(16.40 hodin)
(pokračuje Svoboda)
Je nepochopitelné, proč je tímto způsobem příjemcům dávek komplikován život. Vždyť je to přímo v rozporu s ministerským odůvodněním této změny. Citace: "Reforma měla podle opakovaných ministerských ujištění přinést naopak vyšší komfort pro příjemce dávek." Opět to působí na člověka tak, jakoby Ministerstvo práce a sociálních věcí chtělo nechat někomu vydělat. Ministerstvo přitom dle vlastních ujištění tvrdí, že bude šetřit.
Proti sKartě však hovoří i ekonomické argumenty. sKarta má platnost pouze čtyři roky, takže každý čtvrtý rok bude hromadná výměna, tuším, za stovky milionů korun. Dalším ekonomickým argumentem proti sKartám je skutečnost, že v řadě případů bude vydávána pouze na velmi krátkou dobu. Například u nezaměstnaných lidí či lidí v krátkodobé hmotné nouzi bude sKarta vydána, zaplacena a po dvou měsících již nepoužívána. Ale občané samozřejmě její výrobu zaplatí.
Pokud by však Ministerstvo práce a sociálních věcí chtělo opravdu ušetřit, muselo by změnit způsob vyplácení dávek. Řada příjemců pobírá například více dávek, ale každá z nich je posílána zvlášť. Stačí dávky sloučit a poslat jedinou částku. Ostatně tak tomu bylo již v minulosti. Ještě v roce 2011 byl příspěvek na benzin posílán příjemci jednou ročně, dnes se posílá dvanáctkrát ročně po čtyřech stech korun.
Proč se Ministerstvo práce a sociálních věcí pod vedením ministra Drábka zabývalo prioritně výplatami dávek, které fungovaly bezchybně? V diskusi o případném zrušení absurdního Drábkova výmyslu, kterým se sKarty staly, ministr financí tvrdí, že je na straně oněch čtvrt milionu lidí, kteří již kartu převzali, a že oni by byli jejím zrušením poškozeni. Co ale těch osm set tisíc lidí, kterým bude sKarta neustále vnucována, kteří ji odmítají a kteří ji nepotřebují?
V zájmu občanů se zdravotním hendikepem, kteří se nemohou absurdním nápadům Ministerstva práce a sociálních věcí bránit, je nutno jít jedinou možnou cestou, a to aby byly sKarty zrušeny.
Děkuji za pozornost. (Potlesk z lavic sociální demokracie.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teď se pan poslanec Roman Sklenák opět přihlásil s faktickou, takže mu dám zase dvě minuty. Prosím, pane poslanče, máte dvě minuty na faktickou.
Poslanec Roman Sklenák: Děkuji. Dovolte, abych panu kolegovi Laudátovi, který se dovolával toho, abychom mluvili konkrétně, tak pokud nebere naše konkrétní argumenty, které přednášíme od počátku, kdy se o sKartě počalo hovořit, abych mu ocitoval tiskovou zprávu Úřadu pro ochranu osobních údajů z 30. ledna tohoto roku.
Cituji: "Úřad ukončil kontrolu MPSV zaměřenou na zpracování osobních údajů při vydávání karty sociálních systémů. Shledal, že došlo k porušení zákona o ochraně osobních údajů, neboť zvláštní právní předpis v souvislosti s vydáváním karty sociálních systémů neupravuje zmocnění ministerstva k předání osobních údajů oprávněných osob a příjemců dávek České spořitelně, a. s., v rozsahu stanoveném smlouvou, kterou uzavřelo MPSV a Česká spořitelna, a. s., a ani těmto osobám nezakládá povinnost založit účet u soukromé bankovní instituce, v daném případě České spořitelny, a. s. Z výsledků kontroly je třeba dovodit, že Ministerstvo práce a sociálních věcí neoprávněně předává osobní údaje oprávněných osob a příjemců dávek České spořitelně, aniž by k tomu byl zákonný důvod. Odstranit závadný stav bylo uloženo ve lhůtě do 30. 6. 2013. S MPSV bude zahájeno správní řízení."
Tolik tisková zpráva Úřadu pro ochranu osobních údajů. Myslím si, že toto je naprosto konkrétní výhrada proti sKartám. (Potlesk z lavic nalevo.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teď tady mám přihlášku pana poslance Miroslava Opálky, to je předposlední. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené členky vlády, zastoupeny asi sto procenty, vážené kolegyně, kolegové, v podstatě se nehovoří o ničem jiném než o tom, co zde zaznívalo z úst opozice při schvalování příslušných zákonů. Tehdy však média nezaznamenala ani tak silné gesto vyjádření nesouhlasu, jakým byl protestní odchod všech opozičních poslanců z jednání sněmovního výboru pro sociální politiku před hlasováním o pozměňovacích návrzích a doporučujícím usnesením výboru k podpoře návrhů zákonů, které upravily ve své většině koaliční poslanci, a to pouze pár hodin před oním jednáním výboru.
A právě tyto zákony se staly důvodem k zavedení sKaret - sKaret, které převádějí činnost státní správy na privátní společnost. Také umožní vítězné bance dočasně spravovat státní peníze a zároveň získat údaje o milionech svých potenciálních zákazníků, dále - a to je třeba připomenout rovněž - zpřehlednit toky miliard korun ke klientům, umožnit přehled o využívání více dávek jednotlivci, snížit výdaje na poštovném, ochránit sociální dávky před exekucí. Chci říci, že mi není cizí nový systém. Problém však je, a zaznívalo to zde několikrát, proč ho má spravovat někdo jiný než stát.
Odpor na sebe nenechal dlouho čekat. Již v počáteční fázi se ozvali senioři, kteří nemají důvěru a zkušenost s elektronickým bankovnictvím. Největší odpor však projevili zdravotně postižení občané, jejichž různé hendikepy znemožňují běžné využívání platebních karet. V tom jim vydatně pomohla média.
Dalším souvisejícím problémem se ukázala rovněž nedostatečná síť bankomatů a další. A tak došlo postupně na výjimky až k zdobrovolnění držení sKaret. K tomu všemu přibyly pochybnosti nad nestandardní smlouvou s Českou spořitelnou, nemalé problémy s transformací okresních úřadů práce na Úřad práce České republiky, problémy s včasnou výplatou některých sociálních dávek a změna privátního provozovatele informačních systémů, přičemž střet konkurentů zatím stále zůstává ve stínu. Ani dnes se o něm nikdo nezmínil. Ale možná právě onen střet konkurentů je hlavním hybatelem dnešního návratu k této kauze.
Uvedené skutečnosti způsobily řadu zauzlení vedoucích mimo jiné k trestnímu stíhání vysokých úředníků z Ministerstva práce a sociálních věcí a v konečném důsledku až k výměně na postu ministra. Následovalo uzavření čtyřstranné dohody mezi premiérem, nově jmenovanou ministryní a představitelem České spořitelny i České pošty. Tím se zdálo být vše vyřešeno. Ale jen zdálo. Nový zvrat přineslo přitvrzení a obrat postojů ODS, možná i jako odveta za podíl TOP 09 na zrušení projektu IZIP poslanců, dnes europoslanců ODS, ale i snaha očistit ODS od spolupodílu na zatracovaném a dnes již mrtvém projektu sKarta. V neposlední řadě jde o využití kauzy k zahájení, jak se jeví, tvrdého předvolebního souboje.
Nejsou od věci ani úvahy, že jde o skrytý boj o provize. Provize, které mohou plynout z černých volebních fondů z veřejných peněz protékajících privátním sektorem. Nebylo by to nic nového. Vždyť není žádným tajemstvím, že po vzoru prvé republiky si dnes politické strany přidělená ministerstva - najdu diplomatický výraz - takzvaně přisvojují.
Ale nezasvěcenému občanovi se vše může jevit jako nekompetentnost a přetahovaná mezi premiérem a ministryní, jako jejich tvrdohlavost. Ve skutečnosti však dnes jde už jen o to, kdo bude viníkem za zmaření smlouvy mezi Ministerstvem práce a sociálních věcí s Českou spořitelnou, a ponese tak politickou - pochybuji, že i hmotnou - odpovědnost za promarněnou investici.
S tím také souvisí odpovědnost, kdo a kde bude shánět peníze na případné kompenzace. Je třeba říci, že Ministerstvo práce a sociálních věcí je nemá a marně - a doufám, že ne marně - shání peníze na dofinancování sociálních služeb. Pokud by mělo z rozpočtu ministerstva odejít oněch x milionů, budou samozřejmě někde jinde chybět. ***