(13.30 hodin)
Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych chtěl říci, že se divím, že takový návrh vůbec prošel Legislativní radou vlády. Z demokratického principu je to skandální, i když pan zpravodaj uvádí, že jde vlastně jenom o jednu malou formální změnu. Já bych mu opáčil: Vždyť nemusí jít vždy jen o vystřídání vlády. Může jít také o způsob, jak předčasně vyvolat volby, jak změnit tu garnituru, která vládne této společnosti a nemá podporu lidu.
To je všechno. (Potlesk zleva.)
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Další faktická poznámka - kolega Grospič. Připraví se pan poslanec Petr Skokan.
Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych chtěl v té souvislosti upozornit také právě na to, co zaznívalo při předchozích novelách nebo návrzích na novelizaci Ústavy, kdy se na jedné straně říkalo, že se musí přijít s hlubší zásadní změnou, nikoliv okrajovými změnami. Pak se zamění z hlediska politické účelnosti rétorika a návrh zákona, který má hluboký dopad, nebo bude mít hluboký dopad do ústavního systému České republiky, se vydává za v podstatě dílčí, pouze zpřesňující záležitost, o které se sice může debatovat z hlediska délky, kdy lze navrhnout hlasování o nedůvěře vládě, jestli šest měsíců, tři měsíce, případně nějak dále, ale že vlastně o nic jiného nejde.
Já bych chtěl říci, že Ústava České republiky je postavena na nějakých pevných principech. Ty bychom neměli účelově vykládat. Tento návrh byl vyvolán vysoce účelově, ano, již v minulém volebním období, dostal svou reálnou podobu právě zejména v době, kdy Věci veřejné a potom jejich nástupnická v podstatě politická strana nebo skupina LIDEM potvrdila tuto vůli v Poslanecké sněmovně, ale myslím si, že to je hluboce věcně rozporné ustanovení, když si jenom posoudíme pravomoci mezi mocí výkonnou, zákonodárnou a když si do toho zakomponujeme i úlohu prezidenta.
Já si myslím, že z tohoto pohledu je tento návrh absolutně nepřijatelný nejenom opozici, ale i pro všechny, kteří si říkají, že by Ústava České republiky neměla být trhacím kalendářem a že by vláda měla umět vyvozovat svoji odpovědnost vůči zákonodárnému sboru, to je Poslanecké sněmovně. (Potlesk zleva.)
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Další faktická poznámka - pan kolega Skokan. Poslední bude zatím pan místopředseda Pospíšil. Prosím.
Poslanec Petr Skokan: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Já bych vaším prostřednictvím nejprve reagoval na předřečníka. Já nepovažuji LIDEM za nástupnickou organizací Věcí veřejných. Věci veřejné tady pořád jsou a myslím si, že ještě o nich budeme slyšet, včetně pana předřečníka. (Smích v sále.) Děkuji za projev sympatií.
Nyní bych si, pane předsedající, dovolil reagovat na předřečníka Marka Bendu. Pokud by občanští demokraté chtěli ten princip, že nemůže být někdo odvolán, dokud ten, kdo navrhuje jeho odvolání, nezná jméno jeho následníka, tak já navrhuji začít v Občanské demokratické straně. Její předseda a zároveň premiér odvolal klidně paní ministryni Peake, aniž by řekl, kdo ji bude následovat. Takže s tím měl počkat, měl si to promyslet, měl říci ano, odvolávám ministryni obrany, protože chci jmenovat někoho jiného, a tady je jeho jméno. Ale vidíte sám na tomto příkladu, pane Bendo prostřednictvím pana předsedajícího, i na předcházejících příkladech, že to není takto možné zavést, takovýto princip, který vy tady navrhujete. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Poslední faktická poznámka - pan místopředseda Pospíšil.
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně, pane předsedající. Já jsem chtěl víceméně reagovat na vystoupení pana předsedy Filipa, který tady víceméně potvrdil slova navrhovatelů, že tento návrh Ústavy neoslabuje pozici opozice. Jediná, koho oslabuje v ústavní pravomoci, je pozice prezidenta republiky, který nebude mít právo vybrat premiéra. Je ovšem otázka, jestli toto je, nebo není správné.
Takže prosím, vážení kolegové, neříkejte, že toto je bič na opozici, protože to není pravda. Opozici zůstává dál právo vyjadřovat vládě nedůvěru, pouze v jiné modifikaci. Naopak by bylo možné říci, že ta pozice je posílena, protože opozice, která svrhne vládu, má současně právo vybrat si budoucího premiéra. Takže obráceně je možné říci, že ta její pozice se posiluje.
Dovolte mi ještě jednu poznámku. Vy tu vytváříte dojem, jako by ta debata neměla žádnou legitimitu a byla zcela účelová. Za prvé, této vlády se to vůbec netýká. A za druhé, a to potvrdí kolega Mlsna jako ústavní expert, debaty o slabých vládách v poměrných volebních systémech se vedou v celé Evropě a v České republice také. Tedy debatovat o tom, jak obecně posílit vládu v poměrném volebním systému, podle mého názoru není nic špatného, je to dobrá věc a neměla by být vázána na to, kdo je aktuálně u moci a kdo aktuálně vytváří opozici.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Tak to nebyla poslední faktická poznámka. Dalším přihlášeným je pan kolega Tejc. Dává přednost panu předsedovi Kováčikovi. Prosím.
Poslanec Pavel Kováčik: Přeji dobré odpoledne, pane předsedající, paní a pánové. Slyšeli jsme tady mnoho kritiky, nicméně - možná jsem nedával pozor, možná to skutečně nezaznělo, takže pro pořádek dávám návrh na zamítnutí. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Pan kolega Tejc.
Poslanec Jeroným Tejc: Děkuji za slovo. Byla tady debata o pravomocích prezidenta ve vztahu ke jmenování, resp. výběru předsedy vlády. Já bych tady chtěl připomenout několik situací, které jsme zažili pouze v těch posledních dvou volebních obdobích.
Já si pamatuji, když tady pan premiér Topolánek byl pověřen sestavením vlády, přestože neměl dostatečnou většinu v Poslanecké sněmovně, pamatuji si, když jeho vláda nezískala důvěru a byl pověřen podruhé panem prezidentem Klausem, a tehdy to vypadalo jako něco, co ODS schvaluje, protože koneckonců díky tomu ODS měla čas získat přeběhlíky. A v tomto období nebyl pověřen ten, který vyhrál volby, tedy Bohuslav Sobotka. Byl pověřen ten, který ve volbách skončil až druhý, tedy Petr Nečas. Takže já myslím, že ve skutečnosti to, co se dělo, jen naznačuje, že tady ten zákon je předkládán podle toho, jak se to hodí, jak by to mohlo být do budoucna, bez ohledu na to, jaká je zkušenost.
Já myslím, že to nejlepší, co můžeme udělat, je nechat praxi, jak je, nepokoušet se naroubovat na naši zemi systém, který funguje v Německu, protože ten systém je kancléřský. Já myslím, že v této chvíli nejlepší, co můžeme udělat, je tento návrh zákona a novely ústavy zamítnout. (Potlesk zleva.)
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Ještě jedna poznámka ze strany pana poslance Filipa. Prosím.
Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji. Bude jenom jedna, protože jednu už řekl kolega Tejc o tom rozdílu mezi systémem německým a českým.
Já souhlasím s tím, co tady říkal pan kolega Pospíšil. My jsme se nikdy nebavili o tom v té novele Ústavy, a to je to, jakým způsobem vždycky děláme všechno na poslední chvíli a nerozmýšlíme to, a to bylo i včetně zákona o přímé volbě prezidenta. Jen se podívejte, jak to vypadalo před Ústavním soudem a u Nejvyššího správního soudu s těmi stížnostmi na výsledek voleb, které tedy potom, těch přes sto stížností, Nejvyšší správní soud zamítl. Tady ta pozice prezidenta je otázka, jestli o ní diskutovat, nebo nediskutovat. Ale diskutovali bychom o ní nikoliv z pozice návrhu novely Ústavy, který by se týkal výkonné moci, ale diskutovali bychom o tom právě ve vztahu mezi Poslaneckou sněmovnou a vládou. To ale, nezlobte se na mě, to je debata, která je zase o ten stupínek dál a nebere princip, na kterém jsou česká Ústava a český parlamentní systém vystavěny. To je stejné jako v tom návrhu, kdy kolega Benda říkal, že si můžeme, promiňte mi, odmyslet ten princip suverenity občanů. No, to já si ale nemyslím. Tak se na to dívejme principiálně a jako jednotlivé principy to posuzujme.
Ale říkám - nechtěli jste diskutovat o jednom, my nechceme diskutovat o tom vašem.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Chce ještě někdo vystoupit v obecné rozpravě? Ještě s faktickou pan kolega Staněk. Prosím. ***