(17.00 hodin)
Poslankyně Marie Nedvědová: Vážený pane předsedající, vládo, kolegyně, kolegové, jde o poměrně jednoduchou úpravu zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. V podstatě doplněním § 15a se odstraní aplikační problémy ustanovení § 31a v návaznosti na ustanovení § 14 a 15. Tedy dojde k odstranění pochybností o tom, zda při uplatnění nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu se musí postupovat stejně jako u uplatnění nároku na náhradu škody majetkové, tedy nejdříve uplatnit nárok u příslušného orgánu, a teprve nebude-li tento nárok uspokojen, lze se obrátit na soud, nebo zda je možno přímo se obrátit na soud. Navrhované řešení v podstatě tyto pochybnosti odstraňuje.
Za navrhovatele musím uvést, že po seznámení se se stanoviskem vlády jsem o potřebě této novely přesvědčena ještě více. V tomto mém závěru mě v podstatě utvrzují údaje uvedené v tomto stanovisku, z nichž však vyvozuji naprosto opačné závěry. Vláda odkazuje na judikaturu Nejvyššího i Ústavního soudu jako na obecně známou a ustálenou rozhodovací praxi. K tomu ovšem musím uvést, že Ústavní i Nejvyšší soud se vyjadřují ve svých rozhodnutích pouze k věcem, které považují za sporné a které podle jejich názorů nejsou dostatečně a jasně srozumitelně řešeny příslušnými právními předpisy. Musí jít přitom o otázku natolik závažnou, aby ji bylo možno u Nejvyššího soudu přijmout v rámci dovolání. U Ústavního soudu pak musí dojít k porušení ústavních práv stěžovatele ve smyslu Listiny základních práv a svobod.
Tedy už sama tato skutečnost, že se uvedenou problematikou tyto soudy zabývaly, navíc opakovaně a v krátké době za sebou, nasvědčuje naopak tomu, co uvádíme ve svém návrhu, tedy že je namístě tuto právní otázku jednoznačným způsobem vyřešit. Navíc soudní výklad zavazuje pouze soudy v dané konkrétní věci, pro další věci je maximálně možná vodítkem, přičemž nelze vyloučit, že dojde ke změně tohoto výkladu v budoucnosti. Není přitom rozhodné, zda ke změně zákona dojde ve smyslu tohoto návrhu, či změna bude rozsáhlejší, pokud smysl návrhu bude zachován.
I stanovisko vlády k návrhu není vyloženě negativní, pouze uvádí, že by mohlo dojít k pochybnostem i ohledně dalších nezmíněných ustanovení zákona číslo 82/1998 Sb., například v § 3, 5, 6 nebo 8, ovšem v tomto směru pak podle tohoto stanoviska by bylo vhodnější zařazení tohoto ustanovení do stávajícího § 31a tohoto zákona. Diskusi v tomto směru a případným změnám a návrhům se nebráníme, a navrhujeme tedy, aby návrh byl propuštěn do dalšího čtení, kde by byl prostor pro tuto diskusi a případné změny a úpravy.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji navrhovatelce, že uvedla tento tisk. Požádal bych pana poslance Jana Farského, aby nám k tomu řekl stanovisko zpravodaje.
Poslanec Jan Farský: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, je před námi návrh skupiny poslanců, který byl podán v březnu loňského roku, v dubnu loňského roku byl projednán na vládě, která se k němu připostavila, když stanovila tři základní okruhy připomínek. Tyto připomínky docela podrobně představila zástupkyně předkladatelů a jsou skutečně právního charakteru v tom smyslu, že předkladatelé jsou přesvědčeni o tom, že současné ustanovení zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem umožňuje dvojí výklad ne u samotné přímé škody, ale u nemajetkové újmy, a u této že je potřeba doplnit paragraf zákona, který bude stanovovat tak jasné podmínky, které případnou nejednotnou rozhodovací praxi vyloučí.
Vláda také uvádí, že systematicky umístění § 15a, který má dojít v této novele, není zcela vhodné. A také říká, že samotná účinnost by měla být s delší legisvakanční lhůtou. Zároveň ale vláda nevyslovuje nesouhlas k tomuto návrhu novely.
A protože se jedná o vyloženě odborný spor o otázku, která je vlastní právníkům, tak se ztotožňuji s tím, že bychom tento návrh zákona měli propustit do druhého čtení a přikázat ústavněprávnímu výboru.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji, pane poslanče. Otevírám obecnou rozpravu, ale nevidím tady do ní žádné přihlášky. Pokud se nikdo nehlásí do obecné, tak bych obecnou rozpravu ukončil.
Můžeme se rovnou zabývat přikázáním návrhu k projednání. Tady byl organizační výbor toho názoru, že by se to mělo přikázat ústavně právnímu výboru. Ještě se zeptám, jestli má někdo ještě jiný návrh kromě ústavněprávního. Pokud ne, tak budeme hlasovat o přikázání ústavněprávnímu výboru.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro, přikázat ústavněprávnímu, stiskne tlačítko, zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování má pořadové číslo 110. Přihlášeno je 154. Pro hlasovalo 107, proti 1. Takže to bylo přijato.
Ještě bych tady sdělil, že mi paní poslankyně Ivana Weberová přinesla omluvu z neúčasti na jednání Poslanecké sněmovny dnes od 17. hodiny, omlouvá se z jednání. Takže to je omluva.
Požádám pana místopředsedu Olivu, aby se ujal řízení.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Hezký podvečer, kolegyně a kolegové. Budeme pokračovat v bloku prvních čtení projednáním bodu s pořadovým číslem 36, kterým je
36.
Návrh poslanců Vojtěcha Filipa, Stanislava Grospiče, Marie Nedvědové,
Miroslava Opálky a Vojtěcha Adama na vydání zákona, kterým se mění zákon
č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 635/ - prvé čtení
Prosím, aby u stolku zpravodajů zaujal místo za navrhovatele pan kolega Filip a zpravodajka pro prvé čtení paní poslankyně Kristýna Kočí.
Projednávání tohoto bodu jsme přerušili na 38. schůzi Poslanecké sněmovny ve středu 2. května po závěrečných slovech zástupce navrhovatelů i zpravodajky. V rozpravě padl návrh na zamítnutí tohoto návrhu a o tomto návrhu nyní musíme tedy hlasovat.
Pan kolega Filip za navrhovatele ještě se hlásí o závěrečné slovo. Prosím, pane kolego, máte slovo.
Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené paní a pánové, nebudu opakovat jednání, které jsme tady měli vlastně před deseti měsíci o tomto návrhu. Je to opakovaný návrh, který v podstatě řeší absenci údajů o zbavení, respektive omezení způsobilosti k právním úkonům, které může vést ke zneužívání nemocných a jejich případných smluvních partnerů. Nevím, jak se k tomu zachová Poslanecká sněmovna, ale v každém případě má tento návrh podporu odborné veřejnosti.
Dovolte mi tedy, abych alespoň ocitoval několik stanovisek, nejdříve tedy z vlastního volebního obvodu. Ze stanoviska Krajského soudu v Českých Budějovicích je zřejmé, že za této situace se nabízí otázka, jak chce Ministerstvo vnitra, pokud tedy bude trvat na tom, že nemají tyto údaje být řešeny, manipulace se čtečkami občanských průkazů, které by logicky měli mít k dispozici všichni soudci.
Městský soud v Praze ve vyjádření, které zpracoval předseda zevšeobecňovacího senátu doktor Petr Hübner: Údaj v občanském průkazu o tom, že jeho držitel je osobou zbavenou nebo omezenou ve smyslu způsobilosti k právním úkonům, není objektivně dehonestující - to byla argumentace, která tady byla proti nám jako navrhovatelům používána -, byť by to některá osoba subjektivně pociťovala, ale má zásadní význam při právní ochraně jak třetích osob, tak i této osoby samotné. ***