(12.40 hodin)
Poslanec Jan Bureš: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych vám představil poslaneckou novelu zákona o dani z příjmu, kterou jsme připravili v úzké spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu.
Cílem těchto předkládaných změn je především rozpohybování a zefektivnění trhu práce pro absolventy středních a vysokých škol. Jejich rostoucí nezaměstnanost je jedním z našich motivů. Zaměstnavatelé dlouhodobě kritizují kvalitu absolventů, upozorňují, že jejich oborové zaměření, kvantita i kvalita ani zdaleka neodpovídají požadavkům trhu práce. Zaměstnavatelé po uchazečích vyžadují celou řadu schopností, které je možné získat jen praxí. Právě nedostatek praktických zkušeností absolventů je hodnocen jako nejzásadnější problém. Jsme tedy v situaci, kdy máme nezaměstnané absolventy a prázdná pracovní místa v technických, konstrukčních a přírodovědných oborech. Poptávka žáků po některých oborech je vysoká, přestože zaměstnavatelé nemají o získanou kvalifikaci zájem a uplatnění na trhu práce je minimální. I proto by nabídka oborů měla vycházet jak z preferencí žáků, tak z potřeb zaměstnavatelů.
Jako jedno z dílčích řešení, které by zefektivnilo oborové zaměření, kvantitu i kvalitu absolventů, zde navrhujeme systém přípravy na pracovišti. Zaměstnavatel tak dává najevo svůj zájem o určité dovednosti, a tím, že je ochotný zajistit přípravu na pracovišti, ovlivňuje zároveň nabídku míst v odborném vzdělávání. Technická základna především středních odborných škol zaostává a nemůže ani do budoucna držet krok s technologickým vývojem výroby ve firmách, přestože se o to dobří ředitelé kvalitních škol snaží.
Zjištění v mnoha zemích, kde je úzká spolupráce firem a škol běžná, potvrzují, že více přípravy na pracovišti v programech odborného výcviku je přínosné pro žáky i zaměstnavatele. Dovednosti, jako je týmová práce a komunikace, se osvojují lépe v autentickém pracovním prostředí. Příprava ve firmě, při níž se využívá nejmodernější technologie a zařízení obsluhované zkušenými zaměstnanci, může být cenově úsporným způsobem výcviku, protože většina institucí odborného vzdělávání si takové vybavení nemůže dovolit. Dánská studie porovnává veřejné náklady na učňovský program, v němž se firmy podílejí na praktické přípravě a nákladech na program odborného vzdělávání zajišťovaný pouze ve škole. Studie zjistila, že odborné vzdělávání ve škole je nákladnější než odborné vzdělávání s přípravou na pracovišti, kterou zajišťují zaměstnavatelé, a to i se započtením dotace, kterou společnosti zajišťující přípravu dostanou. I v dnešní době samozřejmě existují firmy, které se středními a vysokými školami spolupracují. Velké množství zaměstnavatelů však buď nevyužívá svůj vzdělávací potenciál naplno, nebo vůbec, a to z důvodu ekonomické, administrativní nebo provozní náročnosti.
Tento návrh si klade za cíl motivovat firmy poskytující školám, respektive jejich studentům, své prostory, personál, vybavení, čas, know-how a finance při vzdělávání. Navrhuje motivaci formou zvýšených daňových odpočtů z majetku pořízeného pro účely vzdělávání a paušálních odpisů za studenty připravující se na povolání v rámci praktického vyučování a odborných praxí. Chápeme formu odpočtů a paušálních odpisů jako progresivnější systém proti systému dotačnímu. Necháváme peníze ve firmách, které nejlépe vědí, jaké investice potřebují pro svůj rozvoj. Neomezujeme podporu na konkrétní obory vzdělávání ani průmyslová odvětví, chápeme její vliv jako přínosný pro všechny obory. V zájmu trhu práce, zaměstnavatelů a ekonomického růstu je žádoucí, aby spolupráce firem, škol a jednotlivých studentů byla co možná nejrozšířenější. S tím samozřejmě roste aktuální výpadek příjmů státního rozpočtu. Ale už ve střednědobém výhledu by pokles výběru daní z příjmů měl být kompenzován vyšším výkonem ekonomiky, poklesem míry nezaměstnanosti a zvýšením konkurenceschopnosti firem, potažmo České republiky v mezinárodním srovnání, což s sebou přinese jak růst příjmu z výběru daní, tak pokles mandatorních výdajů.
Jsem přesvědčen, že navržené změny budou mít pozitivní dopad na podnikatelské prostředí. Přímý vliv na produktivitu práce mají znalosti a dovednosti. Čím vyšší je produktivita, tím vyšší jsou obvykle i mzdy a platy. Významný vliv na konkurenceschopnost má také daň z příjmu fyzických osob a odvody do systému sociální ochrany. Proto je důležité podpořit rozvoj odborné přípravy právě vtažením zaměstnavatelů do této přípravy tak, aby se čerství absolventi škol mohli plně zapojit do produktivní činnosti firem a zvyšovat jejich zisk. Proto navrhujeme změnu zákona o daních z příjmů v podobě daňových odpisů ze základu daně na investice vztažené do vzdělávání.
Na závěr musím upřímně sdělit, že vláda zcela nesdílí naše nadšení ani odhady přínosů pro ekonomiku, ale je totožná a je v souladu s principem, který navrhujeme, a je ochotna se na tomto návrhu podílet a podpoří jej. My jsme s jednotlivými ministerstvy připraveni spolupracovat v rámci druhého a třetího čtení.
Děkuji vám za pozornost i podporu našeho návrhu.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Bém. Prosím, pane kolego.
Poslanec Pavel Bém: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, jedná se o 133. novelu zákona o dani z příjmu od roku 1992. Jenom za toto volební období daň z příjmu je na stole po dvacáté čtvrté.
Předkládaná změna zákona o daních z příjmu má za cíl v prvé řadě upravit daňové odpisy, jak o tom hovořil předkladatel. Tyto odpisy se týkají zejména majetku pořízeného pro účely odborného vzdělávání, pokud bude tento majetek používán pro zmíněné účely v deklarovaném rozsahu, tedy minimálně 30 % doby provozu po dobu nejméně tří po sobě jdoucích zdaňovacích období.
Za druhé. Schválením tohoto návrhu se umožní odpočet od základu daně paušální částky 80 tisíc korun na žáka či studenta, který se aktivně účastní praktického vyučování nebo odborné praxe v souhrnné délce více než 400 hodin ročně, a 40 tisíc korun, pokud tato doba bude činit 200 hodin ročně.
Zamýšleným cílem tohoto návrhu, jak bylo řečeno, je motivovat firmy poskytující školám, respektive studentům, své prostory, personál, vybavení a podobně, a to formou zvýšených daňových odpočtů, podpořit tedy tak aktivní politiku státu v oblasti udržení konkurenceschopnosti podporou zaměstnavatelů při zajištění co nejefektivnějšího prostředí pro výuku a přípravu budoucích zaměstnanců, a tím tak zlepšit odbornou přípravu. Záměr motivovat prostřednictvím daňových nástrojů zaměstnavatele k efektivnější spolupráci se školami i v rámci odborné přípravy žáků a studentů je jednoznačně správný, a je tedy dobré ho podpořit.
Jsem přesvědčen, že tento poslanecký návrh je plně v souladu s programem a programovým prohlášením této vlády. Jeho předkladatelé se striktně drželi myšlenky podpořit kvalitu odborného školství a zároveň daňově zvýhodnit subjekty z oblasti průmyslu, které se na praktické přípravě žáků a studentů aktivně podílejí. Proto si dovolím doporučit, aby Sněmovna propustila tento návrh do druhého čtení. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu. Hlásí se někdo do rozpravy? Kolega Jeník. Prosím.
Poslanec Miroslav Jeník: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, chtěl bych jenom na margo tohoto návrhu, této novely, podotknout, že si myslím, že by to měl být taky jeden z nástrojů řešení nezaměstnanosti mladých lidí. Nezaměstnanost mladých lidí je velký fenomén, který obchází Evropou jako výrazné strašidlo. Pro informaci, na úrovni České republiky je 18, 19 %. Pohybujeme se někde ve středu. Lepší výsledky mají německy mluvící země, Německo, Rakousko 8, 9 %. Nizozemí má asi 10. Pak jsou také státy, o kterých už asi všichni víme, kde se to pohybuje na úrovni 50, 40 %, jako je Španělsko, Řecko, ale blíží se to i do Itálie, Portugalsko. A i Francie má s tím velký problém. Takže pokud bychom tohle mohli zařadit, a já bych to rád zařadil do palety nástrojů, jak pomoci mladým v jejich úspěšném vstupu do pracovního života, tak bych se také rád přimluvil za to, abychom to bezproblémově posunuli do druhého čtení. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Dalším přihlášeným je paní kolegyně Bohdalová. Prosím, paní kolegyně, máte slovo.
Poslankyně Vlasta Bohdalová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, zákon podobného obsahu tady byl již v minulém volebním období. Bohužel se nám ho nepodařilo protlačit a já bych byla velice ráda, kdybychom ho mohli posunout velice rychle do druhého i třetího čtení, protože to je zákon, který pomáhá i tomu, co řešíme ve školství, regionálnímu školství a zvláště učňovskému školství. ***