(12.00 hodin)
(pokračuje Paroubek)
Asi jsem nebyl sám, kdo jsme v posledních týdnech dostali desítky emailů a dopisů proti tomuto návrhu zákona. A já řeknu zcela otevřeně, že je to trochu novum i v mé, neříkám že mnohaleté - já nepatřím k těm dinosaurům, kteří už jsou tady 20 let, ale řekněme druhé volební období tady jsem a od roku 2004 se pohybuji v centrální politice. Nikdy jsem nezažil tolik emailů a dopisů od občanů, které nebyly anonymními dopisy, ale byly dopisy podepsanými, s telefonními čísly, s emailovými spojeními, a které obsahovaly také seriózní argumenty jako právě v této záležitosti. Čili něco se v občanské společnosti děje a neděje se to jenom na Šumavě a v okolí, ale dá se říci, že ty dopisy přicházely z celého státu a zejména tedy z Čech. To chci tady otevřeně říci.
Zkusme si s tedy na chvíli představit, že navrhovatelé svůj boj vyhrají a Šumava bude během několika let protkána lanovkami a sjezdovkami jako bruselská krajka nebo jako blízké alpské lyžařské areály. Koneckonců řada z nás tam jezdí a ví, jak to tam vypadá. Co si od toho naši developeři slibují? Minulých deset zim spadalo do nejteplejšího období od začátku doby meziledové, která trvá 11 300 let. Klima se mění, průměrná doba zasněžení se zkracuje, brzy snad jinde než ve vysokohorském prostředí lyžování nebude možné. Avšak nejde jen o to, že někdo prodělá. Nebude první ani poslední a je to ostatně jeho starost a my se nesklouzneme. Neúspěchy v zalesňování ošetřených, v uvozovkách, ploch ohrožují Šumavu i v životně nejdůležitější funkci obrovské zásobárny vody pro Českou republiku. Decimací šumavského lesa takříkajíc vykopneme jednoho z nejvýznamnějších poskytovatelů služeb životního prostředí u nás i v Evropě. Kdykoliv pak na Evropu dolehne extrém klimatických změn, bude stále zřetelnější, kdo za to může. Místo abychom lákali přátelské návštěvníky, budeme přitahovat nepřátelské pohledy.
V této fázi by bylo nejrozumnější návrh zákona o Národním parku Šumava stáhnout, ředitele Národního parku Šumava, který jej tak prosazuje, tak vehementně prosazuje, propustit ze služeb státu a zkusit se zamyslet nad budoucností jednoho z nejcennějších území v srdci Evropy. Zkusit se zamyslet bez nepřiměřených tvrzení, že tomu nikdo jiný v širém světě lépe nerozumí. Zatím to připomíná spíš mičurinské časy, které také nakonec narazily na své limity. Jinak to dopadnout ostatně nemohlo tehdy a nedopadne to jinak ani v tomto případě.
Děkuji za pozornost. (Potlesk v levé části sálu.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji. Prosím pana poslance Robina Böhnische. Dalším přihlášeným je pan kolega Viktor Paggio. Nyní pan poslanec Robin Böhnisch má slovo.
Poslanec Robin Böhnisch: Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, po té vynikající analýze pana poslance Paroubka dovolte i mně několik slov.
Když se tu v únoru na 51. schůzi projednával v prvním čtení návrh Plzeňského kraje na zřízení Národního parku Šumava, sněmovní tisk 435, byla pro a proti snesena řada argumentů. Posluchač musel za chvíli nabýt dojmu, že zákon o Šumavě, a to jakýkoliv, je nějaký deus ex machina, který vyřeší všechny problémy parku a jeho okolí. Upřímně vzato podle mého názoru problémy spíše virtuální než skutečné.
Zazněl tady také argument, že přijde zákon lepší, komplexnější, více projednaný, kompromisní a ten bude z ministerstva. Zákon máme jako sněmovní tisk 999 na stole. Po semináři, který proběhl 2. května zde ve Sněmovně a na kterém se vyjádřili zástupci samospráv, vědci, lesnická veřejnost, těžko nabýt dojmu, že jde o zákon lepší, natožpak kompromisní. Je to v lepším případě návrh obdobné kvality a hodnoty jako původní plzeňský návrh. Nese s sebou pověst nepovedeného textu strhaného nejen hodnocením katedry práva životního prostředí Právnické fakulty Univerzity Karlovy, které tu minule obšírně citovala paní zpravodajka Konečná, ale i nepříznivým komentářem pracovní komise Legislativní rady vlády.
Z dopisu profesora doktora Milana Damohorského, doktora věd, proděkana Právnické fakulty, odcituji jen krátce. Cituji například: "Předložený návrh považuje naše katedra za zcela nezpůsobilý k dalšímu projednávání v legislativním procesu." Nebo: "Naše katedra doporučuje jeho stažení z dalšího řízení a zásadní přepracování, na němž jsme připraveni v případě zájmu MŽP aktivně participovat."
Sněmovní tisk 999 má v základní části 8 paragrafů na 5,5 stranách. Zásadní připomínky pracovní komise Legislativní rady vlády ze dne 8. 4. k této části jsou jen o stránku kratší.
Abych vás, dámy a pánové, nezdržoval, zmíním jen první bod z obecných připomínek pracovní skupiny Legislativní rady vlády k dnes projednávanému návrhu zákona. Cituji: "Nebyl dodržen zvláštní postup podle § 40 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, tedy projednání s kraji, obcemi, dotčenými vlastníky." To podtrhuji. "Za rigidního dodržení citovaného ustanovení by návrh zákona neměl být projednáván." V dalších částech komise i předkladatel toto příkré hodnocení relativizují, nicméně dalších, i zásadnějších výtek zůstala v materiálu pracovní komise Legislativní rady vlády celá řada, jakkoliv teď pan ministr Mlsna uvedl, že některé připomínky byly předkladatelem vzaty v potaz. Mimochodem nedodržení postupu podle stejného § 40 a stejných odstavců 3 a 4 zákona 114/1992 Sb. vyčítalo Ministerstvo životního prostředí ve svém vyjádření pro vládu také návrhu Plzeňského kraje. To vyjádření mám k dispozici, pokud byste o něj měli zájem.
Že schvalovací proces nebyl právě legislativně košer, vnímají i jednotlivci. Dostal se mi do rukou například e-mail od pana Jakuba Mejdřického, který v něm píše - cituji: "Domnívám se, že jsem byl jako vlastník pozemku v dané lokalitě obejit při návrhu na rozšíření třetí zóny národního parku, se kterým nesouhlasím. Na úřední desce obce Modrava, pod kterou úředně spadám, neviselo nikdy žádné oznámení, abych se k tomuto závěru mohl vyjádřit, byť by byl můj návrh zamítnut nebo prohlášen za irelevantní." Obce či jejich zástupci se tedy v debatách o zonaci vyjádřili, na vlastníky pozemků se ale zřejmě pozapomnělo.
Dámy a pánové, k mé nevelké radosti už je v legislativním procesu jeden návrh zákona o zřízení Národního parku Šumava a je to návrh Plzeňského kraje. Po dílčím projednání v zemědělském výboru se zdá, že má šanci dojít nakonec do podoby, která už bude použitelnější platformou pro další úpravy, třeba v garančním výboru pro životní prostředí. Na jeho jednání je avizována řada pozměňovacích návrhů, včetně komplexních. Některé se možná budou inspirovat tím lepším z právě projednávaného vládního návrhu.
Navrhuji dokončit pečlivě legislativní proces tisku 435, tedy návrhu Plzeňského kraje, a dnes projednávaný tisk 999 vrátit předkladateli k dopracování. Pokud by tento návrh, tedy vrátit k dopracování, neprošel, navrhuji zamítnout tisk 999 v prvním čtení. Děkuji za pozornost.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji. Nyní bude hovořit pan poslanec Viktor Paggio a po něm je přihlášen pan poslanec Jiří Štětina.
Poslanec Viktor Paggio: Vážená paní předsedkyně, děkuji za slovo. Dle mého názoru a dle názoru strany LIDEM tento zákon v sobě nese výrazné nedostatky, a to jak obsahové, tak formální. Debata je velmi rozdělující, polarizující a emotivní. Bohužel. My se v tomto dosti spoléháme na názory odborníků a odborné veřejnosti. Jak zde bylo již řečeno, vloni v létě prošel původní ministerský návrh naprosto zdrcující kritikou katedry práva a životního prostředí Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Bohužel od té doby nedošel velikých změn. Zase abych byl spravedlivý a ne jenom negativní, tak to pan ministr zmínil, aspoň zmizel ten slavný výbor národního parku, přesto změny jsou spíše kosmetického rázu a jsem si jist, že ani současný návrh neodpovídá představám našich elitních právníků. Stejně tak návrh čelí negativnímu stanovisku stínové vědecké rady parku anebo nevládních organizací, které se zabývají ochranou životního prostředí. ***