(11.10 hodin)
(pokračuje Chalupa)
Rád bych na začátek řekl jednu věc. Ambicí tohoto zákona není boj s kůrovcem. O to nejde. Šumava není jenom boj s kůrovcem, nebo neboj, jakým způsobem si to kdo představuje, protože to je jenom a pouze sekundární, terciární záležitost. My všichni jsme si dobře vědomi, že na Šumavě, stejně tak jako ve všech středoevropských lesích, se kůrovec vyskytuje a bude vyskytovat a vyskytuje se v nich tisíce let a po tisíc let je o něm veden záznam v kronikách. Cílem bylo stanovit jasná pravidla.
Takže návrh, který předkládám, navrhuje následující. Navrhuje, aby přímo zákonem byla stanovena zonace, aby zonace a její podrobný mapový podklad byly přímou součástí zákona. A návrh zonace, který předkládám, a tím reaguji na první z výhrad, které často znějí, že se zmenšuje tzv. nejpřísněji střežená první zóna, tak v návrhu, který předkládám, obsahuje 18 tisíc hektarů, což představuje zhruba 26 % stávající rozlohy parku.
Rád bych v této souvislosti reagoval na výhrady, které znějí takřka vytrvale poslední dva roky, že se zmenšuje první zóna.
Dámy a pánové, Šumava má platnou zonaci od roku 1995. Žádná jiná zonace platná není. Kdo tvrdí, že existuje nějaká jiná, větší první zóna než ta platná z roku 1995, nemluví pravdu. Podle platné zonace z roku 1995 má první zóna Národního parku Šumava rozlohu 8 800 hektarů, což je zhruba 13 % rozlohy Národního parku Šumava.
Za druhé. Kdo tvrdí, že v době ministrování pana Bursíka došlo ke změně zonace, neříká pravdu. Nebyla změna zonace žádná ani přijata ani schválena. Ovšem v době ministrování pana Bursíka došlo k jednomu zásahu, který je třeba vnímat, a jeho podstata spočívala v tom, že po Kyrillu, kdy byl řešen problém v začátku gradace kůrovcové kalamity, pan ministr vydal rozhodnutí, jehož legitimitu potvrdil soud, to je třeba říci, a toto rozhodnutí znamenalo, že umožnil - a teď podotýkám, nikoliv nařídil, nikoliv stanovil, nikoliv rozhodl - umožnil tehdejšímu řediteli parku, aby obešel běžný režim zonace a managementovými opatřeními v části parku druhé zóny zavedl režim, jako kdyby to byla zóna první, tedy tzv. bezzásahový. Já se k pojmu bezzásahovost dostanu, ale pro zjednodušení tento režim.
Rád bych upozornil na jednu věc. Často se říká v posledních týdnech: Ministr Chalupa a vláda předkládají návrh, který zmenšuje oblast proti návrhu pana Bursíka, protože pan Bursík tímto svým umožněním a následně rozhodnutím tehdejšího pana ředitele stanovil tuto oblast a ta oblast byla 30 %. To je veřejná informace. Ta se objevuje včera, dnes a po celých několik měsíců ve sdělovacích prostředcích. 30 % versus 26. Tím dochází ke zmenšení, říká se. Ovšem má to jednu chybu. Rozhodnutí zmíněných dvou pánů hovoří nikoliv o procentech, to je to mediální sdělení, ale o počtu hektarů. Zhruba 16 tisících. Dámy a pánové, vy umíte stejně dobře počítat jako já. Park má rozlohu 68 tisíc, 16 tisíc z 68 není 30 %. 30 % je spočítáno z jiné základny, což se ovšem nesděluje. 30 % je počítáno z rozlohy lesa ve vlastnictví národního parku uvnitř národního parku, tedy ze 49 tisíc hektarů, nikoliv z 68. Odtud vzniká ono mediální sdělení, že návrh, který předkládáme, zmenšuje jádrovou, nezásahovou, nebo jakkoliv nazvat oblast, protože teď je nějakých 30 % a nově má být 26. Prosím, nechť si každý spočítá velmi rychle, kolik je 16 tisíc z 68 tisíc. To není 30 %, ale stěží 23 %.
A ještě jednu poznámku je třeba zmínit. To, proč se snažíme předložit zákon, který bude obsahovat konkrétní zonaci přímo v zákoně, je proto, abychom právě předešli té situaci, o které mluvím. Tedy na jedné straně vytvářením alternativních právních úkonů, pokud nejsme schopni změnit zonaci jako ten nejčistší model, byť legální, jak rozhodl soud. Za druhé, vytvořit stav, kdy budeme na jedné straně deklarovat určitou oblast jako bezzásahovou, ale zároveň individuálními výjimkami, a těch výjimek bylo vydáno skoro 700 za poslední roky od roku 2007 do roku 2010, budeme v těch oblastech, které vydáváme za bezzásahové, ve skutečnosti hospodařit, ovšem nikoliv tak, že to bude vidět. A ovšem nikoliv tak, že to bude součástí veřejné zonace, protože deklarovaných 30 % se mediálně ujme velmi dobře.
Tedy srovnáme-li stávající podobu, potom návrh, který předkládám, navrhuje největší dosud vyjednanou zonaci z hlediska první zóny ze všech právních norem, které kdy byly z hlediska Šumavy projednány a připraveny ke schválení. A podotýkám, projednány také tím, že byly projednány s každou z 22 obcí, které na Šumavě jsou. Existují protokoly, které obce odsouhlasují na svém území konkrétní zonaci, konkrétní hranici mezi první, druhou a třetí zónou včetně jednotlivých parametrů a katastrálních čísel jednotlivých pozemků. Tolik k zonaci.
Za druhé. Je otázka, která také často zní veřejném prostoru a která říká: umožní se díky tomuto zákonu na Šumavě stavět hotely, otevírá se prostor developerům nebo cokoliv jiného. Přiznám se vám, že mě tento argument poněkud zaskočil, protože nám není úplně jasné, z čeho tato argumentace vychází. Tento zákon je zákonem, který neruší zákon 114 a jeho obecná ustanovení na Šumavě, on ho zpřesňuje. To znamená, buď řekněme možná někoho z pohledu změkčí, podle někoho přitvrdí, anebo nezasahuje v té věci. My jsme vedli u kulatého stolu velmi obsáhlou debatu nad tím, zda v zákoně má být speciální ustanovení z hlediska regulace stavební činnosti. Teď se koukám na pana poslance Paggia, který byl jedním z těch, který reprezentoval názor, že by toto ustanovení zákon měl obsahovat. A musím říci, že jsme nenašli shodu v tom, jakou vhodnou formulaci nalézt, vhodnější, než je uvedeno v § 5 zákona, kde se tvrdí, že v první zóně, a stejný režim platí pro tu 2A zónu - tady si dovoluji ještě podotknout, že zákon zavádí ještě jeden institut po vzoru bavorského národního parku. Totiž říká, že existuje další množství stávajících druhých zón, které v tuto chvíli není možné považovat za zóny první z hlediska své připravenosti, ale které mají perspektivu v čase se tou první zónou stát. A tyto zóny dohromady představují zhruba 9 %. ***