(17.00 hodin)
(pokračuje Stanjura)
Já myslím, že je dobře, že tam je vlastně přestupní terminál, parkovací dům, že to zvyšuje atraktivitu železniční dopravy pro občany nejenom z České Třebové, ale i z okolí. Na druhé straně když si vezmeme území, která by Česká Třebová mohla zasahovat, je také pravda, že část občanů pak už směřuje spíš do Chocně a ne do České Třebové a tam je situace, řekl bych, horší než v České Třebové.
Jediné, co se dá dělat, že městská samospráva si to bude schopna vyjednat u komerčních tratí s jednotlivými dopravci. Tam Ministerstvo dopravy tím, že to neplatí, nemá žádnou páku kromě toho, že by řeklo, že by bylo dobré, aby se tam zastavilo. Ale nemůže to zahrnout, jako je to třeba u dálkových spojů, kdy skutečně v objednávce je, i kde vlaky mají zastavit. U těchto komerčních spojů to prostě není možné, protože to neplatíme. Ten, kdo platí, ten rozhoduje. Rozumím tomu, že pro občany České Třebové a okolí by to bylo lepší. Na druhé straně dopravci u těchto tratí říkají, že posuzují i efektivitu a rychlost spojení.
Jenom nad rámec interpelace a mé odpovědi. Víte, jak se velmi často hovoří o vysokorychlostních tratích, jak budou vlaky jezdit rychlostí 200, 250 a 300 kilometrů, ale legitimní otázka je, kde vlastně rychlovlaky v České republice zastaví a kolik občanů bude mít šanci tuto službu využívat, aby nemuseli jet sto kilometrů autem, aby na nejbližší zastávce rychlovlaku nastoupili. I tohle musí vzít stát a kterákoliv politická reprezentace v úvahu, když bude rozhodovat, zda má smysl budovat vysokorychlostní tratě, protože pak ten problém bude úplně stejný. A obávám se, že by vysokorychlostní trať, i kdyby byla evropského charakteru, kdyby tam byly evropské peníze, mohla také znamenat dvě zastávky v České republice. Pak si sami řekněme, zda tam máme investovat veřejné zdroje a kolik z deseti a půl milionu obyvatel by mělo šanci třeba na dvou třech zastávkách nastupovat.
Omlouvám se, že nemám žádnou příznivou odpověď, ale legislativně to prostě není možné. Lze jenom přesvědčovat dopravce, aby tam aspoň některé spoje zastavily.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Přejete si, pane kolego, ještě doplňující otázku? Ne.
Přistoupíme k interpelaci s pořadovým číslem 25, kterou vznáší paní kolegyně Váhalová na ministryni práce a sociálních věcí paní Ludmilu Müllerovou ve věci odměn na Ministerstvu práce a sociálních věcí. Prosím, paní kolegyně, máte slovo.
Poslankyně Dana Váhalová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové. Paní ministryně, já bych na vás měla tři dotazy. Vzhledem k probíhajícím sociálním reformám, kdy se na občanech se zdravotním postižením, seniorech, mladých rodinách a dětech hledaly úspory, by mě zajímalo, jak a zda se šetřilo i na samotném Ministerstvu práce a sociálních věcí například v rámci administrace. Kolik Ministerstvo práce a sociálních věcí vyplatilo v minulém roce na odměnách vedoucím pracovníkům? Zajímalo by mě i odůvodnění vyplacených odměn a dále bych se chtěla zeptat i na to, zda například dostali nějakou odměnu řadoví zaměstnanci úřadů práce, kteří díky špatně připravené změně IT systému zažívali doslova hororové chvíle. Děkuji za odpovědi.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Prosím paní ministryni o odpověď.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Ludmila Müllerová: Vážený pane místopředsedo, vážená paní poslankyně, dovolte mi, abych reagovala na vaši interpelaci, která se týká odměn na Ministerstvu práce a sociálních věcí za rok 2012.
Musím konstatovat, že odměny v roce 2011, potažmo v roce 2012, začaly být vypláceny podle nového systému, který byl tehdejším vedením zaveden. Částka přidělená na platy se stala pro samostatně hospodařící celky jednou částkou a následně odměny byly další částkou, to znamená odměny byly v rámci samostatně hospodařících sekcí a samostatných odborů. Musím říci, že byly vypláceny odměny za splnění vytyčených cílů pro dané období, byla zohledňována především důležitost, náročnost a také týmová spolupráce na projektech a úkolech, kterých právě v roce 2012, na který se ptáte, bylo podle tehdejšího vedení více než dost. Byli tedy odměňováni pracovníci jak ve vedoucích funkcích, tak i řadoví pracovníci podle zmíněných kritérií.
První odměna v roce 2012 byla vyplácena dá se říci za leden až duben roku 2012, kdy bylo vyplaceno všem zaměstnancům více než 6 milionů, a náměstci ministra obdrželi odměnu až v červnu a tehdy to bylo ve výši 420 tisíc korun. Za období květen až září bylo vyplaceno zaměstnancům 8 milionů a tehdy náměstci obdrželi odměnu až v říjnu ve výši zhruba 635 tisíc a v listopadu byly vyplaceny odměny na návrh vedení jednotlivých sekcí z uspořených prostředků ve výši 11 milionů 86 tisíc korun. Samozřejmě byly vypláceny, jak tady hovořím, prostředky jednotlivým pracovníkům i náměstkům ministra a v roce 2011 a 2012, jak jsem již říkala, došlo ke snížení platu všem zaměstnancům úřadu o 10 % z celkového objemu mezd a v tomtéž období, to znamená 2011 a 2012, došlo k těm podstatným změnám v poskytování odměn a musím říci, že jsme toto opravdu vyhodnotili jako nesystémové, a proto celý tento princip odměňování budeme od letošního roku 2013 měnit.
Ještě co se týče vaší otázky, která směřovala k odměňování na úřadech práce. Ano, máte pravdu, bylo tam velké zatížení pracovníků přesčasovou prací, čili odměny, které byly poskytovány, byly udělovány i v souvislosti s přesčasovou prací, tedy i s mimořádným nasazením, protože došlo k zásadní změně ve fungování úřadů práce. Tam tedy musím říci, že se opravdu v prvé řadě vyplácely odměny řadovým zaměstnancům, to znamená na kontaktních místech Úřadu práce, a v roce 2012 bylo vyplaceno více než 167 milionů na odměnách.
Takže to je pro tuto chvíli vše. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, paní ministryně. Paní kolegyně Váhalová položí ještě doplňující otázku. Prosím.
Poslankyně Dana Váhalová: Děkuji za odpovědi, paní ministryně. Já to říkám v rámci kontextu toho, že pan exministr Drábek posílal svým náměstkům velmi štědré odměny a velké otazníky vyvolaly i například odměny pana exnáměstka Šišky, který ve stejném měsíci, kdy strávil tři týdny ve vazbě, dostal velkou odměnu a zdůvodněna byla tak, že byla vyplacena za úspěšné splnění mimořádných úkolů. Mnoho lidí včetně mě si neumíme moc představit, co si pod tím představit. Já bych se chtěla zeptat ještě na váš názor na tuto odměnu a na tyto odměny, které byly ve třetím čtvrtletí vyplaceny pěti náměstkům a konkrétně i panu exnáměstkovi Šiškovi.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Prosím, paní ministryně, máte slovo.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Ludmila Müllerová: Já musím říci, že jsem na Ministerstvo práce a sociálních věcí do funkce ministryně nastupovala až ve druhé polovině listopadu, takže to, co vyplácelo tehdejší vedení Ministerstva práce, není skutečně směřováno na mou osobu víceméně k dotazům, proč a z jakých důvodů byla odměna jednotlivým členům vedení poskytnuta. Nicméně na vaši otázku, která směřovala na pana náměstka Šišku, musím odpovědět. Považovala bych to za slušné, kdybych uvedla i částku. Myslím ale, že už to bylo v médiích prezentováno. Částka byla skutečně vyplacena v měsíci říjnu, to znamená, kdy už pan náměstek byl vzat do vazby, a byla ve výši 165 tisíc korun.
Čili to, z jakých důvodů, proč se pan tehdejší ministr Drábek rozhodl k této odměně, směřujte prosím na pana kolegu poslance. Děkuji. ***