(16.50 hodin)
(pokračuje Drastichová)
U nás v Moravskoslezském kraji, kde byli propuštěni zejména pachatelé drobných činů, se to již od prvních hodin jejich nenadálé svobody projevuje: ukradené okapové roury, vykradený obchod, s tím související sekundární náklady pro majitele - zničený plot, rozbitá výloha, nárůst pocitu nebezpečí. Nemluvě o tom, že se reálně na severu Moravy a ve Slezsku obáváme těch, kteří aktivně rozdmýchávali sociální nepokoje. Obáváme se rozhoření dalšího Šluknovska, kdy touto nepochopitelnou amnestií jsou do sociálně a ekonomicky zjitřené situace vpuštěni kriminálníci, veřejní virválisté a lidé, kteří programově destabilizují veřejný prostor.
Dalšími podvedenými vládní amnestií jsou svědci. Co mohou čekat svědci, kteří v dobré víře šli napomoci spravedlnosti? Asi nadávky a výhrůžky, v horším případě fyzické útoky. Myslíte, že budou i proti budoucím zlodějům a zločincům nějací svědci ochotni svědčit a být ku pomoci spravedlnosti s touto prožitou zkušeností?
Připomeňme i to, že soudci kvůli agendě amnestovaných případů musejí odložit živé souzené kauzy. Tím znovu dojde k prodloužení jejich projednávání a k oddálení vynesení pravomocného rozsudku. Přitom právě přílišná délka soudního řízení a svého druhu zdržení spravedlnosti byly jedním z argumentů prezidenta pro tuto nepochopitelnou amnestii. Podvodníci dostali poučení, že se vyplácí cíleně vyhýbat soudnímu řízení pod různými smyšlenými důvody a prodlužovat ho vyslovováním podjatosti soudců či jinými právními kličkami, nemluvě o náhlém návratu roky hledaných tunelářů fondů a strůjců vážné hospodářské kriminality. Roky se vyhýbají spravedlnosti. Před Vánocemi se náhle vracejí do republiky. Hodně zvláštní! Až by se chtělo říci, že promyšlené s vědomím brzkého omilostnění. A to už vůbec nemluvím o velkých kauzách s milionovými až miliardovými dopady, ve kterých jde o zpronevěru peněz občanů, firem nebo státu. Nyní je konečně po letech složitého vyšetřování a souzení vše v pořádku, nikdo žádné miliony, či dokonce miliardy neukradl, lidé, kteří stáli těsně před vynesením pravomocného rozsudku, jsou opět bezúhonní, čestní, klidně mohou zase podnikat a někoho podobným způsobem znovu obrat o jeho úspory. Nemluvě o tom, že někteří se mohou hlásit i o ušlou mzdu a své tzv. újmy. Facka daná celé široké veřejnosti, a to v přímém přenosu!
Ministr spravedlnosti Blažek zdůvodňoval nemožnost poradit se o amnestii předem s odborníky tím, že by to způsobilo velký neklid ve věznicích. Ale pan ministra a pan premiér to špatně pochopili. Neměli se radit s vězni, ale s odborníky na trestní právo, s nejvyšším státním zástupcem a s vrchní státní zastupitelkou. Věřím tomu, že z těchto kruhů by nedošlo k úniku spekulací o detailu amnestie. Ostatně v této souvislosti mě udivilo, jak si vláda v reálu věří navzájem, kdy informace o plánované amnestii byla tajena před většinou kabinetu s odůvodněním, že by se prý, a to cituji doslova, rozkecala. Probůh, co je to za vládu, když takto pracuje se svou odpovědností za kontrasignaci? Navíc za velmi vážnou kontrasignaci s dlouhodobými dopady na společnost. Prezidentsko-premiérská amnestie je ve výsledku výsměchem demokracie, systému, který je postaven nejen na svobodě, ale především na odpovědnosti a úctě k ní. Nemluvě o dehonestaci čestných a poctivých občanů nejen ČR, protože recidivistů se bojí i naši sousedé. Prezident a premiér, tedy vrcholní představitelé státu, zase jednou ukázali, že zde nejsou primárně pro slušné a poctivé lidi, ale naopak pro grázly, obzvláště ty vysoce postavené a vlivné.
A na závěr mi ještě dovolte, abych uvedla jednu svou osobní poznámku. Včera v Karviné přepadli mou tetu. Ráno šla na odběr krve. Chtěli jí vzít kabelku. Snažila se bránit. Bohužel v 76 letech se to daří velmi těžce. Povalili ji na zem a kromě okradení, šoku a bolesti, protože je po operaci totální endoprotézy kyčle, si bere s sebou i sekundární důsledky: vyřízení nových dokumentů, výměnu zámku, ale hlavně strach. A jen pro dokreslení: úterní střelba na benzinové pumpě v Karviné - jeden mrtvý, navýšení kriminality v posledním týdnu právě v Karviné a v Ostravě. Chodily mi maily, ve kterých se rodiče svěřují, že se bojí děti pouštět ven.
Takže vám, vládo, za Karvinsko, ale i celou severní Moravu pěkně děkuji! (Potlesk poslanců VV i ČSSD.)
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Další řádně přihlášenou je paní poslankyně Marta Semelová, připraví se pan poslanec Michal Babák. Paní poslankyně, prosím, máte slovo.
Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové. Opět, a ani nevím pokolikáté už, se scházíme kvůli vyslovení nedůvěry vládě Petra Nečase. Občané jsou jejími kroky dlouhodobě znechuceni, rozčilují se, protestují, demonstrují, podepisují nejrůznější petice, ale s vládou to ani nehne. Její obdivuhodný klid, ať se děje, co se děje, klapky na očích a úsměv na tváři, to je póza, s níž čelí každému argumentu, každé výtce. Přitom aféry přerůstají v tomto volebním období do takových rozměrů, že zůstává rozum stát nad tím, jak se někdo může za těchto okolností držet svých postů zuby nehty. A vůbec nevadí, že na jednom místě vydrží třeba jen pár dní. Vždyť schopnosti a odbornost jsou u jednotlivých vládních činitelů zřejmě tak nebývalé, že mohou z fleku řídit prakticky jakýkoliv resort. Není divu, že pak nekompetentnost, arogance a absolutní imunita vůči čemukoliv sociálnímu vládne České republice. Beztrestně se tak může rozrůstat korupce, zlodějiny, okrádání nízko- a středněpříjmových jednotlivců i celých rodin, jen aby se napakovali ti nejbohatší. Může se vydávat rozsáhlý majetek církvím bez ohledu na nesouhlas naprosté většiny národa atd. atd. A pokud by snad nějaký trest přece jen hrozil, pak tu máme prezidenta a premiéra. Ti všemu rozumějí a všechno zařídí.
Uvědomujete si, vážení členové vlády, ale svoji spoluzodpovědnost za to, co se tady děje? Za porušování práv a demokracie, za házení klacků pod nohy těm, kteří chtějí odhalit lumpárny, k nimž v našem státě dochází? Za očištění kriminálníků a podrážení těch, kdo byli podvedeni a okradeni a kteří očekávali odškodnění, na něž mají nárok? Mluvím o tom samozřejmě v souvislosti s podivnou amnestií, díky níž vyšli z vězení nejen ti, kdo se provinili méně závažnými trestnými činy. Mimochodem, mnozí z nich jsou nyní v situaci, kdy se ocitli bez peněz, bez střechy nad hlavou, mnozí bez rodiny a jakéhokoliv zázemí, bez odborné a další pomoci. Co myslíte, že jim teď zbývá? Co budou asi tak dělat?
Propuštěni jsou ale i další, kteří mají na triku mnohem závažnější trestnou činnost, a také ti, u nichž bylo trestní stíhání zastaveno. Právě v těchto případech může být rozpletení nejrůznějších, mnohdy, jak se zdá, značně významných vazeb velmi zajímavé. Až se přímo nabízí otázka: Není právě toto důvod amnestie, kterou mají v rukou dva nejvyšší představitelé při spoluzodpovědnosti celé vlády? Není zvláštní, kdo, s jakými kontakty a známými a za jaké delikty, k nimž se dlouhodobě hledají souvislosti a sbírají všechny důkazy, má vyjít s čistým štítem, protože dokončení trestního stíhání někdo zamezil? Občané se oprávněně ptají, jak je možné, že někdo si u nás může dovolit všechno a ještě se vysmívá ostatním do tváře, zatímco druhý je stíhán za každé malé pochybení. Jak je možné, že jsou přijímány zákony, které obyčejné slušné lidi hážou přes palubu do náruče lichvářů a exekutorů, a tunelářům a korupčníkům jsou zametány cestičky? ***