nějakou superrychlou novelou tady změníme, všechno bude jinak - já se omlouvám, v tomhle já tedy nejedu. To prostě bohužel nejde. Říkám, já nejsem žádný fanoušek nového občanského zákoníku. Já vím, vy máte svobodu vyhlašovat cokoliv kdykoliv, to vám neberu. Ale já tu svobodu momentálně nemám, možná se jí jednou dožiju a potom tomu budu lépe rozumět. Ale je prostě pozdě, jsme za bodem zvratu a ani já ani vy jsme nebyli těmi, kteří celou tu změnu původně způsobili.
Ke změnám, které udělal Senát, jsem se vyjádřil. Já myslím, že ty změny odpovídají podmínkám České republiky dnešního dne, že nic špatného neznamenají. Naopak si myslím, že ochránily do jisté míry veřejné rozpočty.
Omlouvám se, ale já bych neměl takovou tíži na duši z toho, že se nám zdaňují dividendy. Dvojího zdanění máme v životě mnoho. Když si babička půjde dát do spořitelny peníze, které byly zdaněny - možná spíše někdo, kdo je aktivně pracující, protože u nás se důchody na rozdíl od celé Evropy paradoxně nezdaňují, si půjde dát do spořitelny peníze, ty se mu zdaní z toho výnosu, který v té spořitelně - dnes téměř žádného - dostane, tak je to také dvojí zdanění, nikdo tak hrozně nebrečí nad touto skutečností. A dvojí zdanění v mnoha kombinacích, které existují, je ve světě poměrně běžná věc.
Já myslím, že my jsme udělali to, co bylo umění možného. ***