(13.40 hodin)

 

Poslanec Pavel Staněk: Děkuji, pane místopředsedo. Já jsem se hlásil, takže možná na mě bylo zapomenuto.

Já jsem tady zaznamenal spoustu slov o tom, že podobný návrh v podstatě zavádí destabilizaci politického systému, že zhoršuje kulturu prostředí politiky. Já myslím, že naopak. Tento návrh naopak podle mého názoru jednoznačně zavádí nebo podporuje kulturu a podporuje stabilitu politického prostředí. Já jsem tady jenom krátce na rozdíl od některých pamětníků, které tady zmiňoval kolega Filip. Ano, jsem tady krátce, jsem tady pouze jedno funkční období. Ale jestliže tady přistupujeme k prvku, který bych řekl by měl být mimořádný, jako je projev nedůvěry vládě a projev důvěry vládě, tady je to v podstatě standardně, my to máme jako sportovní disciplínu. Kolegové z levice to mají úplně běžně. Já se nechci úplně přesně dohadovat s kolegou Tejcem, ale vzpomeňme si na to, možná to tady říkal, že u nich na klubu to tak není, ale mně to tak někdy přijde, že u nich na klubu si zrovna vzpomenou, že by nebylo špatné v červenci nebo v srpnu nebo v září dát nedůvěru vládě.

Já bych velmi rád, aby tento návrh prošel, protože přesně pro tyto rozmařilé pokusy vládu destabilizovat a destabilizovat zároveň i Sněmovnu a v podstatě to funkční období, které je na čtyři roky, tak to tak vnímám, tak by také mělo být čtyřleté, tak tyto pokusy jsou právě tímto návrhem zákonů v podstatě vyloučeny. Prosím, podpořme tento návrh, podpořme ho do dalšího čtení. Můžeme o tom debatovat na ústavněprávním výboru. Myslím si, že i ty lhůty, které tady byly zmiňovány, můžeme upravovat, nebo je případně přizpůsobit.

Hovoříme tady pouze o Německu, ale když se podíváte pořádně do toho vládního návrhu, tak tam je pojmenováno několik dalších států, kde taková podobná úprava je. To není jenom Německo, je tam asi sedm států. Jsou tam i okolní státy. Takže to není nic výjimečného.

Já zase sebe říkám, že takový návrh opravdu chci a podporuji, protože to, co jsme tady prožívali doposud a bude možná prožívat někdo, až nás tu nahradí v příštím volebním období, tak já myslím, že to nikdo nechce. Nechce tady ze sportu se dohadovat o tom, jestli bude, nebo nebude projev nedůvěry zrovna dneska, nebo na příští mimořádné schůzi. Je to jednoznačně na tom, kdo chce takové hlasování vyvolat, ať také předloží návrh dalšího řešení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Ještě další poznámka pana poslance Filipa. Prosím.

 

Poslanec Vojtěch Filip: Pane místopředsedo, já jsem oddělil zcela záměrně. Ta poznámka směřuje k panu kolegu ministru Miroslavu Kalouskovi. Pokud pro to hlasoval na vládě, hlasoval pro ústavně zakotvenou opoziční smlouvu na dobu půl roku.

 

Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Nevidím žádnou faktickou poznámku. Ptám se, jestli ještě někdo chce vystoupit v obecné rozpravě. Protože nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím. Ptám se pana navrhovatele, jestli si přeje závěrečné slovo. Prosím.

 

Ministr bez portfeje ČR Petr Mlsna: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych jenom pár poznámek k té proběhlé rozpravě, tak jak jsem si je zaznamenal.

Ono to vyslovení konstruktivní nedůvěry je tady zaměňováno s vyslovením důvěry vládě. Vyslovení důvěry je na počátku celého volebního období po proběhnutých volbách. Konstruktivní nedůvěra se toho žádným způsobem netýká a je to ústavní institut, který je využíván v průběhu volebního období.

Pokud tady zazněly ty reálie ze Spolkové republiky, tak se zapomnělo na jednu podstatnou reálii, která vůbec parlamentu nebrání. To je rok 1982, kdy vyslovil Spolkový sněm Helmutu Schmidtovi nedůvěru, sociálně demokratickému kancléři, a zvolil v rámci konstruktivní nedůvěry Helmuta Kohla. Ten se nechtěl smířit s tímto mandátem a dohodli se ústavní většinou na rozpuštění Bundestagu a vyhlášení předčasných voleb na rok 1983. Já bych upozornil, že to je umožněno novelou Ústavy článku 35 odst. 2 již od tohoto volebního období. To znamená institut konstruktivní nedůvěry slouží k tomu, aby došlo k překlenutí období pro případnou dohodu, než se někdo dohodne na využití článku 35 odst. 2, což nemusí znamenat, že to povede k petrifikaci nějakého přechodného období a patlání úřednických vlád po vyslovení nedůvěry vládě.

Nikdy jsem neřekl, že to byla drobná změna. To v mém úvodním slově nezaznělo. Je to samozřejmě velmi výrazná změna, která by měla přispět i k posílení určitého racionalizovaného parlamentarismu.

Není to účelové. Je to předloženo do Poslanecké sněmovny, bylo to předloženo 19. dubna 2012. To znamená, téměř jeden rok to v Poslanecké sněmovně leží, než probíhá tato rozprava v prvním čtení. A navíc, aby bylo řečeno korektně, všechny poslanecké kluby zastoupené v Poslanecké sněmovně a v Senátu byly osloveny s tím, zdali by se zúčastnily debaty nad takovouto případnou změnou Ústavy. To jednání proběhlo, já to tady mám, proběhlo 3. dubna 2012. Zúčastnily se jej všechny koaliční strany, všechny strany zastoupené v Senátu. Jediný, kdo se nezúčastnil, a priori dopředu deklaroval, že ten návrh nepodpoří, byla sociální demokracie. To je legitimní. Pan předseda Tejc to zmínil.

Nicméně lze vést debatu ještě v druhém čtení, samozřejmě o lhůtách. Lze vést o nastavení mechanismu, jestli třeba by tam nemělo místo půlroční lhůty mezi jednotlivými hlasováními být řečeno, že se nesmí hlasovat před koncem volebního období v nějaké lhůtě, tak aby nedošlo například k zmaření termínu voleb z hlediska časování volební kampaně, jestli tedy také takové úpravy jsou v některých ústavách evropských států. Ale to je všechno samozřejmě o debatě. Proto by bylo dobré tu debatu vést v podrobné rozpravě ve výborech. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Dříve než využije závěrečné slovo pan kolega Benda. Nebude využívat. Ještě vás seznámím s omluvou pana ministra a poslance Petra Bendla, který se omlouvá z odpoledního jednání bez udání důvodu.

Máme za sebou závěrečná slova a mohu tedy konstatovat, že v obecné rozpravě zazněl návrh pana kolegy Kováčika na zamítnutí předloženého návrhu v prvním čtení. Je tady žádost o odhlášení. Všechny vás odhlašuji, prosím, abyste se znovu přihlásili svými hlasovacími kartami. Počet přihlášených je relativně stabilní, takže můžeme přistoupit k hlasování.

 

Hlasujeme o návrhu pana poslance Pavla Kováčika na zamítnutí předloženého návrhu v prvém čtení.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování má pořadové číslo 92, přihlášeno 123, pro 50, proti 67. Tento návrh nebyl přijat. Proto se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání.

 

Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavněprávnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Žádný jiný návrh nevidím. Proto přistoupíme k hlasování.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tím, aby tento návrh byl přikázán k projednání ústavněprávnímu výboru? Kdo souhlasí s tímto návrhem? Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 93, přihlášeno 120, pro 118, proti 1. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání ústavně právnímu výboru.

 

Kolegyně a kolegové, mohu vám oznámit, že na základě dohody poslaneckých klubů byl tento bod posledním bodem dnešního jednání. Musím vás ještě seznámit s informací, že naše 52. schůze bude pokračovat v úterý 26. 3. ve 14 hodin.

Přeji vám pěkný víkend a šťastnou cestu. Končím tím dnešní jednací den.

 

(Jednání skončilo ve 13.50 hodin.) ***




Přihlásit/registrovat se do ISP