(19.10 hodin)
Poslanec Ivan Ohlídal: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedkyně, vážené dámy, vážení pánové, čas pokročil, a proto budu velmi stručný. Všimnu si pouze jednoho aspektu, negativního aspektu současné prezidentské amnestie.
Pan premiér ve svém dopoledním projevu řekl a zdůraznil to, že tato amnestie je aktem individuálního soucitu a milosrdenství. Neupřesnil však, kterým směrem směřuje tento soucit a milosrdenství. Zapomněl dodat, že směřuje především k lidem, nebo jenom k lidem, kteří se dopustili trestných činů. K různým zlodějům, podvodníkům, tunelářům atd. Bohužel v této amnestii není sebemenší náznak soucitu a milosrdenství vůči poškozeným, to znamená vůči lidem, kteří utrpěli jakoukoliv škodu v rámci trestné činnosti těchto škůdců.
Největší problém pro poškozené je v tom, že v mnoha případech se podle odborníků nebudou schopni domoci náhrady škody a že vlastně amnestie velmi ublížila právě těmto poškozeným. Zastánci amnestie tvrdí, že všichni poškození se mohou domoci náhrady škody v rámci tzv. civilního řízení, nebo jak se také říká, občanskoprávního řízení. Odborníci však vyjadřují značnou pochybnost v tomto směru, protože v mnohých případech situace pro poškozené v rámci civilního řízení může být velmi, velmi komplikovaná. Podle odborníků nejprve v rámci civilního řízení budou muset tvrdit, že k jejich újmě, k jejich škodě došlo. Navíc samozřejmě musí k tomu podat určité důkazy a zvláště ve složitých hospodářských kriminálních kauzách budou potřebovat mnoho různých dokladů a dokumentů. Tyto doklady a dokumenty jsou samozřejmě v trestním spise, ale zvláště u hospodářských kriminálních řízení a činů budou tyto dokumenty obsaženy v trestních spisech, které jsou velmi složité, tisícistránkové, takže tito poškození se sami těžko mohou vyznat v těchto trestních spisech, vyznat v souvislostech, které jsou v trestních spisech. Dokonce i státní zástupci někdy mívají v tomto směru potíže, i když mají za sebou státní aparát. Například aparát kriminální policie. Takže v takových to obtížných situacích nelze očekávat, že by se poškození mohli nějak sami orientovat. Navíc tito poškození musí dokázat, v čem ten škůdce porušil zákon, čili v čem porušil svoji právní povinnost. A nejen to. Navíc musí dokázat příčinnou souvislost porušení této povinnosti vzhledem k jejich škodě.
Z tohoto jasně vyplývá, že pokud poškozený není právníkem specialistou, že mu nic jiného nezbývá, než si najmout právního zástupce. Samozřejmě právních zástupců, kteří se specializují na trestněprávní činnost, zvláště v hospodářské oblasti, není nekonečně mnoho, takže často se poškozeným stane, že si budou muset najmout právního zástupce, který v této oblasti není zkušený. Takže se klidně může stát, že právní zástupce poškozeného nezvládne svoji úlohu a civilní soud neuzná tuto žalobu poškozeného. Navíc odborníci tvrdí, že civilní soudci nemají zkušenosti a znalosti, které se týkají těchto kauz, a že jejich rozhodování může být často problematické.
Když se tedy vezmou v úvahu všechny tyto komplikace a těžkosti, opravdu se může stát, že i když je pravda na straně poškozeného, v podstatě ten soud prohraje a soud zamítne jeho žalobu. V tom případě se stane, že bude poškozen dvakrát. Nejen trestnou činností, ale i tímto rozhodnutím soudu, protože pochopitelně v rámci civilního řízení musí tento poškozený zaplatit soudní poplatek, jehož výše se odvíjí také od výše způsobené škody, a tyto poplatky mohou být v mnoha řízeních velmi vysoké, takže už jen tento fakt může dosáhnout toho, že mnoho poškozených ani do soudních sporů vůbec nepůjde. Touto amnestií jsou vlastně trestáni poškození, nebo mohou být v principu trestáni poškození dvakrát.
Opravdu tato amnestie je amnestií velice zvláštní. Vyjadřuje akt milosrdenství a soucitu vůči darebákům a vůči slušným lidem může být velmi nebezpečná a o žádné milosrdenství se tam jednat vůbec nemusí. Tento jeden negativní aspekt mi stačí k tomu, abych tuto amnestii tvrdě odsoudil, abych odsoudil to, že česká vláda prostřednictvím svého premiéra vlastně souhlasí s takovou amnestií, a pro to, abych ji hlasováním vyjádřil svou nedůvěru. Těchto důvodů je samozřejmě více, ale já jsem se zmínil právě jenom o tomto jednom. Děkuji za pozornost.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Prosím nyní pana poslance Radima Fialu. Dalším přihlášeným je Josef Novotný starší. Slovo má pan poslanec Radim Fiala.
Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně, kolegové, již dříve jsem sdělil, že aktivně nepodpořím návrh komunistů a sociálních demokratů na vyslovení nedůvěry vládě. Nepovažuji především politiku komunistů za lepší alternativu pro tuto zemi, než je tato vláda. Tato vláda vládne špatně, ale historickou zkušenost s vládou komunistické strany v této zemi bude těžké překonat.
Nerozumím vládním kotrmelcům kolem amnestie. Chvíli ji podporuje, chvíli ne, je to jako ve špatném filmu. Podpora střídá nepodporu, podpis střídá nepodpis.
Mám také zásadní výhrady k vládní politice. Na rozdíl od vlády považuji za hlavní prioritu hospodářský růst, a ne plnění maastrichtských kritérií. Vláda a bohužel vláda ODS nás vleče k euru. Nevadí, že ekonomika neroste. Je nás nutné prostě posadit do dluhového letadla evropského superstátu. Nevadí, že neprosperují rodiny, obce, kraje a země. Nevadí růst nezaměstnanosti, krize podniků a podnikání. Přednost má evropská integrace. Nevadí, že přidusíme ekonomiku zvyšováním daní. Hlavně že vlezeme hlouběji do toho klubka dluhů a převezmeme za ně záruky.
Vládní strany a především ODS se obrátily zády ke svým voličům. Pravicový programový koncept nahradila prázdnota. Trest vykoná volič a v případě ODS jde o trest drastický. Přesto všechno komunisté nemohou být alternativou a Radim Fiala nebude Vlastimilem Tlustým.
Na závěr stručně k amnestii. Rozsah amnestie považuji za příliš široký a nepovažuji amnestii obecně jako plošné opatření za správný nástroj milosrdenství. Respektuji ale ústavní právo prezidenta amnestii udělit. Využiji této příležitosti a poděkuji prezidentu republiky na konci jeho mandátu za práci, kterou pro naši zemi vykonal.
V okamžiku hlasování nemohu říct pro návrh, ale nemohu říct ani proti návrhu. Nebudu tedy hlasovat.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu poslanci. Prosím pana kolegu Josefa Novotného staršího. Dále je přihlášen pan poslanec Václav Zemek.
Poslanec Josef Novotný st.: Vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně a vážení kolegové, já se teď zmíním o hazardu, který jsem avizoval při svém posledním vystoupení, protože to považuji za obrovský dluh nejen této vlády, ale i své osobní zklamání v politice.
Já jsem v politice dvacet let a jsem asi stále naivní, protože když jsme nastoupili sem do Sněmovny a vznikala zde stoosmnáctková koalice, tak jsem téma hazardu chtěl posunout do koaliční smlouvy, a že s tím konečně něco uděláme, a měl jsem všechny přísliby Věcí veřejných a koaličních partnerů, že s tím konečně něco uděláme. Bylo mi v počátcích velmi divné, že ministr Dobeš tam pořád drmolil o nějakých dvaceti procentech zdanění, čímž se nahrazovaly odvody na veřejně prospěšné účely jakýmsi sjednocením k té vyšší částce a dál nic. Nebyl jsem schopen pohnout, aby se do koaliční smlouvy dostalo něco víc. Teprve později jsem pochopil, o co šlo. Už tenkrát se ti kapitáni hazardu domlouvali s některými a snažili se eliminovat snahu Věcí veřejných, která to měla jako vlajkovou loď, že s hazardem konečně něco udělá. ***