(14.50 hodin)
(pokračuje Paroubek)
Prezident republiky udělal, co udělal, a premiér to ochotně kontrasignoval. Uměl bych si představit žaloby dotčených občanů o náhradu škody proti státu tam, kde v důsledku amnestie mohl být nárok promlčen, nebo náhradu nákladů za civilní řízení, která na rozdíl od řízení adhezního, kde je žalobcem stát, je řízením daleko složitějším a na opatření důkazů náročnějším procesem. Odmítnutí ústavní stížnosti, které očekávám, může mít jen důsledky res iudicata pro možné pozdější a promyšlenější podání ve stejné věci, a tak budou téměř jistě odmítnuty.
Pan místopředseda vlády Schwarzenberg, jak jinak u jednoho z náčelníků vlády práva a boje proti korupci, chce celou věc, jak jsme se z tisku dozvěděli, dnes, pokud jsem mu dobře rozuměl, s tím mám často problémy (ohlas v sále), řešit v duchu tradic této vlády. Tedy na vrub daňových poplatníků. Mám na mysli odškodnění obětí amnestie. Z jeho pohledu to republika unese, má přece široká záda. Pánové z TOP 09 by měli přestat uvažovat, jak odlehčit peněženkám našich spoluobčanů. Ostatně pan ministr zahraničí Schwarzenberg by mohl jít svou obětí občanům příkladem, ne jim to hodit na krk. Pak neřeknu ani slovo. To by znamenalo dát k dispozici pro tento účel například výnos z prodeje svého orlického panství, například zámek, lesy, pozemky, další nemovitosti, možná by to miliardu hodilo, a ne způsobit problém a pak šacovat občanům, daňovým poplatníkům jejich peněženky.
A třetí důvod, proč budu hlasovat proti vládě, jsou aktuální hospodářské výsledky země. Pan premiér se v tom svém vystoupení pochválil. Já bych ty věci uvedl trošku na pravou míru. Ekonomika státu je rok a čtvrt v recesi. V žádné jiné středoevropské zemi tomu tak není. Loni pokleslo české hospodářství meziročně někam o jedno až jedno a půl procenta. Vzrůstá nezaměstnanost, netvoří se dostatečným tempem nová pracovní místa. Upřímně, těch více než půl milionu nezaměstnaných, to je ještě lichotivé číslo. K tomu si připočtěme ještě nějaká 4 % lidí, kteří už byli vyřazeni z evidence úřadů práce, a máte tady nějakých nejméně tři čtvrtě milionu lidí, kteří jsou nezaměstnaní. To je nejvyšší nezaměstnanost na území Čech a Moravy od doby velké hospodářské krize.
Opatření k podpoře hospodářského růstu tato vláda přijala pohříchu spíše v deklarativní podobě až v závěru minulého roku, tedy nejméně s ročním zpožděním, nežli měla být přijata. I kdybych předpokládal, že se podaří vládě své zatím deklarované záměry uvést do života, efekt to přinese až za rok a půl či dva roky, tedy až za nové vlády. Ekonomika našeho největšího obchodního partnera Německa brzdí, dnešní odhady růstu Německa jsou 0,4 % v tomto roce. Pro lidi pozorně sledující dění u našich sousedů to nebylo žádné překvapení. Ještě před Vánocemi se tak jasně vyjádřila kancléřka Merkelová, kterou v září čekají volby do Bundestagu, v nichž současná rudozelená opozice není vůbec bez nadějí. To znamená, že paní kancléřka by měla být spíše povinně optimistická. A ona říká, že to bude něco jako kladná nula.
U nás bude klesat veřejná spotřeba a přes občasné fantaskní záchvaty ekonomických beletristů v médiích bude klesat spotřeba obyvatelstva. Klesají totiž reálné příjmy díky politice této vlády. Určité problémy bude mít nejspíše i český export. Včera jsem na hospodářském výboru poslouchal fantazírování vládních poslanců o tom, jak pronikat na mimoevropské trhy. Neřekl jsem k tomu ani slovo.
Pravicová vláda v září 2006 převzala kromě vynikajících vztahů s Evropskou unií také výtečně nastartované vztahy s Čínou, Ruskem, Indií a Brazílií. S výjimkou Indie udělala během šesti následujících let vše pro to, aby dobré vztahy zkomplikovala a narušila. A komplikuje svými výstřednostmi také vztahy s Evropskou unií. Zahraniční politika této vlády není ničím, čím by se dalo chlubit ani mezinárodněpoliticky, ani z pragmatického hlediska z ohledu na potřeby českého hospodářství. Tedy pokud jde o otevírání dveří pro náš export i české investice zejména mimo Evropu.
V rozvojovém světě zapůsobily destruktivně zejména tři momenty. Hlasování proti statutu Palestiny jako pozorovatele v Organizaci spojených národů, statut Kosova - tyto dva faktory jdou plně za Nečasovou vládou a ministrem zahraničí Schwarzenbergem - a nešťastný projev prezidenta ve Valném shromáždění OSN zpochybňující globální oteplování. I ta klientela zemí, které jsou silně proamerické v oblasti Tichomoří, tak musela být nutně vystrašena tímto postojem reprezentanta České republiky v situaci, kdy už jim často teče doslovně do bot.
Deklarovaným cílem takzvaných reforem pravicových vlád prováděných od roku 2007 bylo a stále zůstává za prvé snížit daňovou kvótu a za druhé snížit celkové zadlužení země. A jak to zatím reálně vypadá v plnění těchto dvou cílů? Složená daňová kvóta dosáhla v roce 2006, tedy za jiné vlády, za režie jiné vlády, 34,9 % a v tom příštím roce bude o 0,7 % vyšší. Poměr zadlužení státu k hrubému domácímu produktu dosáhl v roce 2006 28,3 %, dobře slyšíte toto číslo, a byl o desetinu procenta nižší nežli v roce 2005. Po tři roky se držel kolem 28 %, tedy i v roce 2007. Za minulý rok - za tento rok, na konci tohoto roku už se dostaneme na 45 % podílu z hrubého domácího produktu. Jedním slovem, je to debakl hospodářské politiky Nečasovy vlády a jejích takzvaných reforem.
A co výše dluhu státu v absolutním vyjádření? Nominálně se dluh zvýšil v letech 2007 až 2012 o zhruba 700 miliard Kč. Nominálně. Reálně pak k této sumě musíme připočíst ještě více než 150 miliard rozpočtových rezerv, které jim v mašličkách zanechala v roce 2006 vláda pod mým vedením. Takže fakticky došlo k navýšení státního dluhu v letech 2007 až 2012 o cca 850 miliard Kč a to je polovina státního dluhu vytvořeného za 20 let v České republice. Občané oblbnutí před minulými volbami pravicovým strašením Řeckem si tohle musí uvědomit, aby věděli, jak kvalifikovaně hájí tato vláda a strany, které ji vytvářejí, zájmy lidí.
Shrnuto a podtrženo, vláda ve věci kontrasignace prezidentské amnestie, dále při vládní krizi vyplývající ze střetu o kontrolu penězovodů na Ministerstvu obrany a konečně pro neúspěšnou hospodářskou politiku si mou důvěru zcela nepochybně nezaslouží, a proto budu hlasovat pro nedůvěru této vládě. Děkuji za pozornost. (Potlesk z levé části sálu.)
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Dalším přihlášeným je pan poslanec Jiří Dolejš, připraví se pan poslanec Josef Novotný starší. - Omlouvám se ještě za přehlédnutí faktické poznámky. Kolega Opálka. Prosím, pane kolego, máte slovo. ***