(17.50 hodin)
(pokračuje Jirout)
Za čtvrté: Připouští se možnost založit standardní fond nebo speciální fond jako variantu akciové společnosti, která obdobně jako podílový fond průběžně vydává a odkupuje akcie, které odkupem zanikají, například SICAV v oblasti lucemburského práva. S tím souvisí i doplnění úpravy podfondu investičních fondů jako akciových společností. Tato změna v souvislosti se zavedením formy investičního fondu jako akciové společnosti s proměnlivým základním kapitálem do českého právního řádu a umožněním vydávat různé druhy akcií dovolí ještě lépe shromažďovat peněžní prostředky od širokého spektra investorů a tento majetek investovat na základě rozložení rizika, které odpovídá aktuálnímu rizikovému apetitu investorů. Díky tomu tomuto poolingu majetku navíc dochází i k úspoře nákladů. Investorům je pak možno nabídnout nižší poplatky za odkoupení cenného papíru a vydání jiného, protože nedochází k odlivu investic, ale pouze k jejich přesunu v rámci jedné společnosti. Přesun investorů mezi jednotlivými podfondy s různými rizikovými profily tak umožňuje maximálně efektivní obhospodařování obhospodařovaného majetku.
Za páté: Po vzoru zahraničních právních úprav se upravuje i modifikovaná právní úprava komanditních společností, např. SICAV v oblasti lucemburského práva, pro fondy kvalifikovaných investorů. Návrh vychází z vyšší variability právních forem u těchto typů fondů a umožňuje (nesrozumitelné) podíl komanditistů do cenného papíru.
A za šesté: Umožňuje zobchodovat obchodovatelnost akcií vydávaných akciovou společností s proměnlivým základním kapitálem a podílových listů otevřeného podílového fondu.
Takže toliko k poměrně obsažnější zpravodajské zprávě a tímto vás žádám o posunutí této materie do druhého čtení. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které zatím mám dvě přihlášky. První bude pan poslanec Petr Braný a připraví se pan poslanec František Laudát. Pane poslanče Braný, máte slovo.
Poslanec Petr Braný: Děkuji, pane místopředsedo, za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, pochopil jsem, není sloučená rozprava k těm dvěma, takže já se zaměřím jenom na jeden aspekt tohoto zákona.
V obecné rovině lze říct, že tento zcela nový vládní návrh zákona o investičních společnostech a investičních fondech a návrh souvisejícího změnového zákona, který provádí legislativně technické změny u souvisejících právních předpisů, sleduje několik záměrů. Myslím, že o nich hovořil dost kompaktně předkladatel pan ministr financí. Já nebudu tyto věci teď řešit, myslím si, že to bude předmětem diskuse na výborech. Zastavil bych se ale u jedné otázky, a to je, že předložený návrh zcela nového zákona o investičních společnostech a investičních fondech má správcům investičních fondů nabídnout podobné prostředí, jaké má Lucembursko. Do českého rozpočtu by tak mohly přitéct až miliardy korun z toho, kdyby se právě z České republiky u nás dělala veškerá administrace. Tedy jeho hlavním smyslem je zejména vytvoření takových podmínek pro investiční fondy, které dnes sídlí v tzv. daňových rájích a hospodaří se stovkami miliard eur.
Pro toto lákání investičních fondů nastává vhodná doba. Letos na podzim má totiž začít platit nová evropská směrnice nařizující většině fondů, které spravují peníze investorů z Evropské unie, aby přesídlily do některých z unijních zemí. Hlavním cílem směrnice je totiž dostat pod křídla evropských regulátorů kapitál ve výši přibližně 10 bil. eur. Nejedná se přitom o to, že by Česko získávalo peníze přímo z fondů, ty by zde pouze sídlily a nadále by si financovaly své projekty kdekoli ve světě. My bychom ale vydělávali na tom, že by se právě z České republiky dělala veškerá administrace. Pokud by zde sídlily fondy spravující byť jen desetinu toho, co má Lucembursko, do českého státního rozpočtu by podle některých expertních odhadů ročně přiteklo minimálně až 16 mld. korun.
Takže otázka na pana ministra financí, jestli vidí toto reálně a bude se s tím moci počítat už v nejbližších státních rozpočtech.
Podle průběhu diskuse odborné veřejnosti zejména v loňském roce je tento nový zákon na jedné straně přijímán pozitivně, protože může snížit administrativní zátěž a rovněž může pomoci přilákat některé správce fondů do České republiky. Na druhou stranu se ale objevují kritiky, že zákon je příliš rozsáhlý, komplikovaný a zbytečně kombinuje úpravy oblasti kolektivního investování pro retailové investory z oblasti alternativních a speciálních fondů určených pro kvalifikované investory. Nová norma je také mnohdy kritizována, že je v některých pasážích zbytečně podrobná a snaží se i přicházet s regulací nad rámec evropských směrnic, které implementuje. Ale to bych moc nevyčítal tomuto návrhu zákona, protože zde je oprávněná obava, aby investice byly lépe a vůbec chráněny v naší republice, a regulace by tak měla působit jako ochranný prvek pro méně zkušené investory.
Zkrácení na 30 dnů nevidím úplně nejvhodnější, protože ten zákon má přes 500 stran a ještě 150 dalších příloh, takže je to velmi obsáhlá materie, a proto si myslím, že není nutné pospíchat s jeho projednáním a minimálně ve standardních lhůtách se tomuto věnovat.
Tolik můj příspěvek k této materii.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, to byl pan poslanec Braný a nyní má slovo pan poslanec František Laudát. Prosím.
Poslanec František Laudát: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, pokusím se možná trošku lidsky říci, co tady vlastně projednáváme, vlastními slovy. Doufám, že se mi to podaří.
Evropská unie, jak už tady zaznělo, začala regulovat a vydávat poměrně složitou legislativu k celé rodině různých fondů, které vytvářejí skutečně bohatství a národní bohatství takovým zemím, jako je Lucembursko. Včas zavětřila například Malta a rovná se to hospodářskému zázraku. Česká republika, pokud se týká fondů, po nějakých počátečních nadějích v 90. letech v tomto výrazně zaspala, nic se tady nedělo, a pak je tady ta obrovská negativní zkušenost s vytunelováváním různých privatizačních fondů, což je věc, která ve světě nemá obdoby. Prostě fondy se nevykrádají, je to jeden z nejvíce sofistikovaných produktů.
Evropská unie po zkušenostech s poskytováním dotací stále více tlačí na to, že bude dávat částečné dotace, tzv. reverzní, právě do takových nějakých produktů, kde se budou skládat jak peníze z Evropské unie nebo z veřejných rozpočtů, tak peníze privátních investorů tak, aby skutečně ty peníze byly efektivně vynakládány. Sami víte, s čím se potýkáme, co se týká čerpání evropských dotací.
Česká republika v tuhle chvíli nemá takový produkt, na který nutně čeká například Ministerstvo průmyslu a obchodu, protože tady je klíč k tomu, aby v naší zemi mohly začít fungovat fondy rizikového kapitálu, protože v tom celém, v té legislativě, je schováno to, že skutečně budou moci vznikat tyto produkty. To znamená fondy rizikového kapitálu, jsou tam řešeny fondy kvalifikovaných investorů, kvalifikované fondy rizikového kapitálu, svěřenecké fondy atd., atd.
Já se přimlouvám naopak už z toho důvodu, že Evropská unie ten čas, který máme na implementaci, kde skutečně podstatnou část tvoří implementace těch velice složitých, sofistikovaných evropských norem a zákonů a ta menší část, která také podléhala obrovské diskusi, a je tady vlastně národní příspěvek takový, abychom my byli v tomto oboru konkurenceschopní. A já věřím tomu, že Ministerstvu financí se podařilo skutečně to udělat tak, aby ten produkt byl konkurenceschopný. Ta směrnice, kdy k tomu jsme povinni přistoupit, je někdy v červenci, nevím, jestli 1., nebo 25. července letošního roku, proto bych se moc přimlouval. ***