(17.20 hodin)
Ministr spravedlnosti ČR Pavel Blažek: Já ještě opravdu pokusím se stručně. Za prvé, zakončím to trošku věcně, to znamená já to, co jste říkal, vezmu trošku jako interpelaci a nechám zpracovat, co všechno se v rámci vzdělávání udělalo už pro to, aby nový občanský zákoník vešel ve známost, a budu vám vždycky tvrdit, že i kdyby se to protáhlo o pět let, tak víc se toho udělat nedá, a kdo ty uši a hlavu pro to má otevřené, tak ten se to dozvídá, o tom byla ta moje zásada, a kdo prostě ne, tak si to prostě nepřečte a nedozví se to.Ta zásada je totiž subjektivně míněna. Ta stará římská. To znamená - starej se o to, abys věděl, co je právo, a pak ti to bude možná svědčit.
Pokud jde o to, víte, nebavme se teď o úplně detailních věcech, které jsou v té či oné normě, ale pokud jde o tu filozofickou změnu, kterou nové právo soukromé přináší, tak s tím se mohou lidé a všichni, kdo tady žijí i nežijí, seznamovat už dlouhou dobu. Tohle to všechno už jsou konkrétní detailizace různých věcí, ale moje obava vyplývala z toho, že kdybychom to schválili kdykoliv dřív, ten prováděcí, tak nejpodstatnější je, že samozřejmě značná část veřejnosti si ten nový nepřečte, ten zákoník, i když na to byly v podstatě dva roky. Ale to není kritika občanů nebo tohoto národa nebo koho chcete, tak to prostě je. Na straně druhé já ve světě, kdy by občané nedělali nic jiného, než četli zákony, bych tedy taky žít nechtěl. To tak prostě je.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Ještě pan kolega Chvojka. Prosím.
Poslanec Jan Chvojka: Já děkuji za reakci jak zpravodaje, tak pana ministra. A už opravdu na závěr. Samozřejmě nepředpokládám a vím, že to tak není, že by v uvozovkách normální občan četl v neděli před obědem nebo po obědě, nebo dokonce u oběda jakýkoliv zákon, ale já jsem zde hlavně mluvil o drzosti, ne o tom, že jste drzí, o drzosti, že se nejenom tento tisk, který má 1300 stránek, předkládá do Sněmovny devět nebo deset dnů předtím, než se projednává. To je ale jenom jeden jediný tisk, který jsem zmínil. Není ale jediný. Pak tady máme insolvenční zákon, který byl jako bod předtím, ten měl tuším nějakých 200 stránek, máme tady zvláštní řízení soudní, tam je to tuším nějakých 250 stránek, občanský soudní řád, výkon vazby. Pokud dobře počítám, tak jde minimálně o 2500 stránek materiálu, který byl do Poslanecké sněmovny doručen devět nebo deset dnů předtím, než se tato materie zde teď projednává.
A já se ptám, pane ministře, zdali to není náhodou pohrdání ne občany, protože jak jsem řekl, asi běžný občan si zákony nečte, a už vůbec ne tisky. Ale není to pohrdání například poslanci? Je prostě slušné poslat dva a půl tisíce stránek materiálu devět dnů předtím, než se projednává zde na plénu? Já si myslím, že to slušné není. Svědčí to jen o vaší bohorovnosti - nemyslím vás konkrétně, ale o bohorovnosti vaší vlády. Vy si myslíte, že prohlasujete naprosto všechno bez ohledu na to, jestli to je správné, nebo nesprávné, bez ohledu na to, jestli to je špatně, nebo dobře.
Takže opakuji, a mohl bych to říci o každém z dalších tří zákonů, které přijdou na řadu, prostě poslat devět dnů před projednáváním takto zásadní materii - protože, pane ministře, vy mě určitě nebudete rozporovat v tom, že novela zákona o výkonu vazby, zvláštní řízení soudní, novela občanského soudního řádu jsou nějaké nepodstatné věci, které si nezaslouží pozornost. Prostě já si myslím, že každý poslanec, zejména ten, kdo je v ústavněprávním výboru, ale nejen v ústavněprávním výboru, ale ten, koho tato problematika zajímá a bude o ní hlasovat, má právo na to, aby mu tento materiál nebo tyto materiály byly doručeny předem v nějaké solidní lhůtě, a devět dnů za solidní nepokládám.
Proto další otázka, a budu rád, když na ni odpovíte: Proč se to projednává zrovna dnes, první jednací den této schůze? Proč se to například neprojednává aspoň za týden nebo za čtrnáct dní? Protože víme, že by Sněmovna měla za čtrnáct dní být.
Prostě to pokládám za drzost a trošku za bohorovnost a za neslušnost, protože si myslím, že dva a půl tisíce stránek takto rozsáhlého a důležitého materiálu přečíst nejde. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Pan ministr Blažek bude reagovat. Prosím, pane ministře.
Ministr spravedlnosti ČR Pavel Blažek: Tak já myslím, že být drzý, neslušný, bohorovný je ideální výbava pro to, abych se stal playboyem (směje se a někteří poslanci také), což mi tedy z jiných důvodů tisíců není dáno.
Ale podívejte se, v zásadě první čtení podle mého přesvědčení je o tom, že se najde nějaký navrhovatel, který navrhuje této Sněmovně, že je asi správné zabývat se určitým tématem. O tom dneska rozhodujeme. A ta Sněmovna řekne tomu navrhovateli, to není téma, které máme projednávat, je to buďto neaktuální, nebo prostě to nemá žádný smysl, nebo dojde k nějakému tomuto přesvědčení. Dnes tu sedíme proto v tom prvním čtení, aby Sněmovna řekla ano, tento zákon je potřeba.
Jestli mi potom budete říkat: nestíháme to přečíst a podobně, no, o tom už jsou ta další čtení a tam se bavme. Ale dnes tato Sněmovna má rozhodnout pouze o tom, jestli tento zákon má smysl, aby se stal součástí právního pořádku této republiky, a to já si myslím, že má. Jestli má 850, 1000 stran v tuto chvíli, nebo má stranu jednu, není pro to dnešní jednání podle mne rozhodující, ale naprosto - podívejte se, když vám dám týden navíc, ne já v uvozovkách, kterýkoliv navrhovatel týden navíc, tak ta námitka může být úplně stejná, protože mimochodem, kdybyste tu práci vykonávali pořádně a řádně a vzal jsem to za týden, tak tady sedíte do pátku, v sobotu a v neděli máte přemýšlet, co pro občany ještě dalšího uděláte, a v pondělí byste tady byli znovu, nebo v úterý, na tom by se nic nezměnilo.
Čili nehrajme prosím tu hru, že první čtení už je o tom, že teď někdo něco přinesl a zítra je to ve Sbírce. Tak to není. Dnes se bavme o tom, jestli tento zákon potřeba je, on potřeba je, je nutný, vůbec neříkám, že je jednoduchý, a pokračujme v diskusi.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, pane ministře. Dalším přihlášeným je pan kolega Staněk. Prosím.
Poslanec Pavel Staněk: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Dobré odpoledne, dámy a pánové.
Já si dovolím reagovat na kolegu Chvojku, protože to je krásné, co tady slyšíme. Já myslím, že to je další pokus o to, jak bychom se mohli dočkat toho, že bychom odložili - když se nám nepodařilo odložit už legislativu, přímo občanský zákoník, tak odložíme doprovodnou legislativu.
Já jsem tady stejně dlouho poslancem jako kolega Chvojka a myslím, že jsme už zaznamenali, k čemu slouží první, druhé a třetí čtení. Já jsem aspoň tak to pochopil, přesně jak to říkal pan ministr, že první čtení je pro to, abychom si tady řekli, jestli takový zákon má smysl, jestli ho pustíme dál, a potom ho přidělíme nějakému konkrétnímu výboru, který se mu bude věnovat.
Stejně tak jako kolega Chvojka i já jsem v ústavněprávním výboru a věřím tomu, tak jak tady koneckonců přislíbil i pan předseda ústavněprávního výboru kolega Polčák, že se mu budeme věnovat v ústavněprávním výboru, celé té materii, která má poměrně dost stránek. A rozumím tomu, že má dost stránek. A je určitě těžká a složitá. A od toho jsme právě v tom výboru, kde jsme v malém kolektivu, v malém kroužku, kde dokážeme diskutovat nad věcnými problémy.
Takže moc prosím, abychom zkrátili debatu, posunuli dál tento návrh zákona, abychom posunuli celou doprovodnou legislativu.
Na závěr si neodpustím možná ošklivou poznámku, ale já mám pocit, že už sjezd ČSSD byl minulý týden v sobotu, takže bych to možná neprodlužoval a skutečně nesnažil se, když už se neodložil občanský zákoník, odkládat doprovodnou legislativu. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Pan kolega Chvojka se hlásí o slovo. Prosím, pane kolego.
Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já už jsem nechtěl vystupovat, ale když mě pan kolega Staněk tak krásně poučil a vysvětlil ten legislativní proces, tak prostě musím. On mi totiž ten legislativní proces vysvětlil hrozně špatně.
Pan ministr Blažek také neměl pravdu, protože proč - pokud jsou zákony do prvého čtení posílány jenom proto, abychom rozhodli, jestli je vůbec správné zabývat se nějakým tématem, a potom ty drobnosti, těch 1300 stránek, projednali někde ve výboru, proč se tedy posílá v rámci prvního čtení tisk jako celek? Já si prostě myslím, že je potřeba už v rámci prvního čtení některé věci probrat. To, co jsem říkal, že to bylo posláno velmi pozdě a že se to podle mého názoru prostě nestihne nějakým způsobem zúřadovat, je názor, který mi nikdo nevyvrátí.
Já legislativní proces vidím trošku jinak. Nemyslím si, že první čtení je nějaká zábava, i když vím, že koalice by to tak někdy chtěla, prostě si to jen tak schválit a nedebatovat o tom. První čtení není prostě nějaká taková diskuse o tom, jestli je správné zabývat se nějakým tématem. Já si myslím, že i v rámci prvního čtení bychom ty věci mohli a měli projednávat do hloubky. Na tom trvám a opakuji to.
Už vám to říkat nechci. Prostě je to drzost posílat takovýto tisk. (Směje se. Potlesk z levé strany.)
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Pan zpravodaj Polčák.
Poslanec Stanislav Polčák: Děkuji, pane místopředsedo. Já tedy budu znovu krátký, ale tedy v tomto případě už to, co jsem si chtěl nechat na soukromý rozhovor s panem kolegou Chvojkou, tedy budu ventilovat.
Vy jste zde řekl, pane kolego prostřednictvím pane místopředsedy, že jsou zde další předpisy, například výkon vazby. Můžete mi sdělit, pokud jste si to tedy tak všechno nastudoval, jak souvisí výkon vazby s novým občanským zákoníkem? Ten se toho vůbec nedotýká. ***