(19.00 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Kolegu Štětinu ještě požádám o posečkání. S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Martin Komárek. Prosím, pane poslanče, k faktické poznámce. Máte slovo.
Poslanec Martin Komárek: Budu rychlý a dokonce se pak naučím i chodit přes schůdky.
Já jsem říkal pravdu. Já jsem říkal, že jedni řečníci tvrdili, že to je špatné oboje, a jiní, že jen jedna část. A to je prostě pravda. Nikdo daňová doprovodná opatření nepochválil. Prostě nikdo, pane Stanjuro. To je pravda. (Poslanec Stanjura z lavice: Já.) Až teď.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Prosím, abyste hovořili prostřednictvím předsedajícího, páni kolegové. Bylo by to vhodné, abychom z toho tady neměli nedodržování jednacího řádu.
Nyní pan kolega Štětina, připraví se pan kolega Ludvík Hovorka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Štětina: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo.
Vážený pane premiére, vážená vládo, vážený pane předsedo Senátu, vážené dámy, vážení pánové. Já jsem váhal, jestli mám, nebo nemám jít před řečnický pultík. Nejsem odborník a přede mnou zde hovořilo mnoho lidí, kterých si vážím, protože jsou to velmi erudovaní právníci. Nakonec se mi líbí diskuse, která se zde rozvinula. Má to jenom jediný háček - že takto jsme měli diskutovat minimálně před jedním a půl rokem, abychom se některými věcmi, na které mě upozorňují skutečně odborníci, soudci, advokáti, notáři, nemuseli zabývat v časové tísni.
Já samozřejmě plně respektuji, a budu to jistě i podporovat, stanovisko vlády i paní ministryně, nicméně ve svých několika bodech bych chtěl upozornit na věci, které soudce nejvíce trápí.
Dosavadní zkušenosti z přípravy na aplikaci nového občanského zákoníku a souvisejících předpisů ukazují, že připravenost soudů, orgánů státní správy, notářů, advokátů i občanů není dostatečná. Nakonec i samotná odborná právnická veřejnost se obává, že brzkou účinností nového občanského zákoníku může nastat právní chaos, který může přinést dramatický nárůst soudních sporů, snížení právní jistoty, včetně předvídatelnosti a hlavně vymahatelnosti práva. Tento nový právní kodex má 3 081 paragrafů a je třeba vážně brát v úvahu zásadní připomínky právnického stavu.
V čem spatřuje justice i veřejnost největší problémy?
1. Je to připravenost praktických právníků, která není dostatečná, jak jsem již výše uvedl, a samozřejmě o tom svědčí i usnesení právnické komory, které zde správně (připomněl?) pan doktor Pospíšil prostřednictvím pana předsedajícího, které s tím nesouhlasilo. Je přitom zcela evidentní, že právě tyto osoby budou jako první s novým občanským zákoníkem pracovat, a to bude už při vyhotovování smluv, soupisu závětí, dědických smluv a všech běžných věcí, které nám život přináší.
2. Je třeba brát v úvahu, že text nové úpravy je v řadě míst nejednoznačný. Chtěl bych uvést například § 2254 odstavec 2, kde není zřejmé, jaká má být výše úroku u předchozích ustanovení nového občanského zákoníku v ustanovení o dědickém právu.
3. Co je taky dost zásadní, je nejednotný výklad řady ustanovení nového občanského zákoníku, kdy některá ustanovení jinak vykládají soudci Nejvyššího soudu a jinak autoři rekodifikace. To není věc, která je zanedbáníhodná. A samozřejmě, a už jsem to říkal také, i když souhlasím, že samozřejmě soudci i právníci se postupně učí s tímto novým kodexem pracovat, ta připravenost není taková, jak by si takovýto zákoník představoval.
4. Je zcela evidentní a oprávněná obava, zda byly dostatečně zmapovány a zajištěny finanční prostředky na náklady státu, jež si aplikace nového občanského zákoníku vyžádá v souvislosti například s řízením o svéprávnosti osob. Lze očekávat značný nárůst nákladů státu na znalecké posudky, neboť dle § 59 může být člověk omezen ve svéprávnosti nejdéle na tři roky. Tedy každé rozhodnutí o omezení svéprávnosti člověka bude třeba za pomoci znalce každé tři roky přezkoumat. Jen u Okresního soudu v Hradci Králové je v současné době evidováno 480 osob omezených či zbavených způsobilosti k právním úkonům. Znamená to tedy, že na každý tento zákonem stanovený přezkum bude muset vypracovat soudní znalec svůj posudek, který stojí mezi třemi a čtyřmi tisíci korun. Čili spočítáme-li to jenom v Hradci Králové, tak je to několik set tisíc a to jistě bude v celé republice také.
5. Chtěl bych říct, že dosud není dopracována metodika pro odškodňování náhrady škod na zdraví. V současné době ji připravuje Nejvyšší soud spolu s odborníky z řad lékařů a z řad pojišťoven. Tento fakt má rozhodující význam pro mimosoudní sektor, zejména pro pojišťovny jako vodítko pro odškodnění škody na zdraví po zrušení vyhlášky č. 440/2001 Sb., která řešila bodové ohodnocení. Myslím, že jsme i k tomuto bodu mohli sledovat v televizi velmi zajímavou diskusi.
Co říci závěrem? Já jsem uvedl, že asi není možné nějakým zákonným a rozumným způsobem odložit účinnost zákoníku práce o rok, ale velmi se mi líbí a doporučuji souhlasit s návrhy pana kolegy doktora Tejce a paní profesorky Válkové. A velmi mě zaujalo i řešení pana kolegy Mládka. Chápu, že to je jistě velký úkol pro vládu, ale když už se nám nic nepodaří, tak tedy alespoň body, o kterých jsem se zmínil, by bylo třeba co nejdříve po Novém roce dopracovat.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Štětinovi. O slovo se přihlásil zatím poslední písemně přihlášený kolega, pan poslanec Ludvík Hovorka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, páni poslanci, já si dovolím ocitovat stanovisko jednoho konkrétního soudce k novému občanskému zákoníku a toto stanovisko je bohužel naprosto odlišné od zkušeností, které tady přednesl pan poslanec Pospíšil anebo paní ministryně.
Soudce říká: "Podle mých zkušeností nejsou se zákonem seznámeni zaměstnanci soudu na všech stupních s výjimkou soudců, přičemž soudy nejsou jen soudci, ale i jiný odborný aparát. Doprovodné zákony k novému občanskému zákoníku jsou všechny velmi obsáhlé, zásadní a důležité a byly ve Sbírce zákonů vyhlášeny až na samém konci září roku 2013, což při tak zásadní změně soukromého práva po 50 letech i vzhledem k jejich plánované účinnosti k 1. 1. 2014 je naprosto nevyhovující pro praxi, aby se s nimi mohla reálně seznámit. Legisvakanční lhůta je v případě těchto zákonů tři měsíce. To je naprosto absurdní. Již nyní lze v odborné veřejnosti spatřovat nad mnohými ustanoveními nového občanského zákoníku, ale i jiných doprovodných zákonů značné rozpaky. ***