(17.40 hodin)
(pokračuje Suchá)

Pokud jde o dopady na státní rozpočet, nepředpokládají se zvýšené požadavky na státní rozpočet s ohledem na to, že se nepočítá s navýšením soudců ani administrativy. Naopak se předpokládá pozitivní dopad na státní rozpočet, protože současný soudní řád je velmi nepřehledný a chaotický a tímto rozdělením civilního procesu by mělo dojít k výraznějšímu zpřehlednění a celkovému zefektivnění, čímž by mohlo dojít k eliminaci průtahů v soudních řízeních a samozřejmě k úspoře v souvislosti s vyplácenou náhradou škod v důsledku nepřiměřené délky soudního řízení.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, paní kolegyně. Otevírám obecnou rozpravu. Hlásí se někdo do obecné rozpravy? Protože nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím. Ptám se pana ministra, paní zpravodajky, jestli si přejí závěrečná slova. Pane ministře, přejete si závěrečné slovo? Ne. Paní zpravodajka také ne.

Protože nezazněly žádné návrhy, můžeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavněprávnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Žádný jiný návrh nevidím, takže můžeme přistoupit k hlasování.

 

Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání ústavněprávnímu výboru? Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

hlasování pořadové číslo 43 přihlášeno 114, pro 109, proti nikdo. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání ústavněprávnímu výboru, a tím končím prvé čtení tohoto návrhu.

 

Přistoupíme k projednání bodu s pořadovým číslem 68, kterým je

 

68.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb.,
občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
/sněmovní tisk 932/ - prvé čtení

Poprosím opět pana ministra spravedlnosti pana ministra Blažka o uvedení předloženého návrhu. Prosím, pane ministře.

 

Ministr spravedlnosti ČR Pavel Blažek: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, to je další zákon, který se musí měnit v souvislosti s rekodifikací soukromého práva. V tuto chvilku jde opět o předpis procesní. To nejpodstatnější, co bych k tomu měl říct ve třech nějakých základních věcech, které se v tomto zákoně promítají, tak je to zrušení všech ustanovení, která upravují tzv. nesporná řízení, dále je tam procesní reflexe změn terminologických obsažených v novele občanského zákoníku a dále je to reakce na nové instituty, které přináší nový občanský zákoník.

V zásadě jsme zase u prvního čtení, takže buď bych to mohl číst úplně celé, abych to vyjádřil celé, anebo zůstanu u tohoto obecného úvodu, protože tam těch institucí a institutů je tolik, že kdybych to tady pročítal celé, tak i těm, kteří jsou nakloněni to pustit do druhého čtení, bych to možná tímto rozmluvil. Takže já děkuji za možnost úvodního slova a očekávám případnou diskusi a zejména hlasování o případném postoupení do druhého čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Prosím zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Polčáka, aby se ujal slova.

 

Poslanec Stanislav Polčák: Děkuji, pane místopředsedo. Pokud jde o projednávanou předlohu změny novely občanského soudního řízení, tak je třeba říci, že ta bude mít poměrně zásadní vliv na znění stávajícího občanského soudního pořádku, tedy OSŘ, neboť jak zde již bylo poznamenáno v předchozím tisku, tzv. část nesporných řízení se vyčleňuje ze stávající úpravy občanského soudního řízení, což jde o reakci opět na přijetí nového občanského zákoníku, a podstatná část tady této materie, která do dnešní doby je součástí jednoho soudního pořádku pro civilní postup soudů, bude vyčleněna do druhého zvláštního speciálního předpisu, který shodou okolností si myslím, že je svojí materií a rozsahem v zásadě skoro stejně totožný s tím, co již dnes platí. Jinými slovy, dojde nesporně k nabobtnání řízení, která upravují postup soudů v civilních záležitostech, jak je dneska vymezuje občanský soudní řád v úvodních ustanoveních. Je to daň za to, že se nově upravuje celá řada právě institutů, ať jsou to dědické záležitosti, způsobilost, omezení tedy k právním úkonům, zkrátka celá ta materie, která je dneska včleněna mezi paragrafy 175 až 201 občanského soudního řádu. Ono to vypadá, že je to poměrně malá část materie, ale není tomu tak. Je tam vlastně načíslováváno písmeny "a" až "zxy" dalších několik desítek, možná i stovek ustanovení.

Je třeba říci, že tato novela, tak jak je předložena ze strany vlády, je vlastně čistě technickou novelou, možná s jednou výjimkou. To bych si zde dovolil alespoň částečně přiblížit, protože je do jisté míry poměrně zásadní, a to je změna ve věcné příslušnosti soudů. Stávající rozvrh agendy, kdy občané, právnické osoby a jiné jdou k soudům a ty rozhodují jejich spory právě v těch sporných záležitostech, je dán vymezením věcné příslušnosti mezi čtyřstupňovou soudní soustavu okresní, krajské, dva vrchní soudy a nejvyšší soud pro civilní věci, samozřejmě i ve věcech správních je zde již několik let funkční Nejvyšší správní soud. Tato agenda, která je dnes rozčleněna typově podle té úrovně, kterou upravuje, to znamená obchodní spory, speciální agenda, statusové záležitosti, pravidelně započíná svůj běh v soudním procesu u úrovně krajských soudů. Faktem je, že novela, která je zde předkládána, i úroveň těchto obchodních sporů, které do dnešní doby soudí osm krajských soudů plus jejich pobočky, přesunuje všechnu v zásadě až na typově některou vymezenou u statusových záležitostí, rejstříkových záležitostí a zcela dneska i nesporně civilní agendu, výsostně specializovanou, a to jsou autorské právo, ochrana osobnosti, tak jsou přesunovány na úroveň okresních soudů. Všech 78 okresních soudů. Je tedy otázkou, jestli soudní soustava je na takovýto zásadní přechod připravena v tuto chvíli, a myslím si, že to bude, řekl bych, jedno z těch zásadních témat, které bude čekat při rozhodování pléna a obecně při projednávání této předlohy i ústavněprávní výbor, zdali tedy již je soudní soustava připravena na to, aby došlo do jisté míry k zásadním přesunům soudní agendy z role krajských, řekněme do jisté míry specializovaných soudů na úroveň soudů prvního stupně, okresních soudů.

Myslím si, že to si bude muset zodpovědět rovněž vláda, neboť s tímto přesunem budou podle mého názoru spojeny i požadavky finanční povahy a personální povahy. K tomuto tématu se budou muset vyjádřit jednoznačně všichni zástupci všech parlamentních stran, protože by to byl jeden z nejzásadnějších zásahů právě do rozvrstvení soudní agendy od roku 1990, a to si troufám tvrdit, že v zásadě nepřeháním, pokud pominu oddělení krajské obchodní agendy právě v 90. letech, což způsobilo také poměrně značné problémy.

Já již nechci déle natahovat své vystoupení. Chci pouze sdělit, že jsem přesvědčen, že tento tisk je způsobilý i při této - nechci říci výtce, ale při této zásadní připomínce, aby byl propuštěn do druhého čtení a aby skutečně se politická reprezentace nad změnou věcné příslušnosti a do jisté míry vyhladovění vrchních soudů jednoznačně zamyslela a sama seznala, zdali k tomuto zásadnímu kroku je skutečně soudní soustava připravena. Bude k tomu třeba diskuse se všemi zainteresovanými dalšími subjekty, ať je to Soudcovská unie nebo profesní skupiny, notářský stav, advokátní stav.

Děkuji vám za pozornost. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP