(14.40 hodin)
(pokračuje Bárta)
V tomto kontextu mi dovolte odinzerovat, že potom následně v podrobné rozpravě předkládám pozměňovací návrh, který může vyvolávat z různých úhlů, např. etických, jaksi polemiku o své užitečnosti. Nicméně dovolte mi v tomto směru akcentovat ekonomický přínos, který pro tuto problematiku a pro český stát může přinést. Konkrétně si dovoluji navrhnout, aby člověk, který by chtěl získat státní občanství, pokud zde žije alespoň čtyři roky a pokud splní další dva ekonomické parametry, jimiž by bylo odvádět každý rok na daních alespoň dva miliony korun českých a po celou dobu zaměstnávat alespoň deset občanů České republiky, tak aby tyto ekonomické parametry, významné pro české hospodářství, byly zohledněny při udělování státního občanství.
Při současné ekonomické situaci, při současné recesi české ekonomiky, při současném vývoji i ekonomicky evropských zemí, kdy můžeme vidět i na první pohled úsměvné historky o tom, jak se francouzští herci stěhují do Ruska, je zapotřebí vnímat, že zodpovědný přístup s ekonomickým rozměrem uvažující o státním občanství je z konkurenčního hlediska České republiky parametr, který bychom neměli opomenout a který bychom měli brát vážně.
Děkuji vám prozatím za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Prvním řádně přihlášeným do obecné rozpravy je pan poslanec Kádner. Prosím, pane kolego, máte slovo.
Poslanec David Kádner: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, chtěl bych se přihlásit k pozměňovacímu návrhu 5986, což učiním samozřejmě i v podrobné rozpravě, a dovolte mi připojit k tomu pozměňovacímu návrhu i stručné odůvodnění.
Předložený návrh má především umožnit soudní přezkum i těch rozhodnutí a zamítnutí žádostí o udělení státního občanství, která se budou zakládat na utajovaných informacích Policie České republiky nebo zpravodajských služeb. Jde nám o maximální férovost kontroly a garanci spravedlivého přístupu. Návrh, který zde hájím, současně i reaguje na zvláštní povahu soudního přezkumu rozhodnutí zakládajícího se na utajovaných informacích a navrhuje obdobnou úpravu, jaká je obsažena v § 133 zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.
Připomínám, že soudy ve správním soudnictví již řadu let přezkoumávají rozhodnutí Národního bezpečnostního úřadu o bezpečnostních prověrkách, u kterých, jak se jistě shodneme, hrají utajované informace zásadní roli. Na základě této dlouhodobé a ověřené praxe není žádných pochyb, že by si správní soudy nemohly stejně počínat i v případě rozhodnutí o neudělení státního občanství České republiky z bezpečnostních důvodů. Justice je na rozhodování věcí, v nichž hrají roli utajované informace, vybavená i celou řadou zákonných ustanovení, například v § 58 odst. 5 zákona o ochraně utajovaných informací. Připomínám, že všichni soudci mají automaticky přístup k utajované informaci všech stupňů utajení - paragrafy 24 odst. 2, 40a, 44 odst. 3, 116 odst. 2 a 124 občanského soudního řádu, včetně § 45 odst. 3 a následně soudního řádu právního.
Při našem dalším rozhodování neopomíjejme, že vyloučení soudního přezkumu je minimálně na hraně ústavnosti, jak vyplývá z nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 4. 2005 - pro zájemce: publikován pod číslem 220/2005 Sb. -, kterým bylo zrušeno ustanovení § 77k odst. 6 zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností, dle kterého byl vyloučen soudní přezkum v bezpečnostních věcech. I to je jeden z argumentů pro souhlas s navrženým pozměňovacím návrhem.
Závěrem mi dovolte říci, že tvrzení úředníků Ministerstva vnitra České republiky, že údajně není jasné, co by soud vlastně přezkoumával, je zavádějící. Jsou-li utajované informace v takové formě, že je lze předložit ministru vnitra při jeho rozhodování a rozkladu, jak tvrdí úředníci, lze je jistě předložit i soudu k posouzení a učinění rozhodnutí.
Věřím, že vaši podporu pro tento pozměňovací návrh získám, a děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Hlásí se ještě někdo další do rozpravy? Protože nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím. A protože žádné návrhy nezazněly, můžeme přistoupit k rozpravě podrobné, kterou tímto zahajuji. Prvním přihlášeným do podrobné rozpravy je paní kolegyně Zuzka Bebarová-Rujbrová. Prosím, paní kolegyně, máte slovo.
Poslankyně Zuzka Bebarová-Rujbrová: Děkuji, pane místopředsedo. Dobrý den, kolegyně a kolegové.
Návrh zákona o státním občanství přináší celou řadu změn, z nichž většinu vnímám pozitivně. Stejně tak je to u návrhů, které na doplnění přináší výbor pro bezpečnost i výbor ústavněprávní. Přesto se nemohu zbavit dojmu, že některá ustanovení zejména v oblasti lidskoprávní a zejména ve vztazích k našim bývalým občanům žijícím v zahraničí nejsou zcela optimální. To mě také vedlo k předložení pozměňovacího návrhu, který máte písemně k dispozici v systému, ale přesto si některé jeho části dovolím odůvodnit.
První změnou, kterou navrhuji, je tolik diskutovaná úprava ohledně občanství, respektive možnosti získání státního občanství pro dítě narozené mimo manželství, jehož matka není státní občankou České republiky ani občankou Evropské unie. Zde bych uvítala zachování stávající úpravy a ráda hned vysvětlím proč.
Navrhuje se vypustit z návrhu zákona povinnost některých dětí, které se narodí mimo manželství a jejichž otcem je občan České republiky a matkou cizinka, předkládat před nabytím státního občanství genetický test DNA. Podmínka genetických testů pro nabytí českého státního občanství, je-li dítě otcovství učiněno souhlasným prohlášením rodičů, je v rozporu s článkem 6 odstavec 1 písmeno b) Evropské úmluvy o státním občanství. Podle této úmluvy mají smluvní státy zajistit, aby ze zákona nabývaly státní občanství děti, jejichž jeden z rodičů má v době jejich narození státní občanství tohoto smluvního státu, s výjimkami, které může jeho vnitrostátní právo stanovit, pokud jde o děti narozené v zahraničí. Zároveň podle tohoto článku úmluvy mohou smluvní státy u dětí, k nimž otcovství vznikne uznáním, stanovit, že dítě nenabude jeho státního občanství na základě řízení stanoveného jeho vnitrostátním právem.
Důvodová zpráva úmluvy k tomuto článku již nevysvětluje, co všechno může toto řízení zahrnovat. Nicméně odborná literatura považuje stanovení podmínky genetických testů za problematické právě z hlediska této úmluvy, neboť genetické testy jsou vnímány nikoli jako procedurální věc, nýbrž jako stanovení další hmotněprávní podmínky pro nabytí státního občanství. Podmínka genetických testů je také v rozporu s článkem 8 a 14 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, jak vyplývá z jednoho z rozhodnutí štrasburského soudu. Šlo o stížnost 53124/09, rozsudek Evropského soudu pro lidská práva z roku 2011.
V této věci docházelo k řešení v případu nemanželského dítěte narozeného britské matce a maltskému otci, kde se matka dožadovala pro dítě maltského státního občanství, ale vzhledem k tomu, že dítě bylo narozeno mimo manželství a maltským občanem byl otec, občanství bylo podle maltských zákonů zamítnuto, přestože k určení otcovství došlo rozhodnutím soudu. Kdyby dítě bylo naopak narozeno v manželství nebo maltským občanem byla matka, dítě by nárok na maltské občanství získalo. ***