(16.20 hodin)
Poslankyně Jana Suchá: Vážené dámy, vážení pánové, pan poslanec Tejc dnes řekl, že se vzdáváme rozpuštěním Poslanecké sněmovny moci ve prospěch občanů. Kdyby tomu tak bylo, nemám s tím problém. Osobně se domnívám, že se vzdáváme moci, ale ve prospěch prezidenta. Nebudu se tedy zbaběle schovávat za ústavní stížností ani za populistická gesta a budu aktivně hlasovat za zachování parlamentní demokracie, a budu tedy aktivně hlasovat proti rozpuštění Poslanecké sněmovny, neboť se domnívám, že rozpuštěním Poslanecké sněmovny končí parlamentní demokracie v Čechách a posiluje se moc prezidenta. Prezidenta, který ústavní zvyklosti považuje za idiotské, a pro jistotu tedy zavádí své vlastní, viz dnešní vláda. Prezidenta, který se dlouhodobě netají tím, jak si představuje povolební uspořádání, přestože toto by mělo vzejít z parlamentních stran. Prezidenta, kterému by vyhovovala menšinová vláda sociální demokracie, aby to posílilo jeho vliv. Mám za to, že i dnešní síla k rozpuštění Sněmovny nevzešla ze silného parlamentu, ale vzešla jako důsledek hrátek prezidenta a jeho spolupracovníků. Mám za to, že dnešním rozpuštěním Poslanecké sněmovny neukazuje parlament svoji sílu, ale zbabělost. A já zbabělá nebudu a budu hlasovat proti rozpuštění Poslanecké sněmovny.
Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Dalším přihlášeným je pan poslanec Jan Bureš. Ale ještě předtím se hlásí s faktickou pan poslanec Jandák. Takže prosím pana poslance Jandáka.
Poslanec Vítězslav Jandák: Dámy a pánové, budu jako vždy velice stručný. Ale já bych chtěl upozornit diváky u televizí, u rozhlasu - dámy a pánové, jste svědky pohřbu pravice v přímém přenosu. Ale začíná to bejt trapný. Na shledanou.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím nyní pana poslance Jana Bureše z ODS, který je další na řadě. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jan Bureš: Děkuji. Dámy a pánové, vážený pane místopředsedo, já tedy nebudu tak hlubokomyslný jako můj předřečník. (Potlesk z lavic ODS.) Já mám spíš řekněme takovou faktickou ani ne poznámku, ale takové faktické vystoupení. Vystupuji tu před vámi, abych vám všem, ale samozřejmě především občanům, kteří nás sledují u televizních obrazovek, vysvětlil jedno velmi vážné riziko, které hrozí.
Dnes je tu údajně nejméně 120 poslankyň a poslanců, kteří budou hlasovat pro rozpuštění Sněmovny. Nebudu tu opakovat argumenty proti tomuto z mého pohledu dnes unáhlenému kroku. Nikdo z nás rád nedělá zbytečnou práci. Chtěl bych se zastavit jen u jednoho, a tím je v pátek schválená novela zákona o podporovaných zdrojích energie. Jen pro připomenutí, ročně nás tato záležitost stojí 44 miliard korun. Touto novelou chceme zastavit další výstavbu solárních parků a dalších zdrojů, tzv. zelené energie, která jen odčerpává peníze přímo lidí, firem a státního rozpočtu, tedy daňových poplatníků. Chceme také zastropovat maximální částku, kterou domácnosti i průmysl za tento průšvih, v uvozovkách, zaplatí. Letos to bylo 583 korun za megawatthodinu a ponovu by to mělo být maximálně 495 korun za megawatthodinu. Chceme také zachovat odvod z příjmů u solárních elektráren, a to nově na výši 10 %. Chtěli jsme tak alespoň částečně napravit chybná rozhodnutí, která byla přijata v minulosti. Chtěli jsme také dát jistotu nejen našim domácnostem, ale hlavně průmyslu, že se jim účty za elektřinu nebudou šplhat do závratných výšin.
Tohle všechno však platí za podmínky, že tato novela bude účinná nejpozději v listopadu, kdy Energetický regulační úřad vydává svá rozhodnutí k podporovaným zdrojům energie na příští rok. Pokud dnes odhlasuje tato Sněmovna návrh prezidentu republiky na své rozpuštění, a prezident již oznámil, že s rozpuštěním otálet nebude, pak možná tato novela účinnosti nenabude. Nevíme asi nikdo, jak se postaví k věci platnosti zákonodárného procesu po rozpuštění Sněmovny Ústavní soud. Nicméně pokud tuto novelu vrátí Senát, a mám zprávu, že už se nejméně jeden pozměňovací návrh v Senátu chystá, mám jej zde dokonce na stole, tak veškeré naše snažení o zastavení solárního boomu i zastavení stále stoupajících účtů za elektřinu přijde vniveč.
Je-li to snaha solárních baronů či jiných, v uvozovkách, byznysmenů - původně jsem si napsal se strachem, ale pak jsem si to škrtl a napsal jsem si se zelenou energií -, aby nakonec tato novela nebyla, tím pádem se nezastavoval, nebo lépe řečeno nezpomaloval penězovod z našich kapes do kapes jejich, nebo jestli je to opravdová snaha některých senátorů o změnu tohoto zákona, nevím. Nicméně přijme-li Senát pozměňovací návrhy a Sněmovna existovat nebude, pak celý tento zákon padá pod stůl a jedeme ve stále stávajícím zákonu o podporovaných zdrojích energie a žádné zastavení tohoto byznysu, žádné zastropování cen energie v České republice prostě nebude.
Slýcháme ujištění pana předsedy Štěcha, že Senát nic vracet ani brzdit nebude. Ne že bych jeho slovu nevěřil, chraň pánbůh. Ale při vší úctě je to jen slovo jednoho senátora z osmdesáti jednoho. Varuji před tímto unáhleným krokem, i když jsem tu zřejmě sám. Toto není snaha přežít každý den. Toto je obava člověka, který na této novele nechal velký kus své práce a nechce, aby byla zbytečná. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Požádám pana poslance Zemka, který se hlásí s faktickou o slovo. Dvě minuty. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Václav Zemek: Děkuji. Já chápu, že někteří kolegové chtějí využít posledního okamžiku po vzoru madame du Barry - ještě chvilku -, ale už mě unavuje poslouchat nesmysly, které tady slýcháme denně v rozhlase, v televizi o tom, že když se tady dneska nerozpustíme, tak že tady hrozí nějaký nárůst dalších fotovoltaik. Jednak jsme ten zákon, tu novelu schválili myslím valnou většinou a je tam shoda i v Senátu. A za druhé tady existuje výrazný regulační nástroj, kterému se říká národní akční plán, který schválila pravicová vláda a který sám o sobě zapovídá další nárůst velkých fotovoltaik.
Tak to jenom faktická poznámka.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Tak a teď můžeme pokračovat v řádných přihláškách. Je to pan poslanec Pavel Bém, kterého vidím dalšího přihlášeného. A pak tady mám ještě poslední, paní poslankyni Ivanu Weberovou. Nyní prosím poslanec Bém.
Poslanec Pavel Bém: Krásný podvečer, pane předsedající, paní předsedkyně Poslanecké sněmovny, pane předsedo vlády, vážené poslankyně, vážení poslanci.
Při svém posledním vystoupení tady na půdě Poslanecké sněmovny jsem se rozhodl, že vás nebudu bavit vokovickým sitcomem na téma sex ve městě anebo zvědavost a zvídavost policejních důstojníků při těch nekonečných dlouhých nočních službách, ale že se zaměřím ani ne tak na politickou analýzu současné situace a prognostické výhledy, ale že se zaměřím na téma, které se jmenuje nebo mohlo jmenovat "pojednání o sebevraždách". Inspiroval mě k tomu předseda poslaneckého klubu sociální demokracie pan kolega Jeroným Tejc ve svém článku, který nazval "Věci veřejné směřují k rituální sebevraždě". Pravda, ten článek není úplně autentický, protože je datován vlastně dnešním dnem, přesně dva roky starý. Takže z mého pohledu pan kolega Tejc možná už v té době věděl a věštil z křišťálové koule, nevím, každopádně obsah toho článku a i jeho symbolika se do značné míry do dnešního jednání promítá a byla koneckonců také několikrát reflektována různými sdělovacími prostředky, kde se také hovořilo o sebevraždách, nebo dokonce rituálních sebevraždách poslankyň a poslanců, v tom politickém slova smyslu samozřejmě, zde na půdě Poslanecké sněmovny.
Takže dovolte, abych své pojednání o sebevraždě zahájil definicí: Sebevražda je akt vědomého a úmyslného ukončení vlastního života. Člověk, který tento čin provede, se nazývá sebevrah. Sebevražda je v České republice nejčastější příčinou nepřirozeného úmrtí. Mnohem častěji, v 80 % případů, sebevraždu páchají muži. Podle odborníků je tento poměr způsoben zejména tím, že muži jsou v této činnosti důslednější. Pokud se k takovému kroku rozhodnou, svůj čin skutečně vykonají. Volí přitom střelnou zbraň nebo oběšení, kde je šance na záchranu velmi malá. Ženy oproti tomu přistupují spíše k předávkování léky a lékařům se daří je často zachránit.
Nevím přesně, jakou zbraň volí kdo z nás v této Poslanecké sněmovně, demograficky to v zásadě celkem odpovídá tomu celorepublikovému průměru. Ale v každém případě je možná dobré k té definici našeho konání dnes ještě přidat základní strukturální rozdělení, jaké sebevraždy vlastně známe, abychom možná více a lépe porozuměli kroku, který se chystáme za chviličku udělat. ***