(11.50 hodin)
Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kuba Vážená paní předsedkyně, vážení poslanci a poslankyně, rád bych poděkoval Poslanecké sněmovně, zejména hospodářskému výboru, za projednání této předlohy. Podané pozměňovací návrhy jak hospodářského výboru, tak pana poslance Svobody vedou ke zkvalitnění projednávané předlohy, a proto chci říci, že je podporuji.
Pouze ještě minule tady vystoupil pan poslanec Petr a vyzval mě k odpovědi na nějaké otázky. Já si to dovolím velmi krátce vysvětlit. V podstatě ta problematika se týkala ochranných pásem. My navrhujeme nově, aby ochranná pásma nových produktovodů, ropovodů a skladovacích zařízení byla stanovena na 150 metrů od půdorysu. To umožní zrušit víc než padesát let starou právní úpravu, která byla ve formě nařízení vlády č. 29/1959 Sb., o oprávnění k cizím nemovitostem při stavbách a provozu podzemních potrubí, a stanovovala pásma na vzdálenost 300 metrů. V praxi by to znamenalo, že v případě nově budovaných staveb bude ochranné pásmo oproti doposud platnému sníženo na polovinu. Umožní to zejména technický pokrok v konstrukci a následné údržbě takových potrubí. Ale pohled na ochranná pásma ropovodů a produktovodů, která byla v 50. letech brána částečně jako vojenskostrategický objekt, a široké pásmo tomu odpovídalo, samozřejmě i to pásmo ochranné. U stávajících ropovodů a produktovodů, které dnes jsou, by i nadále platilo toto pásmo, které bylo stanoveno v době jejich vzniku.
Jediný pozměňovací návrh, který tady byl podán, byl pana poslance Svobody. Já musím říct, že jej podporuji.
Diskusní příspěvek pana poslance Petra byl víceméně o tom, jakým způsobem odškodnit vlastníky pozemků stávajících ochranných pásem, která se tou úpravou nezmění. Ale bohužel ono to fakticky není možné, neboť náhrada byla řešena v době výstavby těch zařízení a byla tehdy řešena podle tehdejších platných předpisů. Obdobná situace byla i v plynárenství či elektroenergetice. Čili tam my říkáme, že situace byla řešena podle stávajících předpisů a tato změna pásma u nových staveb na to nemá vliv.
Takže takto odpověď a vysvětlení. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji. Prosím o další přihlášku do rozpravy ve třetím čtení. Není žádná, rozpravu tedy končím. (Hlásí se poslanec Tejc a poslanec Klučka.) Pardon, omlouvám se, já jsem vás přehlédla, pánové. Pan poslanec Jeroným Tejc, poté pan poslanec Klučka.
Poslanec Jeroným Tejc: Já se omlouvám, jestli jsem se nehlásil dostatečně zřetelně. Nicméně pan ministr mě inspiroval právě svým vysvětlením k další otázce. Nemám jasno a budu rád, když mi to pan ministr osvětlí.
Jak je to s tím snížením ochranného pásma, s tím zkrácením? Protože, jednoduše řečeno, pokud dojde např. k výbuchu nového zařízení, bude ochranné pásmo jenom 150 metrů. Pokud vybuchne zařízení budované v 50. letech, bude ochranné pásmo 300 metrů. A já si jenom nejsem jist, jestli za dobu od těch 50. let se např. snížila intenzita výbuchů nebo bude ten plamen šlehat méně či bude mít menší teplotu. To si myslím, že je docela podstatná otázka. Jestli jsou ochranná pásma budována mj. proto, aby v případě nějaké havárie nedošlo k ohrožení života a zdraví lidí, pak si myslím, že není jediný důvod pro to, abychom snižovali ochranné pásmo, zmenšovali ho. Pokud je ten důvod jiný, např. pouze, tak jak o tom hovořil pan ministr, třeba vojenský, tak pak bych to chápal. Ale v tomto případě, pokud tedy chceme chránit životy a zdraví lidí, tak si skutečně myslím, že je úplně jedno, jestli se jedná o zařízení budované v 50. letech, nebo teď. A nemyslím si, že bychom měli podléhat tlaku kohokoli, třeba developerů, kteří samozřejmě budou mít větší prostor na budování infrastruktury nebo budování zařízení v okolí právě těchto staveb.
Takže v tomto smyslu jsem chtěl ujištění pana ministra, že nejde o životy a zdraví, že se nejedná o to, že bychom snížili pásmo v takových případech, kde může dojít k výbuchu tohoto zařízení. Jsem laik, nicméně dívám se na to právě tímto pohledem. A rád bych poté, kdy kolega Klučka zřejmě naváže možná z odborného hlediska na ten můj laický dotaz, aby pan ministr na to dokázal zareagovat. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Prosím pana poslance Václava Klučku.
Poslanec Václav Klučka: Děkuji vám, paní předsedkyně. Já začnu jedním pozměňujícím procedurálním návrhem. Procedurálním návrhem, kdy budu navrhovat, abychom vrátili zákon k opakování druhého čtení. Vysvětlím proč.
Podle mého názoru není zákon právní úpravou, která je vhodná pro vymezení technických podrobností. Návrh tedy sanuje jednotné ochranné pásmo pro skladovací zařízení, produktovody a ropovody na 150 metrů. Vzhledem k tomu, že stávající technické předpisy a české technické normy upravují danou problematiku zcela odlišným způsobem v závislosti na třídě nebezpečnosti přepravovaných nebo skladovaných hořlavých kapalin, jmenovité světlosti produktovodů a na pracovním přetlaku produktovodů, nepovažuji za vhodné v zájmu zachování jednotné aplikace upravovat tuto problematiku zákonem.
Dalším problémem zůstává, že u skladovacích nádrží hořlavých kapalin se podle současné platné úpravy stanovují bezpečnostní pásma, nikoliv ochranná pásma, a u ropovodů se stanoví navíc zabezpečovací pásma. Toto je prosím terminologie, která se používá v jiné legislativě, související s krizovým plánováním v České republice. Uvedenou problematiku podle mého názoru dostatečným způsobem řeší ČSN 650201 plus Z1 hořlavé kapaliny, prostory pro výrobu, skladování a manipulaci, dále pak ČSN 650204 plus Z3, dálkovody hořlavých kapalin, a ČSN EN 14161, naftový a plynárenský průmysl - potrubní přepravní systém.
Já nevím, ale je jistě na zvážení, jak se dospělo k tomuto návrhu, tedy právní úpravě z hlediska vymezení 150 metrů, a to z hlediska toho, že v dané situaci vždycky v České republice v souladu s Evropskou unií, v souladu s evropskou směrnicí, posuzujeme objekty kritické infrastruktury naprosto samostatně. Při tom samostatném posuzování může dojít k situaci, že nám ochranné pásmo, nebo bezpečnostní pásmo, nebo zabezpečovací pásmo, chcete-li, vyjde v jiné rovině a v jiných metrech, než bude limit daný zákonem. To je přece problém, s kterým se můžeme do budoucna velmi rychle setkat.
Já proto prosím, abyste vyhověli mé žádosti vrátit návrh zákona k opakování druhého čtení.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Pane poslanče, je to procedurální návrh. Já se vás musím zeptat, jestli o něm chcete hlasovat okamžitě, nebo po skončení rozpravy ve třetím čtení. Po skončení rozpravy - rozumím tomu takhle. Dostává slovo pan poslanec Stanislav Huml. Prosím.
Poslanec Stanislav Huml: Dobrý den, vážení přátelé, kolegyně, kolegové. Já jsem byl svědkem jednoho výbuchu u Neratovic před zhruba patnácti lety. Plamen, který šlehal do výšky zhruba sto metrů, hořel dvě hodiny, protože se to u vysokotlakého plynovodu řeší tím, že se uzavře na obou stranách. Hasičským autům se ve vzdálenosti 150 metrů loupal lak z auta dolů, takový to byl žár. A ty dvě hodiny to prostě hoří.
V rámci toho jsem se pokusil minulý týden najít, jaké byly případy i ve světě. Nechci být černá kronika jako ve vesničce střediskové, ale fakt je ten, že jsou případy, kdy ropovod, když dojde k poruše, tryská do třistametrové vzdálenosti. V posledních pěti letech shořelo, tuším, že to bylo v Turecku, šedesát rodinných domků, které v tom okolí byly postaveny.
Já si myslím, že bezpečnostní pásmo v té staré kritizované normě, třicet let staré, bylo vymezeno velmi, velmi rozumně. Ona tam byla povolena stavba, ne že ne, ale měli se k tomu právo vyjádřit hasiči. Ten člověk věděl, že staví v blízkosti plynovodu. Když sundáte třistametrovou hranici, tak se to ten člověk pak ani nedoví od těch developerů. Takže finále je, myslím, kdyby se opsala, když už se do zákona něco chtělo dávat, norma z roku 1957 nebo 1959, která ty metry stanoví i podle různých kategorií - 300 metrů, 150, 50 metrů, tak to bylo rozumnější než napsat dneska 150 a dost. ***