(11.00 hodin)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Vážené paní kolegyně a vážení páni poslanci, budeme pokračovat v našem dnešním programu a já zahajuji projednávání bodu číslo 2. Je to
2.
Vládní návrh zákona o Národním parku Šumava a o změně zákona
č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 999/ - prvé čtení
Požádám, aby z pověření vlády tento tisk uvedl ministr životního prostředí Tomáš Chalupa. Prosím, pane ministře.
Ministr životního prostředí ČR Tomáš Chalupa Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych vám předložil návrh zákona o Národním parku Šumava. Jsem si vědom toho, že nejen tato Poslanecká sněmovna v tomto volebním období, ale pravděpodobně, tak jak mě informovali pamětníci a poslanci, již v této Sněmovně zasedají po několik období, snad možná všechny Poslanecké sněmovny v minulosti se snažily napravit stav, kdy největší park, národní park v České republice, je upraven pouze podzákonnou normou a obecnými ustanoveními zákona 114 o ochraně přírody a krajiny, nicméně nikoli zákonem speciálním, který by měl obsáhnout celou materii. Možná právě proto - a já dokonce tvrdím určitě - máme na Šumavě tolik potíží, kolik jich za těch dvacet let máme. Nejasná a nejednoznačná pravidla, měněná koncepce vždy s novým ředitelem či novým ministrem, zcela nekoncepční otázka rozvoje ať už z hlediska zonace, ať už z hlediska hospodaření, ať už z hlediska ekonomického hospodaření národního parku a jeho správy jako takové, ať už z hlediska pohledu na rozvoj na jedné straně turismu a na druhé straně přírody či volných přírodních procesů. A také nejasnost či nejednoznačnost v tom, jak a jakým způsobem se mají rozvíjet obce, které na území parku jsou.
Národní park Šumava, dámy a pánové, má několik specifik proti ostatním parkům v České republice. Nepochybně u některých charakteristik se shodnou zcela všichni a u některých se i názor na to, jak tento park charakterizovat, liší. Z hlediska faktografického má Národní park Šumava 68 000 ha a společně s chráněnou krajinnou oblastí, čítající zhruba dalších 110 000, zahrnuje největší ucelenou oblast z hlediska ochrany přírody v České republice v součtu. Z tohoto pohledu srovnávání s bavorským národním parkem v rozloze ani ne čtvrtinové z hlediska národního parku je velmi obtížné.
Druhou záležitostí je charakteristika jeho odlišností od jiných parků, které máme v České republice. Jedna je zcela zásadní: Národní park Šumava a chráněná krajinná oblast, ale národní park jako takový, jsou jediným z našich národních parků, ve kterém přímo intravilán obcí je součástí parku. To není ani v Krkonoších ani v Českosaském Švýcarsku ani v Podyjí. Z toho pohledu také ta debata je nejvytíženější a nejsilnější.
Jestli dovolíte, já bych se zaměřil nejdříve na charakteristiku toho zákona a pak asi na několik těch - protože ta veřejná debata o tomto návrhu nebo návrzích, protože tady máme zároveň plzeňský návrh, návrh Plzeňského kraje běží řadu let - tak bych se zaměřil asi na ty nejčastější objemy.
Návrh, který předkládám v zastoupení vlády, je návrh, který si klade za cíl zásadní jednu věc: stanovit jasná pravidla. A z tohoto pohledu my uznáváme, že ten návrh je možná v některých ohledech rigidnější nebo možná podrobnější nežli obecná právní norma, než by mnozí očekávali a preferovali, a z hlediska právní teorie je to nepochybně minimálně neobvyklé. Musím říci, že za dva roky mého ministrování jsem přesvědčen o tom, že jinak takový zákon smysl nemá. Pokud bychom vytvořili pouze zákon, který bude mít obecnou proklamaci a řekne obecné základní pravdy, které po pravdě nikdo nezpochybňuje, ale neřekne, jak má vypadat zonace, co se v kterých zónách smí a nesmí, kdo smí tu zonaci měnit a jakým způsobem, tak aby byla zajištěna stabilita, tak se obávám, že bychom vytvářeli zákon pro zákon a k ničemu by nebyl.
My jsme vedli s mými kolegy - i na pěti kulatých stolech, kde bylo zastoupeno, a já se o tom ještě zmíním, opravdu široké spektrum těch, kteří mají zájem o tuto debatu i o Šumavu jako takovou - několik základních debat. Jedna byla, jak definovat cíl a předmět ochrany nebo existence parku jako takového. Vedli jsme debatu nad tím, jakým způsobem má být stanovena zonace v Národním parku Šumava, kdo smí nebo nesmí tu zonaci měnit a jakým způsobem. Vedli jsme debatu nad tím, zda zákon má zachovat stávající hranice Národního parku Šumava, anebo je změnit a jakým způsobem. Vedli jsme debatu nad tím - a teď bych řekl s ohledem na návrhy z Plzeňského kraje -, jakým způsobem řešit otázku hospodaření Národního parku Šumava, a teď bych řekl spíš jako ekonomické, hospodářské jednotky, protože je třeba si uvědomit, že správa Národního parku Šumava je také jedním z největších ekonomických subjektů působících v oblasti Šumavy, s vlivem na zaměstnanost, s vlivem na rozvoj regionu po stránce ekonomické. Vedli jsme debatu, jakým způsobem přistoupit k tomu, že na jednu stranu na Šumavě máme množství lokalit, které nesou v sobě více než tisíciletá dědictví přírody a které bychom měli zachovat. A na druhou stranu Šumava z velké své části byla hospodářským lesem po mnoho desítek či stovek let. Takto k ní také bylo přistupováno. Jakým způsobem přistoupit k tomu, že na jedné straně máme na Šumavě původní strukturu lesa a na druhé straně máme smrčiny, nikoli lesy smíšené, a to ještě v řadě případů - odborníci hovoří o více než 80 % - smrčiny, které byly vysazeny po velkých polomech v 70. letech 19. století jako nepůvodní, nešumavské smrčiny a dřeviny pro tuhle oblast. ***